Neustále v zápřahu. A to se má v létě o prázdninách člověk zotavovat… Jenže slovenský trenér pardubických basketbalistů DUŠAN BOHUNICKÝ si od basketbalu moc neodpočine. Sotva dopsala závěrečnou sezona v Mattoni NBL začal v roli asistenta u reprezentačního družstva U19 přípravu na pražský světový šampionát. A jen co mistrovství světa skončilo (český národní tým obsadil až čtrnácté místo), už se objevil v důvěrně známé hale na Dukle. BK JIP Pardubice totiž připravil kemp pro chlapce z pardubického klubu ročníků 1998 – 2002. Asistují mu Pavel Miloš, René Peška a také Josef Potoček mladší.

Kluci se mohli těšit i na Jiřího Welsche, se kterým byli pořadatelé domluveni, ale nakonec nedostal od svého zaměstnavatele souhlas. S Bohunickým jsme v průběhu kempu hovořili nejen o této akci, ale i o tom, jak si vedli v reprezentačním dresu pardubičtí junioři Martin Peterka s Jiřím Šoulou.

Dušane, v reprezentaci jste měl i dva svěřence z pardubického týmu, který vedete v „Mattonce". Jak hodnotíte jejich vystoupení na šampionátu?
Budu-li to hodnotit z hlediska zápasů, tak určitě jsem spokojen s Martinem, který odvedl velký kus práce jak na útočné, tak i obranné polovině. Myslím si, že byl jedním z našich nejlepších hráčů, byl to skutečný lídr tohoto týmu.

A jak u vás obstál Jiří Šoula?
V případě Jirky jde o hráče, který dodal celému týmu největší energii na obou polovinách hřiště. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že dokáže hrát lépe v té útočné fázi. Tam měl jisté rezervy, nepadly mu některé otevřené střely, anebo střely, které v přípravě dává. Oba ale hodnotím velmi vysoko v tom, že se chovali jako skuteční profesionálové. Z mého pohledu to byli dva nejstabilnější hráči nejen po basketbalové stránce, ale i mimo basketbalové dění. Mohu říci, že jsem byl na oba velmi hrdý, protože splnili i tuto úlohu.

Šampionát byl jistě velkou školou pro hráče, ale dal nějaký nový impulz i trenérům?
Tak samozřejmě. S týmem jsem absolvoval přípravu během které jsme sehráli zápasy se špičkovými týmy jako je Austrálie, Srbsko, Španělsko. Pro mě osobně je šampionát velkým poučením jak pracovat hlavně s mládeží. Některé prvky bych chtěl využívat i v mužském basketbalu, ale na druhou stranu jsou to zvyky nebo návyky, které mají hráči zafixované od útlého dětství a které nejde změnit den ze dne. Proto je potřeba na tom pracovat dlouhodobě. Z tohoto hlediska byl tento šampionát velkou školou.

Ukázalo tedy domácí mistrovství světa i na rozdílnou koncepci práce s mládeží?
Podle mého názoru zcela určitě. Nicméně na druhou stranu i naši hráči mají určité přednosti. Je ovšem potřeba s nimi neustále pracovat. Je potřeba pracovat pod větším tlakem, než se děje. Tím pádem by se do těch zmíněných návyků dostávali o hodně rychleji.

Z pražského prostředí jste ihned naskočil do toho pardubického. Dá se tedy říci, že si od trenéřiny vůbec neodpočinete, viďte?
Abych byl upřímný, tak tenhle pardubický kemp je pro mě určitý relax, protože to jsou ještě děti. K těm tréninkům ne že by se dalo přistupovat laxněji, ale ta pozornost je tam ještě větší, protože u těch kluků, kteří jsou tady, vidíte rapidní posun. A to právě trenéra motivuje a dostává ho do určité pohody, protože vidí, jak se ten hráč za tak krátkou dobu dokáže posunout. Na světovém mistrovství to bylo vyčerpávající. Samozřejmě i proto, že ten úspěch tam nebyl takový, jaký bychom si představovali. Dívám-li se na to z tohoto hlediska, tak tenhle kemp je určitý odpočinek proti tomu, co jsem musel absolvovat v minulých týdnech s A týmem a juniory.

Jaký byl záměr pro uspořádání tohoto kempu?
Smyslem bylo ukázat našim mladým hráčům z BK Pardubice týdenní program profesionálního sportovce. Není to klasický kemp ve kterém hráči absolvují spoustu stanovišť a situací, ale my jsme si vybrali dvě nebo tři základní basketbalové činnosti, které chceme u těch hráčů zlepšit a ty pilujeme každý den. Tady jim chceme ukázat, jak profesionální hráč během týdne pracuje. Proto mají na programu dvě tréninkové jednotky denně, mají tu rehabilitaci, možnost angličtiny, mentálního tréninku. Samozřejmě k tomu všemu je přizpůsobeno i stravování. Program je takový, že hráč se může koncentrovat pouze na basketbal.

Dušan Bohunický, který povede basketbalisty BK JIP Pardubice i do nové sezony, si ale přece jen do basketbalu na pár dní odpočine. Po skončení kempu s mladými nadějemi BK Pardubice ho čeká odpočinek na dovolené na Slovensku. Bekse začne příprava na novou sezonu 12. srpna, kdy se čeští hráči sejdou na Dukle. O týden později se k nim připojí i zahraniční tváře.

(fn)