Historicky první postup Sokola do playoff? Ač je na takové myšlenky vskutku brzy, pardubičtí florbalisté doufají v pokoření další mety už letos. A pomoci jim k tomu může rošáda na trenérské lavičce. MARTIN CZECZINKAR, který nahradil úspěšného Miroslava Janovského, ale má před sebou ještě předlouhou cestu. S motivací a odhodláním ovšem nemá čtyřiadvacetiletý kouč sebemenší problém. „Opravdu se na to těším. Přístup z mé strany bude maximální. A věřím, že mě v tomto budou samotní hráči následovat."

V Pardubicích jste kdysi působil už jako hráč. Je to pro vás srdcová záležitost?
Pardubice jsou prostě Pardubice. Těším se na všechny lidi v této organizaci. Všichni se mezi sebou znají a nikdo jen tak nezapomene, co jste pro klub udělal. Týmový duch tu pro mě byl vždy specifický. Zároveň je to pro mě obrovská výzva. Sokol mě vychoval po skončení mé hokejové kariéry a nyní jsem na řadě já, abych Pardubicím pomohl vzhůru ve všech směrech. Extraligu jsem dosud nikdy netrénoval a jsem plný očekávání.

Co rozhodlo o vašem návratu na východ Čech?
Bylo to takové padesát na padesát. Zpočátku mezi námi proběhlo několik setkání, ale nic konkrétního jsme neřešili. Spíše jen nástin možností, jak skloubit můj poslední rok na vysoké škole se všemi ostatními činnostmi. Definitivní podíl na mém angažmá v Sokole mělo, že jsem se nedohodl na pokračování v jiné organizaci. Pardubice měly obrovskou snahu vyjít mi vstříc. Bral jsem to samozřejmě jako velice zajímavou nabídku i s ohledem na to, že po studiu člověk přemýšlí, čeho by chtěl dosáhnout v profesní kariéře.

Pardubice se ještě v nejvyšší soutěži ještě nikdy neprobojovaly do vyřazovací části. Berete to už nyní jako hlavní cíl nadcházející sezony?
Nemá cenu se momentálně něčím takovým svazovat. Hráči jsou teď na prvním místě, vítězství na druhém. Důležitá bude má nová filosofie, která zahrne jasnou vizi a propracovanou koncepci. Playoff pro Pardubice může klidně začít už v průběhu letní přípravy. Každý musí pracovat minimálně na sto procent a nepodcenit důležitou kondiční přípravu. Věřím, že pokud začnou kluci poctivě dřít, můžeme tento přístup přenést do herní roviny. Nic nedostaneme zadarmo, je potřeba tvrdě a zodpovědně pracovat.

S týmem už máte za sebou podstatnou část přípravy. Splnila vaše očekávání?
Hráči podstupovali v prvních třech měsících zejména kondiční tréninky, potom měli třítýdenní individuální přípravu. Když se po této pauze vrátili, pozorovali jsme u nich skutečný posun vpřed. K fyzické přípravě jsme nyní přidali i florbal v hale, kde se také zaměřujeme na vypilování dovedností jednotlivců. S kondičním trenérem Petrem Mlatečkem jsme ale zatím maximálně spokojeni.

Váš způsob trénování se jistě liší od toho, který prosazoval Miroslav Janovský. Jak si na to hráči zvykli?
Kluci teď mají možnost poznat trochu odlišně nedostatky, než tomu bylo doposud. Ale zvykají si rychle a mají ve mě důvěru. Samozřejmě děláme některé věci trochu jinak. Například se více zaměřujeme na herní činnosti, situace jeden na jednoho, hru pod tlakem, kombinace na malém prostoru. Zkrátka více prosazujeme technickou stránku hry. Určitě to není nijak složitější, než tomu bylo předtím. Ale snažíme se přípravu praktikovat spíše cestou nacvičování herních situací.

V přípravě se v kádru Sokola objevilo i několik juniorů. Počítáte s nimi i pro sezonu?
Momentálně máme na soupisce dvacet čtyři jmen. Zároveň počítáme s třemi hráči z mladší kategorie, kteří se s námi nyní připravují a perou se o místo v sestavě Sokola.

Vaším asistentem se nedávno stal Adam Filip, který si letos kvůli zranění nezahraje. Jak dlouho trvala domluva?
Adam je pro mě skvělá pomoc. Bohužel je smutné, že to zapříčinilo právě jeho zranění. Asistenta jsme sháněli delší dobu. On kluky zná dost dlouho a já s ním hrával už od juniorky. Jeho největším přínosem je pomoc ve hře obráncům. To znamená, že si můžeme úlohy na střídačce rozdělit. On se věnuje defenzivní stránce hry, já naopak spíše útočníkům. To samé se týká i oslabení a přesilovek. Má také určitý náhled na soupeře, také je pro mě cenný v informacích z předchozí sezony. A jak rychle nás to napadlo? Asi tak do týdne po tom smolném zranění. Vše jsme pak doladili během oněch tří týdnů volna.

Nyní vás čeká tradiční turnaj Czech Open. S jakými ambicemi na tento podnik vyjedete?
Určitě nechceme nic podcenit. Los a soupeři vypadají hratelně, tudíž náš cíl je jasný – vyhrát a postoupit do nejvyšší kategorie Elite. To by znamenalo, že bychom si příští rok mohli zahrát s těmi nejlepšími mančafty nejen z Čech, ale i zahraničí. Šance na úspěch tu určitě je a kluci to cítí. Takže za tím půjdeme a uděláme maximum pro to, abychom zvítězili. Rovněž si chceme ozkoušet nové prvky a nacvičený systém, který jsme drilovali v posledních dvou týdnech. Bude to také zásadní pro podobu konečné soupisky. Je to zkrátka vrchol přípravy.

Anton Zelenko