„Umístění pro mě není až tak podstatné. Jsme ve fázi přípravy, a tak mě zajímalo, jak je na tom družstvo fyzicky. Odehráli jsme tři utkání ve třech dnech. Byl to výborný test a doufám, že se z této akce stane tradice,“ zhodnotil v kostce první ročník mezinárodního turnaje pardubický kouč JAN SLOWIAK.

BK JIP Pardubice obsadil druhé místo, když uspěl v konfrontaci s rakouským a maďarským basketbalem. Jedinou prohru utrpěl s německým vicemistrem.

„Dovolím si tvrdit, že jsme mohli turnaj vyhrát. To bychom ale museli nastoupit v optimální sestavě. A k té bylo daleko. Bohužel nás limitovala zranění,“ posteskl si Slowiak.

Jen hrstka věrných příznivců zahlédla o francouzských holích Sýkoru, pouze v teplákové soupravě Arnolda a dlouhodobě nemocný Pavel Miloš na střídačce ani nebyl.

„Většina kluků nastoupila se sebezapřením. Pospíšil hrál s bolavou achillovkou, Marka tahá úpon v koleni a problémy měla rovněž křídla: Černošek, Volf a Hampton. To nejen naši hru, ale i tréninky před turnajem poznamenalo. Náš výkon tak nemohl být sladěný,“ pravil Slowiak.

Ve hře jeho svěřenců se objevovaly vynikající momenty či pasáže. Soupeř někdy absolutně nestíhal a skóre ve prospěch Pardubic utěšeně rostlo.

„Turnaj nám přinesl kvalitní zápasy a naznačil, při jakém basketbale jsme schopni vyhrávat. Nejlépe se mi na naši hru dívalo, když jsme hráli maximálně agresivně v obraně a vytvářeli tlak na míč. Dávali jsme z rychlých protiútoků nejhezčí koše. Je proto potěšitelné, že na to máme vhodné typy hráčů,“ pochvaloval si kouč.

Nebylo vše růžové… V každém zápase se objevilo minimálně jedno hluché místo. A to zejména v úvodech zápasu. Skoro to vypadalo, že si chtějí Východočeši v přípravě vyzkoušet, jak jsou schopni smazat náskok soupeře. Nejvíce pustili do trháku Szolnok. Maďarskému týmu umožnili vedení o patnáct bodů.

„Výkony v prvních čtvrtinách a zejména v prvních pětiminutovkách mi připadaly velmi chladné. Vypadalo to, jako bychom jediní z té čtveřice mančaftů v ČEZ Areně nehráli. Přechod z tréninkové haly na Duklu do arény nám znovu činil problémy. Také se budeme muset zaměřit na kvalitnější rozcvičení před zápasem,“ přemítá kouč.

Pardubický trenér se čertil také při situacích, kdy soupeřův hráč nikým neatakován zavěsil. V basketbalové hantýrce se tomu říká lehké koše.

„Vysvětlení je prosté. Místy jsme hráli nedůrazně v obraně. Chvílemi jako bychom ztráceli koncentraci. Dělo se tak zejména v prvních poločasech. Ty opravdu nevypadaly podle mých představ. Výjimku tvořila druhá čtvrtina s rakouským týmem, která naopak patřila k naším nejvydařenějším na turnaji,“ poznamenal Jan Slowiak.

Po turnaji pardubičtí basketbalisté sbalili zavazadla a vyrazili na soustředění do slovenského Pezinku.