Jednalo se o střet osobního automobilu s dodávkou. Ve snaze zabránit srážce, řidič dodávky strhl volant a sjel z komunikace mezi stromy. Druhé vozidlo bylo též vyneseno mimo komunikaci do pole.

Už z prvních vět je patrné, že by střet mohl být s vážnými zraněními. My vás uklidníme, nejedná se o skutečnou nehodu, ale o taktické cvičení.

Hasiči nejen, že museli vyprostit zraněné osoby, které zůstaly cvičně zaklíněny ve vozech, ale cílem tohoto cvičení bylo zajistit zdroj radioaktivního záření. Dodávka totiž byla označena bezpečnostní značkou značící nebezpečí ionizujícího záření.

Velitel zásahu musí mít při sobě vždy dozimetr, který zpravidla hned signalizuje přítomnost zdroje ionizujícího záření.

Velitel zásahu tak hned dává rozkaz k ustavení techniky v minimální vzdálenosti 50 m od zdroje. Povolána je výjezdová skupina z Pardubic s rozšířenou detekcí a zajištění dekontaminace a dostatečného množství sil a prostředků na místě zásahu.

Měřením je zjištěno, že největší hodnota dávkového příkonu je v prostoru, kde je zaklíněn řidič dodávky.

Hasiči jsou vybavení izolovaným dýchacím přístrojem a doba pobytu v místě záření musí být omezena.

Další jednotka hasičů po zjištění síly záření (dávkového příkonu) od dodávky k osobnímu vozu, vyprostila řidiče z osobního vozu. Měřením je zjištěno, že prostor osobního vozu je bezpečný a mohl tak být vyproštěn jeho řidič.

Naopak vyproštěný řidič dodávky byl transportován do dekontaminační zóny a zkontrolován radiometrem DC 3E98, jak hodně je kontaminován. Stejně tak byla zkontrolována kontaminace zasahujících hasičů. Naštěstí při nehodě nedošlo k porušení obalu, kterým byl zdroj ionizujícího záření porušen. O události by standardně byl vyrozuměn státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Stávají se ale i případy, kdy hasiči dorazí k vážné nehodě, ale vozidlo převážející zdroj ionizujícího záření není označeno. Proto velitel zásahu vždy musí mít při sobě přístroj na měření radioaktivity.