Osobně výsledek přijímacích zkoušek na střední školy v Pardubickém kraji nepovažuji za katastrofu. Pod slovem katastrofa totiž rozumíme náhlou změnu, zmar hodnot, destrukci, zničení. Co však bylo zničeno či rozbito realizací přijímacích zkoušek? Jistěže nic. Nešlo o žádnou katastrofu, ale o potvrzení jistého stavu a úrovně vzdělávání v základních školách. Ukázalo se, že tento stav vskutku není potěšující. Ale jeho příčiny nemůžeme ve většině případů dávat za vinu pedagogům základních škol. Školy nepracují ve vzduchoprázdnu, jsou ovlivněny celkovou situací ve společnosti. Proto ze škol, jak základních, tak i středních, pomalu mizí řád, smysl pro pořádek a disciplína.

Žáci o formě přijímacích zkoušek věděli dostatečně dlouho dopředu, měli čas se připravit. A že jsou vědomosti dětí stále menší? To snad není problém testů, ale úrovně znalostí žáků a jejich zodpovědného přístupu ke vzdělávání. Všichni, tedy i rodiče a sami žáci, si musí uvědomit, že učení je důležité a že z něj vyplývají určité povinnosti. Především rodiče by měli svým dětem vysvětlit, že škola je pro život nezbytná. Každý, kdo chce dosáhnout úspěchů v zaměstnání i v životě, se zkrátka učit musí. Musí být pracovitý, důsledný a pečlivý. A že k tomu občas patří i stres? Bohužel patří, stejně jako k mnoha životním situacím. I tato skutečnost je ale určitou zkušeností do budoucna.

Jana Pernicová, radní kraje zodpovědná za školství