Běh přes překážky. Ne ne, nebojte, nejedná se o atletiku, nýbrž o florbal. Zápasy play off v kolektivních sportech se totiž dají přirovnat k překážkovému běhu. Na cestě za vysněným triumfem týmy zdolávají soupeře, kteří jim stojí v cestě. Pardubičtí florbalisté ve vyřazovacích bojích už překonali Litvínov a Královské Vinohrady. Poslední překážkou jim bude Kladno. Trenér sokolů MIROSLAV JANOVSKÝ  je celkem v klidu. Ví že, hrát o postup je na rozdíl bojů o záchranu příjemnou záležitostí.

Vskutku bláznivá série. Už vzájemné zápasy ze základní části leccos naznačovaly, nicméně skutečnost asi předčila očekávání. U trenéra také?
Vzájemné zápasy v základní části byly velice vyrovnané. Očekával jsem podobný průběh utkání i v semifinále. To, že se ale dočkáme takových dramatických zvratů v jejich průběhu, jsem fakt nečekal.

Můžete vysvětlit, kde se flákali gólmani a obrany, nebo mají oba týmy tak výborný útok?
Florbal je zkrátka atraktivním sportem, ve kterém padá spousta branek. Pardubice i Vinohrady patří navíc mezi útočně laděné týmy, takže rozhodně není překvapením, že branek padlo tolik. My jsme jich ve čtyřech zápasech stihli nastřílet 31, což je průměr 7,75 na zápas. A průměr je vlastně totožný s naším průměrem ze základní části (7,81). Fanoušky takový útočný florbal baví, ale trenéři trpí. My jsme navíc až do posledního semifinálového zápasu lepili obranu, jak se dalo. Zdravotní problémy měli dva naši nejzkušenější obránci, takže to se také podepsalo na propustnější obraně.

Divák se nenudil. Zvrat střídal zvrat. Spíše to byly veleobraty…
Pokud jde divák na sport, tak by se nudit neměl! Série přinesla dva velké zvraty. V prvním zápase jsme před poslední třetinou prohrávali o dvě branky, v poslední části jsme jich ale nastříleli šest a nakonec jsme vyhráli 9:6. Druhý, rozhodně méně příjemný, veletoč jsme předvedli ve třetím duelu. Velice rychle jsme vedli 5:1 a na začátku druhé třetiny ještě 7:3 a už jsme se viděli ve finále. Jenže pak přišel kolaps, dostali jsme v této části sedm branek a už se nám zápas nepodařilo znovu zvrátit v náš prospěch.

V prvním domácím utkání jste dvě třetiny střelecky tahaly za kratší provaz. Ve třetí jste však explodovali. Co jste provedl s týmem v kabině?

Dvě třetiny nám trvalo, než jsme si v hlavě srovnali, že už hrajeme semifinále. Důrazně jsme si museli o druhé přestávce připomenout, že bychom už měli začít hrát svoji rychlou a kombinační hru. To se podařilo, nastříleli jsme v třetině šest branek a zápas po zásluze vyhráli.

Vůbec oba dva domácí duely se rozhodovaly až ve třetí části. V tom druhém jste ale soupeře do vedení až na úvodní gól nepustili. Co jste dělali jinak?

Ve druhém utkání jsme předvedli mnohem kompaktnější a zodpovědnější výkon, než v prvním duelu. Dobře jsme bránili a blokovali střely, a to byl klíč k úspěchu.

Do Prahy jste tak mohli odjet s dvouzápasovým vedením v zádech. Asi příjemná cesta, při vědomí, že ani dva neúspěchy neznamenají konec,viďte?

Určitě to byl příjemný pocit (úsměv). Před zápasem jsme si ale říkali, že sérii chceme ukončit v co nejkratší době. Nechtěli jsme se tahat se soupeřem na víc zápasů, než bude nutné. Bohužel jsme ale mentálně nebyli na třízápasové vítězství připraveni.

V obou venkovních duelech vám naopak vyšla parádně úvodní perioda. Vkládali jste důraz na vstup do utkání?
Vinohrady hrály v úvodech svých domácích zápasů dost ustrašeně. Nehýřily aktivitou jako venku. No a my jsme toho dokázali využít (mrkne).

Jenže v tom prvním jste po snadně získaném vedení (7:3) hráli až moc bohorovně. Během necelých dvaceti minut jste inkasovali hned sedm gólů…
Proč jsme takto strašidelně odehráli druhou třetinu? Dělali jsme chyby, které jsou omluvitelné jednou za sezonu, a my jsme takových kiksů udělali osm během třetiny! Začali jsme hrát, jako na nějakém letním turnaji, a ne tak, jako v play off. Hráči nejsou zatím schopni hrát koncentrovaně víc zápasů v řadě. Je to dáno nízkým věkovým průměrem týmu, a s tím spojenou bezstarostností, se kterou občas k zápasům přistupují.

Ve druhém jste si ale podobný lapsus nedovolili. Probírali jste chyby celou noc?
Celou noc ne, protože návrat ze zápasu byl až v nočních hodinách. Na hororové video se bylo potřeba v klidu vyspat. Hned ráno jsem udělal detailní rozbor chyb. Přišlo mi to ale celé spíše jako vtip, než play off. Video jsme si ukázali před zápasem a důležité bylo, že jsme většinu z nich už nedělali.

Zafungoval x faktor v podobě návratu kapitána?
Stoprocentně (důrazně). To, co předvedl Karel Brychta, si zaslouží respekt a úctu. Karel utrpěl vážné zranění kolene přesně čtrnáct dnů před nedělním zápasem. Týden se pohyboval pouze o berlích, bez toho, aby na nohu mohl došlápnout. Naštěstí rezonance neodhalila vážnější problém. Ještě první venkovní zápas sledoval pouze z lavičky v roli mého asistenta. Před druhým si ale vzal hokejky, nasadil ortézu a řekl, že už se na to nemůže dívat, a že jde hrát. Podal skvělý výkon, plný tvrdých soubojů, nesčetného množství bloků. A jako přídavek přidal dvě asistence.

Tím, že se nepřesunula série zpátky do Pardubic, jste ušetřili síly a váš soupeř nemá náskok…
Jsme rádi, že jsme měli týden na regeneraci a na přípravu. Mohli jsme doléčit  šrámy, trochu přitrénovat, a připravit se tak zodpovědně a pořádně na finále. Ušetřené síly se nám hodit budou.

Čekali jste ve finále Kladno?
Osobně jsem čekal, že se ve finále potkáme se Znojmem. Forma Kladna šla ale ve druhé polovině soutěže nahoru, hraje florbal, který v play off slaví úspěch. Takže proč by se do finále dostat nemohlo.

Jaký je to soupeř, nebo alespoň jak se vám jevil ve vzájemných zápasech základní části, potažmo v celé základní části?
V základní části jsme ho dvakrát porazili, ale žádná procházka to nebyla. Vítězství patřila do kategorie vydřených. Kladno se v letošní sezoně prezentuje velice tvrdým florbalem založeným na dobré obraně, podpořené kvalitně chytajícím brankářem. Je to styl, kterým se roky prezentoval patnáctinásobný český mistr ze Střešovic. Kladno ostatně bereme jako béčko Tatranu, působí v něm řada bývalých hráčů ze Střešovic. Jeho styl je tím daný.

Co je ještě potřeba do soboty vypilovat a naopak odstranit?
Musíme si udělat detailní rozbor hry soupeře. Přenést věci, které budeme chtít hrát do tréninku a následně do zápasu. Bodem číslo jedna je ale regenerace. Zkrátka musíme dobít baterky.

Jste kousek od návratu do extraligy, nemůže mladému týmu tato skutečnost svazovat ruce?
Hrát o postup je na rozdíl bojování o záchranu vlastně příjemnou záležitostí. Ruce nám to svazovat nesmí. Naopak by nás to  mělo motivovat. Jestli se to podaří klukům takto v hlavě nastavit, ovšem uvidíme až o víkendu.

Finálová jízda
1. zápas: neděle 31.3. Sokol Pardubice vs. FBC Kladno (18.00, sportovní hala Dašická)
2. zápas: pondělí 1.4. Sokol Pardubice vs. FBC Kladno (17.00, sportovní hala Dašická)
3. zápas: sobota 6.4. FBC Kladno vs. Sokol Pardubice (??.??)
4. zápas: neděle 7.4. FBC Kladno vs. Sokol Pardubice (??.??)
5. zápas: neděle 14.4. Sokol Pardubice vs. FBC Kladno (??.??, sportovní hala Dašická)
Letošní vzájemné zápasy: FBC Kladno – Sokol Pardubice 3:7, Sokol Pardubice – FBC Kladno 7:4