Zachránkyně východočeské atletiky… JANA KÁRNÍKOVÁ jako jediná z našeho regionu otiskne stopu do tartanu v Barceloně. V dějišti olympijských her 1992 se v příštím týdnu koná mistrovství starého kontinentu. Pardubická koulařka překonala limit účasti, který byl sedmnáct metrů již v červnu.

Pro Kárníkovou to není první vrcholná akce. Před sedmi lety obsadila osmé místo na Mistrovství Evropy do dvaadvaceti let v polské Bydgoszczi. O čtyři roky později reprezentovala na ME dospělých ve švédském Göteborgu.
V národním měřítku nemáte již několik let konkurenci. Ale na to se vás ale asi nikdo na Evropě ptát nebude…
To je vcelku pochopitelné. Pokud mám v silné konkurenci uspět, musím se přiblížit hranici svého maxima. Hodit sedmnáct a půl je v mých silách. Bude záležet na tom, jak se poperu s technikou a jaké budou na stadionu podmínky.
Vyslovila jste metu sedmnáct a půl metru. Na co bude výkon kolem této hranice stačit?
Mohu jen odhadovat. Myslím si, že by měl zaručit postup z kvalifikace mezi tucet nejlepších.
Cíl pro Barcelonu už jste nepřímo vyřkla. Pochopil jsem správně, že se chcete prokousat nástrahami nevyzpytatelné kvalifikace?
Ano. Úspěchem by bylo, kdybych postoupila z kvalifikace do užšího pole závodnic. Vždyť v redukovaných evropských tabulkách jsem na dvacátém místě.
Sportovci používají oblíbenou větu: Už to, že jsem se dostal na ME nebo MS, je úspěch. Jaké to je ve vašem případě?
Ono se to může zdát jako otřepané klišé, ovšem kvalifikovat se na velký závod opravdu úspěch je. Alespoň v mém případě. Naposledy jsem startovala na ME v Göteborgu, a to už jsou čtyři roky. Mezi tím mi několik vrcholných akcí uniklo o nějakých šestnáct, dvacet centimetrů.

Naznačila jste, že se dá těžko odhadovat, v jakém budete rozpoložení v ten den D. Přesto, cítíte formu?
Minulý týden jsem absolvovala soustředění v Nymburce, které bylo zakončeno mistrovstvím republiky. Tam jsem hodila 16,81 m. To byl po náročné dřině solidní výkon. Teď jsem odpočívala, moje forma by měla gradovat.
Jaký je váš program v Barceloně?
V neděli přilétáme do Španělska, v pondělí si zajdu do posilovny a hned v úterý už závodím. Jsem ráda, že moje disciplína je na programu hned zkraje šampionátu. Nebudu muset dlouho čekat, a tudíž by mě nemusela svazovat nějaká přehnaná nervozita. Dopoledne je na programu kvalifikace a večer finále.
Máte zjištěno, jaké má být v Barceloně počasí?
Má být teplo, ovšem na rozdíl od naší republiky je tam dýchatelno. To dovoluje přímořský vzduch. Ve Španělsku jsem házela několikrát a tamní podmínky mi zcela vyhovují. Je teplo, ale ne parno.
Závodíte sama za sebe, přesto, uvědomujete si, že jste jediná zástupkyně východočeské atletiky?
Také už jsem to zjistila. Jsem ovšem natolik zkušená, abych si to nepřipouštěla.