Jak byste v kostce zhodnotil rozšířenou podzimní část?
Jako celkem povedenou. I když jsme si to lehce pokazili poslední prohrou v Dobřanech. Nicméně zase bych kvůli tomu nechtěl shodit práci kluků za pět měsíců.

Čtvrté místo asi není úplně špatné, nicméně váš tým měl figurovat výše…
Čtvrté místo je v neúplné tabulce relativní. Máme lepší vzájemné zápasy se třetím Kertem a druhá Plzeň, která získala o bod víc, má zápas k dobru. Do šesté příčky je ale tabulka hodně vyrovnaná. Samozřejmě bychom mohli být výše a asi jsme i po vydařeném začátku měli být.

První čtyři zápasy a plný počet bodů. Co tomu s odstupem času říkáte?
Bylo to samozřejmě velmi příjemné. Ale kluci v přípravě pracovali poctivě, vytvořila se konkurence a to se odrazilo i v úvodu soutěže. Navíc tým je celkem dlouho pohromadě a svoji sílu má.

Ještě po šesti kolech, tedy zhruba v polovině podzimu, jste se chlubili výtečnou bilancí sedmnácti bodů.
Ano, tým si opět začal věřit, v tréninku jsme nepovolili, spíše naopak. I po vyhraných zápasech na kluky v úterý čekala tvrdá dřina. Samozřejmě když se vyhrává, tak to jde všechno líp. Nálada byla výborná, což se přenášelo i do zápasů.

V Hradci Králové ale jakoby se podzim zlomil. Přišly dvě prohry v řadě. Co se stalo?
Zápasu v Hradci je mi líto. Ale musíme uznat, že Hradec si pro vítězství šel malinko víc. My jsme si mysleli, že to půjde bez boje, ale tak to nejde. A to se přeneslo i do dalšího utkání.

A za zbytek podzimu už jste v sedmi duelech posbírali jenom deset bodů. Můžete popsat příčiny těchto potíží?
Čekali nás silní soupeři jako Hradec, Ústí, Kert a nezvládli jsme zápas v Dobřanech. Vlastně ani s Kertem, kdy jsme vedli 5:2 a měli jsme zápas dotáhnout do vítězného konce. To se nám stalo na podzim již podruhé. Poprvé s Kladnem, kdy jsme vedli po parádní třetině 4:0. Jenže ve druhé přišel uragán Kladna a vyrovnání na 4:4.

V závěrečném kole jste při zaváhání Kladna sahali po první příčce a nakonec skončili čtvrtí. Nenaštve to?
Nehráli jsme primárně o první příčku, ale chtěli jsme celkem úspěšný podzim zakončit výhrou. V Dobřanech jsme, ale podali špatný výkon a domácí svou bojovností zaslouženě vyhráli. Po zápase jsem byl rozčarovaný a hráči měli štěstí, že skončil podzim. Jinak by se na tréninku hodně zapotili (smích).

Nashromáždili jste celkem 27 bodů. Je to počet, který jste před sezonou plánovali?
Já i tým si nikdy nebudeme dávat malé cíle. Do základní části chodíme s cílem vybojovat v průměru dva body na zápas. To by mělo stačit na umístění v první čtyřce. Dále hrát dobrý hokejbal, zapracovat mladé hráče a najít optimální sestavu pro play off. Takže plán zatím plníme. A myslím, že i předváděná hra není špatná.

Můžete se pochlubit druhým nejlepším útokem soutěže: 68 branek ze třinácti utkání. Jste s ofenzivou spokojený?
Pardubice byly, jsou a asi vždy budou ofenzivní tým. Snažíme se hrát útočně a letos se nám daří dávat hodně branek. Celkem spokojenost je, ale vždy to může být lepší. Hlavně se musí na gólové produkci podílet více hráčů.

V čele produktivity bodování i tabulky střelců celé soutěže máte Jana Bílého. Jak kvitujete jeho návrat od florbalu nejen pro play off?
Honza je profesionál na amatérské úrovni. Řeší jídlo, přípravu, přístup a vše dělá na sto procent. I v tomhle mu florbal pomohl. Jsme rádi, že se vrátil a předvádí svá kouzla za náš tým. S kluky v lajně pořád řeší, jak se herně zlepšovat. Na tréninku vymýšlejí soutěže a hecují se. To je stále posunuje vpřed.

Obdrželi jste 38 branek. Jak hodnotíte defenzivu
Ze začátku defenziva fungovala parádně. V zápase s Kladnem se to otočilo a trápilo nás to až do konce podzimu. Většina gólů, ale byly individuální chyby, ne selhání systému. Je to i trošku tím, že hrajeme hodně útočně a pak propadneme vepředu. Navíc David Stárek nemá taková čísla jako vloni.

Přesně. Mezi deseti nejlepšími gólmany chybí ten váš.
Je to částečně tím, že se David Stárek s Pavlem Forštem střídají a Pavel nemá odchytáno potřebný počet minut, aby mohl být v hlavní statistice.

V minulosti tým doplňovali mladší hráči, letos to vypadá na mazáky jako Pavel Kubeš, zmíněný Bílý. Změnili jste strategii?
To určitě. ne. Za návrat Honzy i Pavla jsme rádi. Pavel je dokonce můj asistent a spolupráci s ním si velmi pochvaluji. I tentokrát jsme zapracovali do týmu několik mladých hráčů. Z juniorky se na stálo přesunuli Pavel Foršt, Jakub Kvapil, Honza Strouhal a Míra Blažek. Velkou porci minut odehráli i Václav Školoudík, Martin Janeček a Niki Langr. Několik šancí dostali i další hráči.

Jak je to s přístupem těch mladších, na který jste si v minulosti stěžoval?
Přístup mladších hráčů se dost zlepšil. Mluvili jsme o tom s nimi, řekli jsme jim, na čem by měli pracovat. Velkými pomocníky v tom jsou i starší hráči, kteří jim jdou příkladem a usměrňují je. Zlepšení je vidět i díky společným tréninkům áčka a juniorů jednou týdně. A je tu ještě jedna důležitá věc.

Nenechte se pobízet…
Po nepovedené sezoně se podařilo rozšířit kádr a v kabině se změnila nálada na pozitivní. Hlavně se zlepšila docházka. Většina má účast mezi osmdesáti a sto procenty. Kluci chodí s chutí, přidávají si před i po tréninku. Hodně z nich na sobě pracuje i mimo tréninkové dny. To se odráží v kvalitě tréninků i sehranosti a úrovni našich výkonů.