Lidem, kteří již léta žijí v bláhové naději, že by se Tyršovy sady mohly konečně proměnit ve vyhledávanou oázu klidu a místem procházek a odpočinku, svitla v těchto dnech jedna z mnoha dalších nadějí. Představitelé města se totiž již poněkolikáté chtějí pustit do obnovy tohoto parku. V současné době nevábná lokalita „láká" ze zoufalství akorát tak pár pejskařů, bezdomovce či pubertální mládež. Většinu „návštěvníků" Tyršových sadů tak tvoří lidé, kteří park používají pouze jako tranzit z Cihelny do města a naopak. Samostatnou kapitolou jsou pak „Tyršáky" v zimním období, tedy právě teď. Déšť a tající sníh je promění v jednu velkou méně či více zamrzlou kaluž. Po oblevě pak rozbahněná zem a vlastně i tráva na několik dnů či týdnů vyřadí tento park z provozu úplně. Je mi záhadou, že „rádobyekologové", kteří léta nepochopitelně bojují za zachování parku v jeho současné podobě, vždy dovedou konkrétní plán obnovy parku smést ze stolu. Proč město stále ustupuje?  To fakt stačí uvázat se ke kmeni a vykřikovat, že chci zachránit stromy, bělásky, čolky a svět? Těmto protestantům a možná i některým lidem z radnice bych doporučil, aby alespoň jednou Tyršovými sady prošli. Pokud to odnesete jen botami od bahna a podaří se vám nevyválet se v něm při stoupání z parku ke zdymadlu, můžete mluvit o štěstí. Já již léta s trochou nadsázky tvrdím jedno a nemíním od toho příliš ustoupit: „Rozkopejte to, vybetonujte, posekejte a postavte tam třeba mrakodrap, markety nebo Disneyland, protože všechno bude lepší, než jak to tam vypadá dnes…"