Život je plný překvapení… O tom by mohla po slavnostním vyhlášení ankety Nejlepší sportovec Pardubicka 2014 vyprávět bikrosařka ANETA HLADÍKOVÁ. Ve svém odvětví patří k tomu nejzkušenějšímu a projela s ním celý svět. Splnil se jí sen mnoha sportovců stát pod vlajkou s olympijskými kruhy. Řeklo by se, že už ji nic „nevyhodí" z dráhy. A přeci se tak stalo. Trochu ji zaskočili čtenáři, kteří si ji vybrali za Hvězdu Pardubického deníku.


Aneto, můžete popsat, jaká byla vaše prvotní reakce, když při odtajnění vítěze ankety Hvězda Pardubického deníku zaznělo vaše jméno?
Hodně překvapivá. Výčet úspěchů sportovců, kteří byli ocenění, se mi totiž zdál famózní. Trochu mě zaskočilo, že si čtenáři vašeho listu vybrali zrovna mě. Samozřejmě, že příjemně (úsměv).

Napadlo vás, že můžete tuto anketu vyhrát?
Ani ve snu (směje se).

Stačila jste si v té euforii uvědomit, že jste se stala jediným vítězem večera?
(smích) Na to jsem v tu chvíli opravdu nemyslela. Takže nestačila.

A co tedy říkáte tomu, že jste jediná vítězka?
Cítím se trošku zvláštně, protože jsem se ocitla ve společnosti sportovců, kteří v loňském roce získali větší úspěchy než já. Především v mládežnické kategorii. Přeji jim, aby to vydrželi do dospělých a rovněž tam sbírali co nejvíce podobných ocenění.

Jaký máte názor na to, že se v anketě Nejlepší sportovec Pardubicka se nevyhlašuje pořadí?
Je to velmi dobrý nápad a myslím si, že je to férové. Víte, ono se velmi těžko rozhoduje, který sport je obtížnější. Podle mě všichni sportovci dělají to své odvětví na maximum.

Vy už jste se v této anketě zabydlela. Je to každý rok stejné nebo to vnímáte jinak?
Letos jsme se zúčastnila slavnostního vyhlášení potřetí. Vlastně potřetí za sebou. Tuším, že moderátor je pořád stejný (úsměv). Slavnostní večer se mi pokaždé líbí. Pochopitelně, tím jak se vyhlašují stejné jednotlivé kategorie, je to podobné. Nicméně každá sezona je jiná, proto i ty večery bývají jiné.

Už jste to naznačila. Zásluhou našich čtenářů jste porazila jména jako Sanders, Rolenc, Mäki, Milík. Jak si považujete těchto skalpů a jak na vyhlášení v roce 2015 budete vzpomínat?
Jelikož takových ocenění v našem sportu nedostáváme mnoho, určitě vzpomínky zůstanou. Co se týče kolegů, na které se nedostalo, přeji jim, aby oni někdy porazili mě. Vážím si každého z nich, protože sama vím, kolik se do sportu musí vynaložit úsilí.

Navíc mezi velikány jako jsou hokej, basketbal, atletika vypadá bikros stále jako malý sport. Berete to jako ocenění i pro něj?
Ano, může být. Doufám, že si to nějací rodiče přečtou a na jaře budou u nás v oddíle další nové naděje (šibalsky mrkne).

Může čtenářské vítězství pomoci k větší propagaci bikrosu a vlastně rovněž vaší, i když už zavedené, značky?
Každopádně. Sebemenší zmínka v médiích pomůže ke zviditelnění daného odvětví i samotného sportovce. A co vím, konkrétně Deník se docela hodně čte, ne?

Čistě hypoteticky. Co podle vás oslovilo naše čtenáře, aby dali hlas právě vám?
Opravdu netuším. Snad k tomu přispěly moje výsledky a atraktivita našeho sportu, který se začal v Pardubicích trochu více rozmáhat. V našem klubu máme asi nejlepší podmínky v republice.

Nezmínila jste fakt, že by za tím mohla být vaše účast na olympijských hrách v Londýně…
(zamyslí se) Podle mého názoru Londýn, už je trochu zapomenutý. Koneckonců už je to více než dva roky a teď už se spíše mluví o Riu. Ale nepopírám, že spojení mé osoby s olympiádou mohlo na některé lidi zapůsobit a ovlivnit je.

Přitom vy v Pardubicích nebydlíte, nepracujete, „jen" tam trénujete a závodíte za ně, viďte?
Ano, je to tak. Bydlím třicet pět kilometrů od Pardubic. Jezdím tam pravidelně trénovat od nějakých dvanácti let a závodím za ně od roku 2011. Takže na místní dráze trávím dost času.

Ukázalo se, že máte v okrese spoustu fanoušků. Víte o nějakém fanklubu Anety Hladíkové?
(směje se) Já o něm nevím. Ale na závodech se najdou skupinky, které mi fandí. To má asi každý sportovec. A naopak každý fanoušek má toho svého favorita.

Z vašich překvapivých až zaskočených reakcí vyplývá, že jste si žádnou kampaň na podporu neobjednala ani nesbírala někde hlasy…
(směje se nahlas) Já jsem fakt nevěděla o tom, že jsme byla nominována i na Hvězdu Pardubického deníku. Proto je to pro mě překvapení.

Čtenáře jistě oslovily výsledky v minulé sezoně. Jak byste rok 2014 zhodnotila a byla jste s ním spokojená?
Já jsem teď spokojená s každým rokem, který přežiji bez úrazu (smích). I když rovněž v roce 2014 jsem měla nějaké zdravotní omezení. Nicméně sezonu bych celkově vyhodnotila jako vydařenou. Také vzhledem k tomu, že už ve své kategorii patřím k těm nejstarším. Proto každý závod je pro mě novou výzvou vydat ze sebe všechno a stále porážet mladší soupeřky. Získala jsem první místo na mistrovství republiky, tedy desátý titul v elitní kategorii. Z tohoto jubilea jsem měla velkou radost. Jedenáctou příčkou ve světovém poháru jsem vyrovnala své nejlepší umístění. Tedy od roku 2008, kdy ženy tento seriál jezdí. A velice mě potěšilo i šesté místa z mistrovství Evropy. Z jednoho důvodu. Vloni se nejel šampionát jako seriál, nýbrž poprvé jako jednorázový závod.

A jak je o vás známo, vy moc „jednorázovky" nemusíte, proč?
Seriál mám ráda pro to, že není na člověka vyvíjen takový tlak. Když se jeden závod nepodaří, dá se to opravit. Při jednorázové akci je to nemožné. Takže šesté místo beru jako obrovský úspěch.

Máte vůbec při svém vytížení čas sledovat výkony a výsledky vašich kolegů, kteří byli s vámi na vyhlášení?
Sportovní zprávy někdy sleduji, ale musím říct, že ne všechny sporty. Tudíž o některých jejich výkonech jsem věděla. Ovšem, když jsem tady slyšela, čeho všeho dosáhli, tak to klobouk dolů. Jinak fandím každému, kolem mě koho zaregistruji. Od malých dětí až po ty starší kategorie.

Nyní přijde otázka na tělo. Koho byste vy zvolila sportovní hvězdou Pardubicka?
Tak to je hodně těžká otázka. (přemýšlí) Volila bych ze seniorské kategorie a vybrala bych si Kristiinu Mäki. A to za překonání tuším tří českých rekordů.

Vidíte, jaký mate přehled. Ale k další otázce. Jak na ankety typu nejlepší sportovec okresu vůbec pohlížíte?
Přestože se jedná o regionální anketu, potěší každé vyhlášení. Na závodech se odměňují první tři, čtvrtý už nic nedostane. Sportovci si za své úsilí podobná ocenění zaslouží. Je to takové ohodnocení celé sezony, které je podpoří do další práce.

Berete mi to z úst. Je pro ostatní sportovce motivace, že se mohou do ankety dostat?
Myslím si, že ano. Když si přečtou, že jejich kolegové z tréninku jsou takto ocenění, chtějí se jim vyrovnat.

Jak se tváříte na to, že se do vyhlašování nejlepších sportovců mohou zapojit také čtenáři?
Po letošním vyhlášení se mi to musí líbit, že jo? (směje se) Ne, vážně. Čtenář sportu je potenciální a více než pravděpodobný fanoušek sportu. Navíc i čtenáři sportují, ne? Ať už aktivně či pasivně. Zkrátka vzájemná symbióza fanoušek – sportovec je velmi důležitá. My sportovci takovou podporu potřebujeme.

Rok 2014 nedávno spatřil světlo světa. Co byste vzkázala svým kolegům sportovcům?
Aby se jim sezona vydařila. Aby využili všechny svoje síly, které vložili do přípravy a vyhnula se jim zranění. Prostě, aby si užili každý závod a měli ze sportování radost.

A jaký jste si schovala vzkaz pro své soupeřky?
Už jsem to naznačila s mým věkem. V našem sportu patřím k těm nejstarším. Ve světovém měřítku jsem mezi třemi a doma na mě nikdo nemá. Už několik let (pousměje se). Jsem na hraně, kdybych měla skončit. Problém je ale v tom, že mě bikros pořád baví a stále mám motivaci jezdit. Takže soupeřkám vzkazuji, že letos ještě nekončím a že se jim budu snažit pořádně zatápět.

Na závěr, co přejete sobě samé, klubu TJ BMX Pardubice?
Sobě přeji hlavně zdraví, protože mám problémy, které mě lehce limitují. Musím kvůli tomu upravovat trénink. Klubu bych popřála spoustu úspěchů. Našim dětem v oddíle co nejvíce zábavy ze sportování a dílčích úspěchů v tréninku i na závodech.