Víte, jak se v České republice odvolávají trenéři? Nejdříve to vedení klubu oznámí prostřednictvím televizních kamer veřejnosti a až pak se to dozví od hráčů trenér. To není žert, to je skutečnost, kterou si musel po vítězném zápase v Liberci vytrpět Stanislav Petr, kouč BK Synthesia Pardubice.

Jak je trenérovi, vlastně i člověku, který vypadá před celým národem jako absolutní hlupák?Jsem hrozně zklamaný z toho, jakou formou jsem byl odvolán. Myslím si, že pro pardubický basketbal jsem odvedl hodně práce, a tak oznámení o zbavení funkce mohlo být důstojnější. Více k tomu nemohu říct, neboť jsem vázan mlčenlivostí. Čeká mě rozhovor s majiteli o mém dalším působení v klubu. Nemohu proto vyjádřit své pocity.

Měl jste před utkáním v Liberci nějaké signály o vašem odvolání, nebo opravdu přišlo z čistého nebe?
Žádné konkrétní signály, kdybychom prohráli, nebyly. Vnímal jsem prostředí kolem sebe a tušil jsem, že v případě dalšího neúspěchu může k té situaci dojít. Ani mne samotného nenapadlo, že věci vezmou tak rychlý spád. Spíše jsem doufal, že společnou prací se posuneme v tabulce na místa, kam silou kádru patříme.

Trochu hypotetická otázka. Kdyby vám bylo oznámeno, že bez ohledu na výsledek zápasu končíte, dokázal byste vést družstvo?
Určitě bych dal do utkání to, co ve mně je. Jsem profesionální trenér a rozhodně bych nenechal hráče na holičkách kvůli tomu, že končím. Otázkou však zůstává, jak by se to projevilo na mé psychice.

Co vám zlomilo vaz?
Podle mého názoru to bylo nevydařené utkání s Brnem. Místo nastartování po čtyřech prohrách se silnými protivníky jsme podali velmi špatný výkon. Tam, kde se chtějí výsledky okamžitě a nepřicházejí, je první na řadě trenér.

Udělal byste něco jinak?
Po zkušenostech ze zápasů bych pochopitelně některé věci udělal jinak, aby se už chyby neopakovaly. Z těch konkrétních věcí bych před sezonou absolvoval rychlokurz angličtiny. Jenomže to nejde najednou nechat si nalít do hlavy jazyk, který se celý život neučíte. Proto komunikace s americkými hráči nebyla ideální. To je jedna z věcí, kterou mi vedení klade za vinu.

Jak hodnotíte vaše více než dvouleté angažmá v Pardubicích?
K této sezoně se nechci vyjadřovat. Jinak uplynulé dva ročníky hodnotím jednoznačně kladně. Společně s Davidem Musilem jsme šli k týmu jako k velké neznámé. Já poprvé v roli hlavního trenéra, on poprvé v roli manažera. Měli jsme k dispozici hráče, kteří vytvořili perfektní partu. Ze sestupových příček se nám podařilo vytáhnout pardubický basket o patro výš. Doslova jsme pro něj všichni dýchali.

Nejhorší váš zážitek jsme probrali, který byl tím nejlepším?
Celá loňská sezona. Domácí prostředí v ČEZ Areně a výkony proti silným celkům, mezi které jsme ještě nepatřili. Nic jsme nemuseli, jen jsme mohli. Vrcholem bylo vítězné první čtvrtfinále s Prostějovem.