Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ON-LINE: Ptáme se kandidáta do Sněmovny Simeona Karamazova

Vysokoškolský učitel, poslanec a lídr krajské kandidátky ODS pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Simeon Karamazov bude čtenářům Deníku v úterý od 10 hodin k dispozici v on-line rozhovoru. Jaké jsou jeho priority pro nadcházející volby a co podle něj trápí nejvíc občany Pardubického kraje? Psát dotazy můžete již teď.

ON-LINE: Ptáme se kandidáta do Sněmovny Simeona Karamazova

Simeon Karamazov.

Tento rozhovor byl ukončen dne včera 11:00
DOTAZ: Pane profesore, vedle výkonu funkce poslance působíte také v akademické sféře. Zajímalo by mě, čím jste jako poslanec doposud rozvoji vysokých škol prospěl? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:Z pohledu studentů je určitě nejvýznamnější změna výpočtu sociálního stipendia, které slouží na podporu studentů ze sociálně slabších rodin. Výše stipendia byla dříve zákoně stanovena fixní částkou, k jejíž novelizaci v posledních letech vůbec nedocházelo, přestože náklady na studium rostly. Na základě mého pozměňovacího návrhu se podařilo výši stipendia navázat na minimální mzdu, k jejíž valorizaci dochází pravidelně. S každou změnou minimální mzdy tak nyní již automaticky dochází i ke zvýšení sociálních stipendií. Troufám si také říci, že jsem měl rozhodující podíl na tom, že zůstala zachována autonomie jednotlivých fakult univerzit. Návrh novely vysokoškolského zákona totiž obsahoval převedení fakult přímo pod rektora, což by znamenalo ztrátu významného regulačního prvku, jímž autonomie fakult bezesporu je, nepřiměřenou koncentraci moci v rukou rektorů a v konečném důsledku omezení akademických svobod.
DOTAZ: Pane Karamazové. ODS tradičně ostře vystupuje proti elektronické evidenci tržeb. Můžete mi vysvětlit proč?
ODPOVĚĎ:Protože všemožných regulací je už příliš. Stávající vládní koalice přišla s elektronickou evidencí tržeb, kontrolními hlášeními, DPH i s dalšími novými povinnostmi. Živnostníci tak nyní velkou část svého času tráví administrativou a nejrůznější evidencí místo toho, aby rozvíjeli své podnikání. To v konečném důsledku škodí nejen jim, ale také státu. Kvůli EET zkrachovalo mnoho živnostníků, hlavně v malých obcích. Mnozí si přivydělávají jen několik tisícovek měsíčně a EET pro ně znamená nepřiměřené náklady. Stejně tak pro ty, kteří s podnikáním začínají, jako třeba studenti. Náklady celého systému přitom platíme všichni ze svých daní. Daně se samozřejmě platit musí. Proto navrhujeme zavedení paušalní daně: živnostník si koupí licenci a potom už nic neřeší.
DOTAZ: Pane profesore. Proč se ženete do politiky, když máte velmi úspěšnou akademickou kariéru?
ODPOVĚĎ:S pověstí, jakou má politika, může být těžko někdo spokojený. Lidé jsou naštvaní oprávněně, mnozí politici udělali hodně chyb. Máte-li ale nějaký názor na dění kolem sebe a chcete-li ho prosazovat a něco změnit, je ta nenáviděná politika jediná možnost, jak toho dosáhnout. Já jsem se do vysoké politiky rozhodl jít, až když jsem měl za sebou léta působení na akademické půdě jako vysokoškolský učitel a vědec a také úspěšnou kariéru v manažerské pozici jako děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Věřím, že rozumní voliči chtějí, aby je zastupovali lidé, kteří prokázali, že už za nimi něco je.
DOTAZ: Vážený pane profeosore, četl jsem, že ODS plánuje omezit byrokracii. Co konkrétně chcete?
ODPOVĚĎ:Máme plán na elektronizaci státní správy, aby bylo možné vyřídit většinu věcí z pohodlí domova. Také zavedeme na úřadech princip jedněch dvěří, což znamená, že občan nebude muset pro úřady obstarávat informace, které státní práva nebo samospráva v různých registrech dávno má. Stát musí sloužit občanům a ne občan státu. Zrušíme zbytečná nařízení.
DOTAZ: Pane profesore, jste pro vystoupení z EU? A pokud ne, jste pro přijetí eura?
ODPOVĚĎ:Unie má spoustu chyb a je potřeba ji reformovat. Pokud se transformace nepodaří, zbyde po Evropské unii spálená země jako po každém socialistickém experimentu. Je tedy nanejvýš důležité prosadit, aby EU fungovala podle principů, na kterých byla založena. Tedy volný pohyb kapitálu, zboží, pracovních sil a služeb, nikoliv rozsáhlé regulace, bezbřehá integrace a nesmyslná nařízení třeba o tom, jaký tvar okurek můžou farmáři pěstovat nebo kolik plastových tašek můžete dostat v obchodech. Vystoupit z Evropské unie by ale nebylo dobré. Do EU vyvážíme přes 80 % výrobků. Odchod z EU by obchod zatížil a zvýšila by se nezaměstnanost. Česká republika by si měla vyjednat výjimku z přijetí eura podobně, jako to mají i jiné země. Potom by bylo na nás, zda a kdy společnou měnu přijmeme. U takto závažné věci ale musí rozhodnout lidé v referendu.
DOTAZ: Pane Karamazove, do Evropy se hrnou miliony lidí, kteří tu nechtějí žít podle našich hodnot. Máte řešení?
ODPOVĚĎ:Rozhodně musíme chránit hranice. Stát, který nemá pod kontrolou, kdo do něj přichází, vlastně neexituje. Hlídat jak evropské hranice, tak v případě potřeby uzavřít naše, zlepšit návratovou politiku a stabilizovat region. Ti, kteří k nám přichází z jiných kultur, musí respektovat naše hodnoty.
DOTAZ: Pane Karamazove, přijde mi, že se tady člověk nedomůže spravedlnosti. Lumpové se lidem vysmívají. Proč nemáme fungující právo?
ODPOVĚĎ:Proto navrhujeme například systém třikrát a dost. Přestupky stejné povahy se budou sčítat do trestného činu.
DOTAZ: Pane profesore, co uděláte jako poslanec s tím, že celé rodiny, nebudu říkat, o jaké etnikum se jedná, žijí ze sociálních dávek, přitom se musejí sbírat víčka na postižené děti?
ODPOVĚĎ:Vidím to jako velký problém. Chceme prosadit, aby sociální dávky byly podmíněné prací. Peníze mají dostat ti, kteří je skutečně potřebují, a ne flákači. Stejně tak bych podmínil například přídavky pro děti tím, jestli je rodiče vůbec posílají do školy.
DOTAZ: Dobrý den. Z občasného sledování průběhu jednání Poslanecké sněmovny je zřejmé, že se aktivně věnujete problematice registru smluv. Myslíte si, že je stávající zákon potřeba?
ODPOVĚĎ:Zákon jako takový určitě svůj smysl má. Je ale nutné rozlišit, že jiné postavení má stát nebo obec na straně jedné a běžná podnikající akciová společnost, byť vlatněná státem, na straně druhé. Stát by se měl chovat jako řádný hospodář a neházet klacky pod nohy společnostem, které sám vlastní, protože zveřejňování strategických údajů firmy je likvidační. Už nyní existuje řada nástrojů, jak lze činnost firem kontrolovat. Poslední novela zákona o registru smluv na tyto problémy naštěstí alespoň částečně reaguje.
DOTAZ: Pane Karamazove, podporujete projekt splavnění Labe až do Pardubic za přibližně 3,5 miliardy korun? Děkuji Vám za reakci.
ODPOVĚĎ:Lodní doprava je šetrná k životnímu prostředí, je levná a funguje na mnoha místech ve světě. Nejsem si ale jist, zda právě u nás to v případě splavnění Labe není trochu rozmařilost, vzhledem ke spornému budoucímu využití. Někdy se ale i trocha velkorysosti a vize do budoucnosti vyplatí. V každém případě jsou tady naléhavější priority, jako jsou pozemní komunikace a pardubické letiště, které může z Pardubic udělat město mezinárodního významu. Splavnění Labe do Pardubic to jistě nebude.
DOTAZ: Platy jsou u nás žalostně nízké. Nechci to srovnávat s Německem, ale co uděláte proto, aby platy konečně rostly? Zvýšíte minimální mzdu?
ODPOVĚĎ:Souhlasím s Vámi. Platy jsou v poměru k HDP extrémně nízké. Zvyšování minimální mzdy ale není řešení. Máme lepší recept: chceme danit hrubou nikoliv superhrubou mzdu, jak je tomu dnes. Díky tomu platy porotou všem o 7 %.
DOTAZ: Dobrý den, učím už 15 let a plat je pořád tristní. Učím na základní škole, ale myslím, že je to podobné i na ostatních stupních. Vím, že také učíte, vnímáte nízké platy jako problém?
ODPOVĚĎ:Ani na univerzitě nejsou platy odpovídající, takže Vám naprosto rozumím. Učitel by měl za současných podmínek mít plat alespoň 35 000 Kč. A lépe by měli být odměněni dobří učitelé. Skutečně dobrý učitel je ten, který dokáže v žácích vzbudit zájem o svůj obor a touhu po poznání vůbec. Takový učitel by měl být zaplacen ještě mnohem lépe a měl by především učit a ne papírovat. Ve školách řeší často zbytečnou administrativu a nemohou se soustředit na výuku. Oblast vzdělávání je pro nás jedna z hlavních priorit. I já osobně se chci školství věnovat a pokusit se napravit Váš i jiné problémy.
DOTAZ: Tady se pořád mluví o stavbě dálnic, ale pořád nejsou, k tomu si stát účtuje 1500 za známku. Přijde Vám to normální, pane poslanče?
ODPOVĚĎ:Souhlasím s Vámi. Tato vláda postavila za čtyři roky v době ekonomického růstu jen 34 kilometrů dálnic. Myslím, že dokud nebude dobudovaná dálniční síť, stát by za nekvalitní dálnice od občanů vybírat peníze neměl.
DOTAZ: Pane profesore, co si myslíte o současné vládě?
ODPOVĚĎ:Přežili jsme a sčítáme škody ve všech oblastech.
DOTAZ: Pane poslanče, myslíte si, že ODS v letošních volbách uspěje?
ODPOVĚĎ:ODS možná ještě ve volbách nezíská nejvíce procent, ale určitě prokáže, že pravice může opět zvítězit a tvořit hodnoty. ODS také ukázala, vlastně jako jediná, že má potenciál pravici integrovat.
DOTAZ: Pane profesore, co byste chtěl v politice změnit?
ODPOVĚĎ:Zdá se, že je politika už tisíce let ve svých principech neměnná. Lze ji ale využít k dobrým věcem. Tak ať je to co nejčastěji!
DOTAZ: Dobrý den, pane poslanče. Jednoduchý dotaz - proč jste při vstupu do politiky zvolil právě ODS? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:Uznávám hodnoty jako jsou svoboda, demokracie a podpora aktivních občanů, kteří se sami dokážou postarat o sebe i o ostatní. To jsou pravicové hodnoty, které vyznává Občanská demokratická strana. Proto pro mě ODS byla jasná volba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení