Tak a je to komplet. Pardubičtí basketbalisté už mohou odhodit masku Zorra mstitele. Po loňské sezoně u nich měly vroubek dva týmy. Prostějov za vyřazení v semifinále a Opava za pokoření v souboji o bronz. Ještě neuplynula ani polovina první čtvrtiny Kooperativa NBL a Beksa oba dluhy splatila. Po výhře nad Prostějovem 102:94 v prodloužení nyní výrazně porazila Opavu.

Svitavy udivují svými výkony na začátku sezony celou basketbalovou veřejnost. Zaskočit se nyní nechal i Prostějov, který vedl až o patnáct bodů, ovšem situaci potom těžce podcenil a nestačil se divit.

Pardubice – Opava 102:74
Basketbalisté s hlavou koně ve znaku se před utkáním se slezským týmem mohli pochlubit výbornými, někdy až parádními vstupy do zápasů. Jenže tentokrát v úvodu narazili. Rychle prohrávali o šest bodů a manko začali mazat ve druhé polovině prvního kvartálu. Znalce věci to překvapilo, neboť Opava nastoupila v okleštěné sestavě. Především na pozici vysokých hráčů.

„Chtěli jsme vstoupit do zápasu se záměrem, že budeme chtít využít nekompletní sestavy Opavy tím, že budeme hrát do vnitřního prostoru. Hned od úvodu zápasu jsme tam distribuovali míče, ale myslím si, že jsme nebyli v podkošovém prostoru dostatečně agresivní, jak bych si představoval," lamentoval pardubický kouč Dušan Bohunický.

Jeho svěřenci si nepřipustili žádné další komplikace. Pod oběma koši jasně kralovali (doskoky 48:25), a tak stačilo jediné – pohlídat si střelbu z a trojkovým obloukem. Tato zbraň zdobila Opavu v úspěšném tažení za bronzem v loňské sezoně.
„Z pohledu obrany jsme chtěli pokrýt hru soupeře z perimetru. Hodně často jsme se dostávali do přebrání nižších hráčů vyššími, abychom zabránili jednoduchým střelám opavských hráčů za tři body. A to se nám docela povedlo. Vždyť dvacet dva pokusů není až tolik na tým, který v současné době nemá podkošové hráče a musí hrát více méně z perimetru," liboval si pardubický trenér.

Už v průběhu druhé čtvrtiny a hlavně po změně stran se ukázala dominance Beksy. Její herní apetit vyvrcholil stovkou v opavském koši. Zklamaní za „ukradený" bronz už definitivně zmizelo. Pardubice splatily soupeři dluhy i s úroky.
„Zatímco v první půli jsme se až moc přizpůsobili hře Opavy, tak ve druhém poločase jsme začali hrát rychleji dopředu. Dali jsme spoustu snadných košů a utkání jsme kontrolovali. Rozhodující byla naše širší rotace," podotkl Dušan Bohunický.

Svitavy – Prostějov 73:64
Je to zvláštní, ale i po takovém úspěchu a čtvrtém vítězství ze šesti zápasů mluvil trenér Stanislav Petr o chybách.
Nikoli však o chybách, kterých by se dopustili hráči, ale o chybě své vlastní. „Dopustil jsem se jí v prvním poločase, když jsem dal čtyři dlouhé hráče do zóny, což sice nebylo úplně špatné v obraně, ale v útoku si nerozuměli. Tam jsem udělal chybu, ale hráči to napravili a za to jim jsem vděčný," vytasil se svitavský kormidelník se sebekritikou.

Upřímně řečeno, kdyby někdo o poločasové přestávce přišel s názorem, že Tuři tento zápas vyhrají, nemohl by mu věřit absolutně nikdo v hale. Zdálo se totiž, že favorit přebírá otěže hry pevně do svých rukou, naopak na domácích se měla začít projevovat rostoucí únava po náročném pondělním střetnutí s Ostravou.

Nic však nemohlo být vzdálenější skutečnosti, protože po změně stran to paradoxně byli zdánlivě odpočatější hosté, kteří byli všude druzí. Když se na ně Tuři dotáhli, jako by tomu nebyli schopni uvěřit, když potom začali ztrácet, nepřišla z jejich strany žádná reakce.

„Vím, že Prostějov má založenou hru na celoplošné dobré obraně a na rychlém protiútoku. Překvapilo mě proto, že se to bohudík pro nás tak neprojevovalo a ty přechody nebyly tak rychlé. Z pozic rozehrávačů dali hosté méně lehkých košů než v minulých utkáních," podivoval se Petr.

Byla to však hlavně zásluha skvělé práce jeho týmu, že se favorit nedostal ke své hře.