Byla to cesta jako každá jiná. Roman Hájek ze středních Čech se vracel v květnu před pěti lety autem ze zaměstnání, domů ale nedojel. Lesními úseky na Křivoklátsku jezdil vždy obezřetně, tentokrát však trochu víc šlapal na plyn.

„Zdržel jsem se ten den v práci déle, doma na mne čekali jako na oslavence,“ zavzpomínal dnes pětatřicetiletý Roman. Riskantnější jízda se mu nevyplatila. „Najednou vyskočila z příkopu srna, skočila přímo před auto. Nestihl jsem zareagovat. Vyvázl jsem naštěstí s lehkými poraněními, vše odnesly plechy,“ dodal otec dvou dětí.

Rozhodně není s takovou zkušeností jediný. V České republice policisté evidují každoročně necelých sto tisíc dopravních nehod, z toho každá šestá připadá právě na střet se zvěří. „Řidiči by měli jezdit v lesních úsecích pomalu a opatrně. Jsou to silnice, kde se kříží migrační cesty lesní zvěře,“ připomněl ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Nebezpečí hrozí zejména na silnicích I. třídy vedoucích kolem lesů či polí. Situaci zhoršuje fakt, že roste množství automobilů i spárkaté zvěře. Nejčastější je srážka se srnou či divokým prasetem.

Zrádná „devítka“

Podle webového Portálu nehod patří mezi nejrizikovější tahy silnice I/9 z Prahy na Neratovice, Českou Lípu a Rumburk. Šoféři by měli být obzvláště obezřetní v úseku mezi Českou Lípou a Novým Borem. Podle zmíněného portálu došlo na 73. kilometru silnice I/9 za poslední dva roky k 23 bouračkám.

Kompletní mapu Portálu nehod zobrazující střety se zvěří v Česku najdete ZDE:

close Mapa Portálu nehod zobrazující nejčastější střety aut se zvěří. info Zdroj: Portál nehod zoom_in Mapa Portálu nehod zobrazující nejčastější střety aut se zvěří.

Další rizikový úsek je na silnici I/3, a to mezi Poříčím nad Sázavou a Benešovem. Tady se za stejné období odehrálo 18 střetů. O tři nehody méně se stalo v Ostravě na zdejší silnici vedoucí k části zvané Lhotka.

I když se může zdát, že letní měsíce patří z pohledu statistik k těm nejhorším, jelikož lidé hodně cestují, není tomu tak. „Nejrizikovější jsou jarní a podzimní měsíce. Souvisí to s rozmnožovacím cyklem spárkaté zvěře a její zvýšenou aktivitou. Na jaře kulminují nehody se zvěří v květnu, na podzim pak v listopadu,“ vysvětlil datový analytik Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.

Deset nejrizikovějších míst na základě počtu nehod za posledních 24 měsíců podle Portálu nehod:

Okres Silnice Počet nehod Odhadnutá škoda PČR
Benešov č. 112 18 721 500 Kč
Uherské Hradiště č. 495 17 732 000 Kč
Česká Lípa č. 38 17 455 000 Kč
Česká Lípa (směr Stružnice) č. 262 17 416 000 Kč
Česká Lípa (směr Dobranov) č. 9 16 431 000 Kč
Česká Lípa č. 262 15 351 000 Kč
Ostrava-město ve městě 15 610 000 Kč
Ústí nad Labem č. 13 15 512 000 Kč
Nový Jičín č. 58 14 608 000 Kč
Litoměřice č. 1 13 423 000 Kč

Zdroj: Portál nehod

Volant nestrhávejte

Motoristé by přesto měli být i v letních měsících ostražití. Za soumraku a svítání zvěř často migruje. Podle expertů z německého autoklubu ADAC při srážce osobního auta s urostlým jelenem v rychlosti 60 km/h působí jelen na vůz silou pět tun. Pro představu – tolik váží dospělý slon. Pokud už je střet neodvratitelný, řidiči by neměli panikařit.

„Rada je ostře brzdit a mířit přídí vozu na zvěř. Velké deformační zóny, velké čelní airbagy jsou schopny významně zmírnit následky havárie. Naopak stržení volantu může přivodit náraz vozu do stromu podél cesty nebo do jiného vozu v protisměru,“ varoval mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.

Zlepšit situaci se snaží vlastníci silnic nejrůznějšími způsoby. „Nejen pachové ohradníky, ale také instalace oplocení ke komunikacím jsou důležitým faktorem. Spolu s dalšími úpravami zabraňují tomu, aby ve vysokých rychlostech docházelo ke střetům,“ sdělil ředitel BESIPu Tomáš Neřold ve vysílání Českého rozhlasu.

| Video: Youtube

Pojišťovny vs. policie

Policejní statistiky uvádějí úbytek střetů se zvěří - konkrétně v roce 2019 jich bylo necelých 15,5 tisíce, v loňském roce už o více než tisícovku méně. Podle pojišťoven se ovšem nejedná o reálná čísla. Podle jejich statistik naopak dochází k nárůstu.

„Nehod se zvěří fakticky neubylo, v řadě krajů se však změnila metodika, kterou je Policie ČR eviduje. Policie šetří nehody se zvěří v drtivé většině případů ve zkráceném režimu, kdy potvrdí účastníkům dopravní nehody pouze takzvaný euroformulář o nehodě. Tyto případy se pak statisticky neevidují. U policie je totiž v současné době kladen důraz na efektivitu a rychlost zpracování těchto střetů, zejména z důvodu snižování administrativní zátěže při šetření dopravních nehod,“ upozornil mluvčí Generali Česká pojišťovna Jan Marek.

Pojišťovna v období od roku 2020 až 2022 řešila přes 26 tisíc pojistných událostí a vyčíslená škoda z pojistného plnění přesáhla 1,1 miliardy korun.

Podobně reagují i další pojišťovací domy. „V posledních třech letech každoročně registrujeme asi o deset procent více nehod se zvěří. Letošní vývoj naznačuje podobný nárůst. Loni jsme klientům za škody způsobené střetem se zvěří vyplatili 343 milionů korun,“ popsal mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káně. Ještě v roce 2020 přitom pojišťovna vyplatila „jen“ 239,8 milionu korun.

Oprava stojí víc peněz

Nárůst vypláceného pojistného plnění je způsoben především chytrou výbavou moderních aut. V přední části mají řadu čidel, senzorů a dalších zařízení. Jen lepená přední skla s čidly a vyhříváním na dražší modely aut stojí v řádu desetitisíců korun. Běžné povinné ručení však tento druh nehody nepokryje.

„U nových vozidel vždy doporučujeme kompletní havarijní pojištění, které kryje nejrůznější příčiny poškození včetně srážky se zvěří nebo totální ztráty auta. U starších aut, a to obvykle nad šest let, už motorista vystačí s připojištěním k povinnému ručení, jedná-li se o běžný a už dost ojetý model auta,“ dodala mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.