Zachránit okradenou a plačící stařenku. Navíc jí vrátit věc, která jí byla zcizena dvěma poflakujícími se floutky – to už chce nejen dobré srdce, ale také kopec odvahy. Protože, ruku na srdce, kdo by se na vlastní pěst pustil za dvojicí snědých zlodějů v potemnělém sídlišti? Dva magistrátní úředníci to udělali, nevěděli, jestli z tohoto souboje vyjdou jako vítězové, ale prostě do toho šli! Za to si zaslouží obdiv a uznání. Nejen té okradené ženy, která dostala zpátky svoji kabelku s penězi, klíči, doklady a dalšími věcmi, ale i všech ostatních. A zvláště těch, kteří by celou událost přešli bez povšimnutí s hlavou skloněnou. A že by jich asi nebylo málo… Město tak může být pyšné na to, že poctiví a odvážní muži v Pardubicích stále žijí.