Ba právě naopak. Že  v něm pořád  žijí lidé,  kteří i bez mediálního humbuku a bez jakýchkoliv finančních nákladů dokáží dělat „malé velké" věci pro druhé.

Nástup do první třídy byl bez slz

Naše  dcerka  šla  letos  do  první  třídy.  Kvůli  sportovnímu  zaměření  jsme  pro  ni  zvolili  „Benešovku". A podobně  jako  většina  rodičů  jsme  i my  v duchu trnuli,  zda  se  nástup  do  školy  odehraje  se  slzami v očích nebo bez pláče, jak bude malá první dny a týdny ve škole zvládat, zda se nepotká se šikanou nebo s jinými negativními jevy. Jaké bylo naše překvapení, když se první školní den ne᠆odehrál jen v duchu oficiálních proslovů a rozchodu do tříd.

Starší žáci jako průvodci i kamarádi

Prvním školním dnem totiž pro naši malou a ostatní prvňáčky z její třídy odstartoval celoroční  projekt  „S deváťáky  do  pohádky".
Každý  z prvňáčků  „dostal"  svého  ochránce  nebo ochránkyni  z řad  deváťáků,  kteří  provedou  prvňáčky  bezpečně  celým  školním  rokem.
V prvních školních dnech čekali deváťáci galantně na své malé kamarády denně ráno před školou a doprovázeli je  osobně  do  šaten  a  do  tříd.

Přes  den  jim  pomáhali  zorientovat  se  ve  škole  o přestávkách.  A s každým  dalším  přibývajícím týdnem  nám  dcerka  doma  nadšeně  vypráví,  jaké  nové  akce  prvňáčci se „svými deváťáky" podnikli.
Tu jim deváťáci o velké přestávce chodí pro radost číst do třídy pohádky, jindy si zase prvňáčci i deváťáci o víkendu společně vyrazí protáhnout tělo na „Běh naděje", po několik týdnů spolu společné skupinky prvňáčků a deváťáků soutěží ve výrobě co nejzajímavější mandaly.

Vděční jsou rodiče, ale i děti

Rádi bychom proto touto cestou mnohokrát poděkovali třídní učitelce třídy 1. A. Martině Hezké, která celý projekt vymyslela a zastřešuje ho, mladým slečnám a klukům z třídy 9. A za jejich kuráž, odvahu a  ochotu,  s jakou  do  projektu  šli,  a  vedení  Základní  školy  Benešovo  náměstí,  za  to,  že  projekt  „S deváťáky do pohádky" podpořilo a podporuje. Určitě nejen za nás, ale za všechny rodiče – opravdu díky moc!!!

Karel Haas, Pardubice