"Poslední sezona v pardubických Mustanzích nám vyšla nejlépe za dlouhou dobu. Už v základní části jsme bojovali až dokonce o nejlepší pozici pro play-off," říká v exkluzivním rozhovoru pro Deník český reprezentant v parahokeji a odchovanec pardubických Mustangů Pavel Doležal. "To nakonec nevyšlo a museli jsme jít obtížnější cestou, ale po nádherné sérii s Havířovem jsme se probojovali do finále, kde jsme už sice na Karlovy Vary nestačili, ale sezonu i tak považuji za úspěšnou."
Nedávno skončilo MS v parahokeji v Calgary, kde jste získali bronzové medaile. Jak byste toto úspěšné mistrovství světa hodnotil?
Pavel Doležal
Obránce
číslo dresu: 67
Bydliště: Pardubice
Handicap: Paraplegie
Svaz: ČSLH – Český svaz ledního hokeje
Oddíl: SHK Mustangové AUTO IN
Trenér: Pardubice: Michal Tereska, reprezentační trenér: Jiří Bříza
Vzdělání: Středoškolské, Střední škola zemědělská Chrudim
Zaměstnání: OSVČ
Rodinný stav: svobodný
Úspěchy
2016: 1. místo MS B Tomakomai
2018: 6. místo ZPH Pyeongchang
2019: 4. místo MS Ostrava
2021: 5. místo MS Ostrava
2022: 3. místo IPH Cup Ostrava
2023: 3. místo MS Moose Jaw
2024: 3. místo MS Calgary
Turnaj byl vzhledem k obhajobě bronzu velice úspěšný. Podařilo se nám zahrát několik výborných zápasů. Překvapením pro mě bylo, jak se vedoucí čtyřka vyrovnala. To by mohlo přinést větší atraktivitu v medailových zápasech.
Klání o bronzové medaile jste sehráli s reprezentací Číny, jak jste se na tento klíčový duel chystali?
Na každý zápas se snažíme chystat stejně, aby nedošlo k nějakému podvědomému podcenění ,,slabších" soupeřů. Samozřejmě konkrétního soupeře nám trenéři vytáhnou a společně koukneme na některé jejich zápasy a herní situace.
V rámci MS jste se byli podívat v hlavní hale Calgarských Plamenů Scotiabank Saddledome, jak na vás tento svatostánek kanadského týmu zapůsobil?
Ano, vskutku svatostánek. Dostali jsme průvodce, takže jsme se dozvěděli mnoho o stavbě a historii. Prohlédli si jak střídačky a zázemí, tak třeba i šatny olympijského kanadského týmu, nebo šatnu hostů pro NHL. Šatna Flames nám ale byla odepřena. Vzali nás i do fanshopu, takže jsme jim trošku podpořili chod klubu (s úsměvem).
Jste dlouholetý reprezentant a pilíř českých obranných řad a v neposlední řadě také vítěz Zlaté hokejky 2018. Je dalším krokem přejít na paralympijských hrách v Miláně 2026 přes Kanadu nebo USA a podívat se poprvé v historii do finále velkého mezinárodního turnaje? V letošním roce se vám to skoro podařilo…
Rozhodně by to bylo krásné a vzhledem k vyrovnávající se výkonnosti na špici, jak jsem říkal dříve, by to snad mohlo být i reálné. Vzhledem k věku některých kluků a tomu, jak se připravujeme, věřím, že budeme v Itálii tak nějak na vrcholu sil a zkusíme udělat úspěch i tam. Pro mě konkrétně byl olympijský turnaj vždy ještě o stupeň výš než MS. Bylo by to pro mě nezapomenutelné.
Jak byste hodnotil nováčky národního týmu? Dokázali se rychle sžít s týmem a zapojit se do rychlého tempa mezinárodního parahokeje?
Z nováčků mám pochopitelně velkou radost. To, jakým způsobem se v poslední době zapojují do tréninků i do zápasů, je obdivuhodné. Z některých se dokonce už staly opory týmu. Bylo by jen fajn, kdyby se objevili další s takovou výkonností. Reprezentace pravidelně pořádá kempy pro mládež a v posledních letech si i někteří z nováčků mohli vyzkoušet turnaj pod českou vlajkou, jako juniorský tým. To podle mě musí být super motivace.
Po skončení klubové a reprezentační sezony jistě vyhlížíte začátek letní přípravy? Jak se jako reprezentace chystáte na novou?
Sám jsem zvědavý, jak bude letos suchá příprava probíhat. Očekávám, že volno budeme mít jen několik týdnů. Pravděpodobně se budeme během léta scházet na tři skupiny a společně se připravovat v posilovně. Ani na led nebudeme podle mě čekat příliš dlouho. Máme dobré vztahy na stadionech, kde se mrazí brzo a určitě nám vyjdou vstříc hned, jak to půjde.
Máte také svoji speciální individuální přípravu mimo tým?
Každý z nás si chodí do posilovny i individuálně. Máme také lyžařské trenažéry, které máme během sezony povinné, takže nejsou příliš v oblibě, ale stejně z něj asi utřu prach v nejbližší době. Mám taky takovou skromnou střelnici s brankou na zahradě, tak si chodím zastřílet.
Kolik za jednu sezonu spotřebujete hokejek?
Hrajeme teď s hokejkami od Warrioru. Ty se příliš nelámou, takže pokud ti do nich někdo vyloženě nenajede, tak vydrží dlouho. Jenom bodce se mění nebo pilují. To už se dělá docela často. V parahokeji jsou mnohem víc spotřební zboží rukavice. Těch za sezonu kompletně roztrhám třeba pět až šest párů.
Vše o českém parahokeji najdete ZDE
Parahokej se hraje na speciálních saních s dlouhým nožem, máte na kustody co se týče broušení saní nějaké speciální požadavky? Brousí se tyto saně podobně jako klasické hokejové brusle?
Kustod má ke každému poznámky, kdo jak brousí, někdo má například nože radši i tupé, kvůli bočnímu skluzu, takže to není úplně stejné jako u bruslí. U saní to ale není jediná alchymie. Je tam toho k nastavení mnohem více a každý si je přizpůsobuje individuálně vzhledem k velikosti nebo postižení.
Co byste vzkázal budoucím nováčkům parahokeje, kteří by se chtěli zapojit do národního programu parahokeje?
Pokud se rozhodnou, že si parahokej zkusí, ať už v klubu nebo na zmiňovaných kempech pro nováčky, tak asi hlavně trpělivost. Je to sport, kde se musí naučit základy, než si pořádně zahrajete. Ježdění od mantinelu k mantinelu, stále se zvedáte nebo jezdíte s pukem kolem kuželů, může být otravné, ale pokud vydržíte, tak se to časem zlomí a zvedat se pak budou soupeři (s úsměvem).
Pavel Doležal vítěz Zlaté hokejky 2018 - více ZDE
Máte už dopředu zvolenou koncepční přípravu na OH v Miláně 2026?
Konkrétně zatím ne. Myslím, že to bude podobné jako na minulých dvou šampionátech, protože to funguje. Scházíme se několikrát v týdnu na třech místech republiky a pak jednou za měsíc celý tým na společný kemp. Do toho máme v sezoně několik přípravných turnajů. Nicméně nejprve nás ještě čeká jedno MS, kde se teprve bude o složení pro paralympiádu v Miláně rozhodovat. I když naše šance nejsou nejmenší, musíme jít krok za krokem a naši účast potvrdit.
Vzpomínáte si na hlášku legendárního televizního komentátora Roberta Záruby? Který vykřikl po tvém gólu do sítě týmu Tre Kronor "Pavel Doležal anděl spasitel"…
No, jak by ne. Robert vždy vytáhne nějaký klenot a tenkrát to padlo na mě. Občas mě tak ještě někdo nazve, když se s klukama bavíme. Je to docela úsměvné. (s úsměvem)