Happy birthday. Pardubický florbal oslaví v příštím roce dvacáté narozeniny. A nejlepší dárek? Nemá cenu dlouhou přemýšlet. Sokolové chtějí poprvé v historii doletět do play off. Mezi magickou osmičku je má dotáhnout nová trenérská dvojice Ondřej Vichr – Milan Koubek. A také nové klubové barvy. Protivníci se teď budou třást před červenou a bílou. Jako první Otrokovice. Ty vyzvou Východočechy zítra ve Zlíně.

Jako hlavní trenér byl oficiálně jmenován Vichr. Kompetence obou koučů však jsou prakticky totožné a budou si rovnocennými partnery.

„Oba své trenérské kvality prokázali u naší mládeže. Od změny si slibujeme další herní posun, který jde ruku v ruce s kýženým postupem do play off. Celá věc se týká také mládeže, která je pro nás jednou z priorit. Chceme zkvalitnit práci s talentovanými odchovanci a věříme, že nás tato změna posune o krok dál," vysvětluje změnu na velitelském můstku předseda pardubického klubu Vít Drašar.

Ondřej Vichr je klubovým odchovancem a bývalým dlouholetým hráčem Sokola.

„Jde o dost zodpovědnou funkci, a tak jsem si musel vzít pár dní na rozmyšlení, zda to vůbec zvládnu skloubit s prací a osobním životem. Nakonec varianta, že bych nabídku nepřijal, ani neexistovala. Sokol je pro mě srdeční záležitostí. Když to přeženu, kdyby za mnou přišlo vedení, že budu klubu nejvíc prospěšný uklízením toalet u haly, tak to vezmu taky. Koneckonců, to se taky po pár zápasech může stát," dodává s úsměvem " teprve jednatřicetiletý trenér.

Jeho pravou rukou bude u prvního týmu  šestatřicetiletý Milan Koubek. Ten své florbalové začátky spojil v roce 2004 s klubem Orel Přelouč. Od roku 2014 pak působí v pardubické organizaci. A úspěšně. Dorostence dovedl mezi osm nejlepších týmů republiky. V minulosti trénoval všechny mládežnické kategorie, navíc měl možnost vést regionální výběry. Štace u extraligových Pardubic tak bude jeho první zkušeností s trénováním mužského florbalu.

Sokolové do zbraně!
Brankáři: Jakub Levínský, Zdeněk Tvrdý, Jakub Víšek.
Obránci: Václav Oubrecht, Ondřej Kunt, Adam Šťastný, Karel Brychta, Jaromír Lisa, Daniel Škeřík, Marek Ďopan.
Útočníci: Michal Janeček, Martin Zozulák, Martin Junek, Ivo Teichman, Filip Bahník, Tomáš Dlesk, Jakub Burian, Dominik Chmelař, Petr Němeček, Filip Krigovský, Radek Formánek.
Realizační tým – trenéři: Ondřej Vichr a Milan Koubek, kondiční trenér: Petr Mlateček, trenér brankářů: Roman Vítek, vedoucí týmu: Milan Randa, fyzioterapeutka: Kateřina Levínská.

„Očekávám, že tato změna bude pro všechny novým impulsem a všichni budeme pracovat na sto procent," věří Milan Koubek.

Cíl v Pardubicích byl v posledních sezonách vždy stejný. Nejinak tomu bude i u v letošním ročníku. Konečně už proklouznout do vyřazovacích bojů o titul.

„Fanoušci a veřejnost sledují hlavně výsledky. Nás bude v realizačním týmu ovšem zajímat to, zda tým opravdu šlape a dokázali jsme z něj dostat maximum. Pak věřím, že to na play off bude stačit," prozrazuje plány Vichr.

„Jednoznačně chceme vytvořit úspěšný tým, který udělá vše pro to, aby poprvé nehrál o udržení," doplňuje svého mladšího kolegu Koubek.

Fanoušci pardubického klubu se mohou těšit na další novotu. Sokol opouští tradiční zelenou barvu a od letošní sezony se bude prezentovat v červenobílé kombinaci.

„K Pardubicím prostě patří bílá a červená, většina sportovních klubů ve městě hraje právě v těchto barvách. V loňském play down jsme v této kombinaci slavili pohodlnou záchranu. A po velmi pozitivních reakcích od fanoušků bylo jasné, že nám tato varianta zůstane," říká místopředseda pardubického klubu a střelec týmu Martin Zozulák.

Celý ročník 2015/2016 bude patřit oslavám 20. výročí od založení florbalu ve městě.

„Dvě desetiletí jsou dlouhá doba a my je chceme s fanoušky náležitě oslavit. Máme naplánováno několik akcí. Závěrečný společenský večer je naplánován na 7. května,kdy završíme celý roku oslav," poodhaluje roušku Vít Drašar.

Pardubice - S kůží na trh… V jeho případě se jedná o rčení: S kůží na veletrh… Nový hlavní trenér ONDŘEJ VICHR je už teď se všemi hráči i členy vedení pardubického Sokola kamarád. S většinou totiž ještě nedávno hrával.

Jak se odvíjela suchá příprava na novou sezonu?Zahájili jsme ji na konci dubna. Do konce června jsme se scházeli čtyřikrát týdně. Na červenec hráči vyfasovali individuální plány. Přelom prázdninových měsíců nás zastihl v hale. To znamená už s hokejkami.

Po nabírání fyzičky následuje herní část. Co bylo její náplní?Stejně jako v minulých letech jsme startovali na pražském turnaji Czech Open a znovu jsme uspořádali Sokol Cup. Kromě toho jsme sehráli několik samostatných přípravných zápasů.

Hlavní událostí byl Czech Open. A to nejen na náročný program, viďte?Patrně narážíte na fakt , že jsme vyhráli svoji kategorii PRO. S turnajem tak určitě musí panovat spokojenost. Odehráli jsme osm kvalitních utkání, ve kterých jsme museli hrát nadoraz. Zlatá medaile byla tou pověstnou třešničkou na dortu.

Po vzletu do výšin, však přišel pád na ústa. Na domácím Sokol Cupu jste propadli. Proč?Ale my jsme po Czech Openu nelétali v oblacích. Nezastírám, že jsme před vlastními fanoušky chtěli uspět. Nicméně nebrali jsme neúspěch tragicky. Chyby jsme si vyříkali a na jejich odstranění zapracovali. A byla tam ještě jedna objektivní skutečnost.

Povídejte…Musím zmínit fakt, že naše řady před turnajem opustil druhý nejlepší střelec týmu v loňské sezoně Radek. Krajcigr. No a nebylo moc času na tvoření nových vazeb v útoku. Trochu jsme experimentovali za pochodu a moc to nevyšlo.

Vyhráli jste silný Czech Open a pak vyhořeli na hůře obsazeném Sokol Cupu. Připomíná to loňský ročník, kdy Pardubice okrádaly bohaté a rozdávaly chudým. Co vy na to?Pokud bych měl připustit nějakou paralelu, tak se zdá, že našim florbalistům vyhovuje hrát proti silným mančaftům. Týmům, které chtějí hrát otevřený florbal a nejsou zalezlí ve své obranné polovině. Takže není to nějakým polevením či ztrátou koncentrace, ale stylem, který praktikují soupeři.

Před každou sezonou se v Pardubicích do nekonečna omílá jediné: Postup do play off. Nezdá se vám, že je na hráče vytvářen enormní tlak, který graduje v době, kdy se rozhoduje o postupu?Co si budeme povídat, ten tlak tam je. Výkony z poloviny základní části jsou jiné než, kdy vrcholí. Je to i tím, že náš kádr je velmi mladý. Názornou ukázkou byl jarní zápas o všechno s Ostravou. Neprohráli jsme ho na palubovce ale v hlavách. Nyní je na nás trenérech, abychom fungovali také jako psychologové. Aby kluky v těch nejdůležitějších zápasech hlava nesvazovala.

V pardubickém klubu jste vytvořili rodinnou komunitu. Všechny důležité posty jsou obsazeny bývalými hráči, včetně toho nejžhavějšího. Není na škodu být se všemi za každých okolností kamarád?Upřímně řečeno, měl jsem obavy z toho, že mi může hodně lidí mluvit do trénování. Při mém rozmýšlení to byl nejdůležitější  argument proč nevzít roli hlavního trenéra. Právě proto, že jsem s většinou kluků hrál a jsme kamarádi. Na druhou stranu díky tomu, že u nás v klubu panují rodinné vztahy, tak se nechceme navzájem zklamat. A musím říct, že doteď převažují pozitiva.