Ona je jedna z mála. Žen, které po skončení kariéry nebo dokonce při aktivním závodění kývnou na nějakou tu funkci ve svém klubu, je zoufale málo. Najdou se ale. Rovněž v Pardubicích. Místopředsedkyně Hvězdy, atletka Jana Kárníková, se svému sportu upsala na doživotí. Ještě vloni seděla na dvou židlích. Po dvaceti letech pověsila kouli na hřebík a už bude jen funkcionařit.

Proč je podle vás tak málo žen ve funkcionářských rolích v českém sportu?
Všechny funkcionářské a manažerské pozice jsou časově velmi náročné, proto jsou spíše mužskou doménou. Ve sportu to platí dvojnásob, protože soutěže a závody probíhají většinou o víkendech. Není proto snadné skloubit rodinný život s pracovním vytížením. A ženy mají více tendence věnovat se rodině.

Hvězda je ale výjimkou. Jak se to přihodilo?
Ano, asi je to trochu neobvyklé, máme na dvou nejvyšších postech v klubu ženy. Iva Toušová je předsedou Hvězdy Pardubice a já místopředsedou. Asi to vyplynulo ze situace. Obě se celý život věnujeme atletice a v klubu pracujeme již dlouhou dobu. Naše funkce jsou volené, takže za ně vděčíme našim členům.

Zmínila jste nepřímo rodinnou roli. Přesto některé ženy stíhají i manažerskou práci.
Pokud si člověk dobře zorganizuje den a uspořádá časový rozvrh, dá se toho stihnout opravdu hodně. Jen je potřeba rozdělit si vše dle důležitosti a priorit.

Je rozdíl ženský a mužský přístup v těchto manažerských či funkcionářských rolích? Co obecně ženy mají a muži ne?
Muži jsou všeobecně asi více ráznější. Ženy zase citlivější. Pokud je ale člověk v této pozici musí umět řešit problémy, rozhodovat se a přijímat zodpovědnost. Pak je jedno, zda jde o muže či ženu.

Vy osobně kumulujete roli závodníka a funkcionáře. Jak se to dá zvládnout?
Poslední tři roky jsem závodila i byla ve vedení klubu a evidentně se to zvládnout dá (úsměv). Nicméně je pravda, že v hlavní části sezony , tedy květen až červen, bylo vždy těžké skloubit práci a přípravu. Občas se stávalo, že jsem nějaký ten trénink zrušila nebo zkrátila, abych pracovně stihla vše, co bylo potřeba. Ale má sportovní kariéra již byla za vrcholem, proto to až tak příliš nevadilo. A hlavně se mi, díky tomu, co jsem odtrénovala v minulosti, stále dařilo předvádět kvalitní výkony.

Naznačujete, že profesionální sportovci kumulované funkce časově nezvládají?
Pokud bych měla pracovat na této pozici, když jsem byla profesionální sportovec, určitě by to nešlo. Nedá se prostě sedět na dvou židlích, protože pak vždy musíte něco ošidit.

Co váš soukromý život, netrpí tím, že jste propadla atletice?
Soukromý život každého, kdo se věnuje profesionálně nějakému sportu, nebo funkcionaří, je trochu poznamenaný. A to hlavně z časové náročnosti. Tréninky, soustředění, soutěže, člověk toho doma moc nepobude. Ale i to se dá zvládnout. Způsob života sportovce je prostě jiný, než způsob život ostatních lidí. Já měla štěstí, že mě rodina a přátelé vždy podporovali a respektovali to, co dělám.

Jaké jsou vaše manažerské úkoly ve Hvězdě?
Mám na starosti hlavně marketink, PR, přípravu velkých akcí a organizační věci.

A že těch akcí není málo, viďte?
Ano, Hvězda pořádá nejvíce atletických soutěží v kraji. Nejvýznamnější je Pardubický atletický mítink. Masově největší akcí je nyní Dětský den s atletikou. Těší se velké oblibě dětí i rodičů. Pak například Mikulášský běh, Hod břemenem a řada dalších soutěží pro registrované atlety i veřejnost.

Budete do toho ještě závodit?
Už ne. Posledních pár let bylo pro mne trénování a závodění zpestřením i odpočinkem od pracovního vytížení. Člověk přišel na jiné myšlenky a dokonale si vyčistil hlavu. Časově to však bylo dost náročné. I proto jsem se vloni na podzim rozhodla ukončit kariéru. Chci trávit více času s partnerem, rodinou a přáteli. S atletikou jsem jako závodník prožila více než dvacet let a bylo to skvělý úsek mého života. Je ale na čase posunout se dál. Jsem ráda, že u svého oblíbeného sportu zůstávám jako funkcionář a mohu tak pomoci i svým nástupcům plnit si své sny.

„Muži jsou všeobecně ráznější, ženy zase citlivější“

Jana Kárníková.Ženská patří k plotně a k dětem… Tato kdysi památná věta zavání archaismem. Navíc podobná tvrzení mají pro část něžného pohlaví sexistický nádech. Ženy chtějí rovnoprávnost a dá se říci, že si ji vybudovaly. V některých případech je však realita bizarní. Jako když v letácích drží „vymodelkované“ ženy v rukou bourací kladivo či křovinořez… Na druhou stranu dokazují, že dřívější role mužů zvládnou. I vedoucí.

Jednou z nich je Jana Kárníková, místopředsedkyně atletického klubu Hvězda SKP Pardubice.

„Muži jsou všeobecně více ráznější, ženy zase citlivější. Pokud je ale člověk v manažérské pozici, musí umět řešit problémy, rozhodovat se a přijímat zodpovědnost. Je jedno zda jde o muže či ženu,“ předesílá Kárníková.

Zatímco v lidské společnosti se poměr obou pohlaví téměř dorovnává, tak v českém sportu je ve funkcionářských rolích žen málo.

„Všechny funkcionářské a manažérské pozice jsou časově velmi náročné. Proto jsou tyto posty spíše mužskou doménou. Ve sportu to platí dvojnásob, protože soutěže a závody se dějí většinou o víkendech. Není proto snadné skloubit rodinný život s tímto pracovním vytížením,“ má jasno.

A buď jak buď, ženy mají více tendence věnovat se rodině. Dohnat muže je věc jedna, ovšem mateřský cit, který se s nimi „táhne“ už od těhotenství, je věc druhá. Najdou se ale dost výjimek.

„Pokud si člověk dobře zorganizuje den a uspořádá časový rozvrh, dá se toho stihnout hodně. A žena toho stihne opravdu hodně. Jen je potřeba rozdělit si vše podle důležitosti a priorit,“ poukazuje Jana Kárníková, kterou mateřská role teprve čeká.

Ve své Hvězdě má na starosti hlavně marketink, činnost PR, přípravu velkých akcí a organizační záležitosti. K tomu všemu stále aktivně závodí a také trénuje.

„Poslední tři roky jsem závodila i figurovala ve vedení klubu. Je ale pravda, že v hlavní části sezony bylo vždy těžké skloubit práci a přípravu. Občas se stávalo, že jsem nějaký ten trénink zrušila, nebo zkrátila. Nicméně má sportovní kariéra již byla za vrcholem. A hlavně se mi, díky tomu, co jsem odtrénovala v minulosti, stále dařilo předvádět kvalitní výkony,“ podotýká koulařka.

„Pokud bych měla pracovat na této pozici, když jsem byla profesionální sportovec, určitě by to nešlo. Nedá se prostě sedět na dvou židlích, protože pak vždy musíte něco ošidit,“ přiznává.

Možná to vyzní jako celorepubliková rarita, nebo pouze zajímavost. Kárníková není v pardubické Hvězdě sama, kdo vykonává takto vysokou pozici.

„Ano, asi je to trochu neobvyklé. Na dvou nejvyšších postech jsou v klubu ženy. Iva Toušová je předsedou Hvězdy Pardubice a já místopředsedou. Asi to vyplynulo ze situace. Obě se celý život věnujeme atletice a v klubu pracujeme již dlouhou dobu. Naše funkce jsou volené, takže za to, že jsme v těchto rolích, vděčíme našim členům,“ děkuje na dálku Jana Kárníková.