Ondřeji, bylo těžší prvenství získat nebo obhájit?
Určitě obhájit. Chytili jsme sice slabší skupinu, ale ve finále jsme narazili na opravdu dobrého soupeře. Byl to prakticky jediný náročný zápas. Podařilo se nám zvítězit díky obraně.

Pociťovali jste zvýšený tlak, který je na obhájce vytvářen?
Je pravda, že jsme všude kolem slyšeli, že bychom měli vyhrát. Že jsme ještě silnější než v loňském roce.

Navíc byl asi vyšroubován na maximum tím, že vaše škola závěrečný turnaj pořádala. Z toho proměnila velká zodpovědnost souhlasíte?
Na jednu stranu bylo bezvadné, že jsme mohli obhajovat školní titul v domácím prostředí a na tu druhou nám to trochu svazovalo ruce. Především ve finálovém utkání.

Už jste to zmínil. Na cestě za nejcennějším kovem jste potkali silného protivníka až ve finále. Nemohlo to být na škodu, že jste si nevyzkoušeli žádný obtížný zápas?
Ne to si nemyslím. My v tomto složení hrajeme třetí rok. Jsme sehraní, takže nás to nijak nerozhodilo.

Přesto v bitvě o zlato jste si už tak suverénně nepočínali. Čím to?
Dělali jsme hloupé chyby a soupeř nás trestal. Pak to museli vzít do rukou nejzkušenější hráči.

Máte vysvětlení, proč se vám Brno nepodařilo zlomit?
Soupeř hrál fakt výborně. jeho obrana nám dělala problémy, nedostali jsme se k naší největší zbrani, a to rychlému protiútoku. Nutil nás k těžším střelám. Tuhle výhru jsme ubojovali.

Je výhra o čtyři body cennější, než nějaký „kotel"?
Rozhodně. Více jsme si to po klaksonu užili.

Sportovní liga základních škol.
Skvělý úspěch! Ve Studánce se utopily všechny školy