Zachraňte onkologii, křičí petice, která koluje pardubickou nemocnicí. Povyk je ale trochu zbytečný. Onkologické centrum ani traumacentrum nikdo neruší, ministerstvo se pouze rozhodlo vnést do sítě specializovaných center papírový pořádek a hierarchii. Po údajném „zrušení“ obou pardubických klinik se totiž nestane prakticky vůbec nic. Obě budou nadále léčit své dosavadní pacienty a jen ty nejzávažnější případy budou předávat Hradci Králové. Podobně jako doposud, kdy se do hradecké fakultky jezdí léčit desítky nemocných z celého Pardubického kraje.

Petice na záchranu onkologie je ale projevem zloby na totální komunikační neschopnost či přímo aroganci Julínkova ministerstva. Vedení nemocnice a kraje se informace o útlumu traumacentra a onkocentra dozvídá nikoliv z první ruky, ale přes noviny. A místo toho, aby jim ministerstvo své rozhodnutí doložilo auditem, odkazuje na laickou a povrchní prezentaci na internetu.

Ale na druhé straně, petice na záchranu pardubické onkologie je také výrazem ublížené ješitnosti Pardubáků, jakkoliv zcela pochopitelné. Stát totiž vyřazením Pardubic ze sítě komplexních center nepřímo řekl, že péče v Hradci je prostě lepší. Nebo alespoň lépe zabezpečená. A potvrdil to razítkem. A to Pardubáky logicky bolí.

Co na tom, že z Polabin i ze Svitav se do hradecké fakultky dostanete možná rychleji než do pardubického špitálu.