Tedy alespoň tělesných schránek, které zbyly po našich předcích. Vždyť zde jako jedno z prvních v naší zemi vzniklo krematorium, v němž v očistném žáru plamenů odcházeli nebožtíci na věčnost. Koneckonců i slavný film Spalovač mrtvol se točil ve zdejším chrámu smutku. Pardubicemi a okolím ale nyní hýbe jiné zařízení, v němž se pracuje také s žárem. A jde určitě o věc neméně horkou než samotná řízená oxidace hmoty. Spalovna průmyslových odpadů v Semtíně je živým a citlivým tématem pro občany i politiky. Nikdo v republice se nenajde, aby se radoval z podobné technologie za humny, o to více, když jde o místo již tak poznamenané průmyslovou činností. Drtivá většina šiku veřejnosti je proti. Na druhou stranu firma, která chce spalovnu prosadit, má jeden argument, který zase není tak od věci. Spalovna by zbavila Synthesii desítek tisíc tun, možná i stovek tisíc, nebezpečného bordelu, který je tikající bombou v areálu chemičky. Rovněž pro své okolí. Takže o veřejném projednávání už dopředu – ať dopadne jakkoli – lze s jistotou říci, že bude opět ve znamení vysokého žáru. Jak jinak, vždyť jde přeci o spalovnu.