Svýmy výkony na sebe v poslední době upoutala pozornost TEREZA KRÁLOVÁ, kladivářka Hvězdy SKP Pardubice. Naposledy se zlepšila na brněnském mítinku, kde „zahodila“ kladivo o hmotnosti 4 kg do vzdálenosti 61,72 metrů. Dvacetiletá kladivářka Hvězdy Pardubice přitom není ve sportu žádnou neznámou, v loňském roce se stala mistryní ČR juniorek a výkonem 59,43 m (limit byl 58 m) reprezentovala na Mistrovství světa do 19 let v Polské Bydgoszczi.

Do roku 2009 vstoupila nenápadně, jen odborníci zaznamenali její zimní zlepšení ve vrhu koulí a v doplňkové kladivářské disciplíně, hodu břemenem. Jarní formu po usilovné zimní přípravě přibrzdila především maturita. Forma tedy přišla později, než Tereza Králová potřebovala, Brněnský výkon by totiž znamenal nejen stříbrnou medaili na mistrovství ČR dospělých, ale i výrazné přiblížení se k limitu účasti na mistrovství Evropy do 22 let. V historických tabulkách je Tereza v kategorii do dvaadvaceti let třetí za rekordmankami Šafránkovou a Ledvinovou a šestá mezi ženami. V současné době druhý týden absolvuje dlouhodobé soustředění v Pardubicích.

Jak jste se dostala ke sportu a jaké byly vaše první krůčky?
Od mladých let se pohybuji kolem sportu. Už na základní škole v Brně pod odborným vedením Petra Punčocháře jsem objevila kouzlo královny sportu – atletiky. Nejlepší na přípravce bylo, že jsem si vyzkoušela i mnoho jiných sportů. Od fotbalu, házené, florbalu až po kuriozní sporty. V létě jsem absolvovala sportovní tábor, na podzim běhací víkendy, v zimě bruslení a hokej. Ale atletiku mám určitě nejraději.

Mladí atleti zkouší více disciplín. Co vás přivedlo k vrhačům?
Ze začátku se můj trénink skládal hlavně z běhání a skákání a hraní her. Vzhledem k mé postavě bylo ale jasné, že ze mě nebude vrcholový běžec ani skokan. Tak mě trenér Punčochář začal vést ke kouli. Domluvil mi koulařského trenéra pana Bartoňka. Ten mě vzal na závody do brněnských Žabovřesk a když jsem viděla skvělou vrhačskou základnu, tak už sem tam zůstala.

Již od začátku jste se soustředila na kladivo?
Když se z vás stane vrhač, musíte okusit všechny vrhačské disciplíny. Kladivo mě ohromilo. Jako doplňkovou disciplínu mám kouli, hlavně kvůli halové sezoně, a také disk. V Žabovřeskách si mě všiml pan Landmesser, který mě doporučil panu Studničkovi. To byl začátek mé kladivářské kariéry. S panem Studničkou právě absolvuji již čtvrtou úspěšnou sezónu.

Hod kladivem je tedy vaší discíplinou číslo jedna?
Kladivo je jednoznačně moje disciplína. Mám dobrý rotační smysl, cit pro kladivo a velmi mě to baví. Dělám to z lásky ke sportu a hlavně ke kladivu. Navíc všechny vrhačské disciplíny mají velkou výhodu proti ostatním, mohu sportovat do vysokého věku.

Jak složitá bude cesta do české, případně i světové špičky této vrhačské disciplíny?
Vzhledem k tomu, že hod kladivem žen je poměrně nová disciplína, protože se zařadila do programu olympijských her až v roce 2000 v Sydney, tak se velmi rychle oddělila absolutní špička od střední výkonnostní třídy. Na české špici je momentálně Lenka Ledvinová, která dosáhla svého největšího kladivářského boomu právě v kategorii do dvaadvaceti let. Kateřina Šafránková, která loni hodila k 70 metrům, má též po maturitě. Tak doufám, že i já se díky více času tráveným atletikou vyšvihnu ještě o trosku výš. Světová špička pak už není tolik daleko. Ale znáte to, kdo si dává malé cíle, nemůže být nejlepší. Proto budu tvrdě trénovat a uvidíme, kam až můžu dojít.

Co bylo hlavním důvodem vašeho zlepšení v této sezoně?
Letošní sezona byla postavená na kvalitní zimní přípravě, která se zázračně obešla bez většího zranění. Nástup do hlavního závodního období byl poznamenán maturitou, kterou jsem úspěšně složila na brněnském gymnáziu. Pak už mi nic nebránilo se pořádně vrhnout do závodění. V posledním měsíci se konečně propojila kondice s technikou, kterou jsem doháněla. Velkou zásluhu na mém zlepšení má trenér pan Studnička s dobře nastaveným tréninkovým plánem. Podporu mám také ve své rodině, neustále si s mamkou a taťkou telefonuji a v neposlední řadě má velkou zásluhu na mých výkonech můj nový přítel, který je neustále při mně.

Jaké máte ambice ve vaší kariéře?
Pokud se bude dařit, tak cíle mám stanovené velmi vysoko. Po aktivní kariéře mě samozřejmě láká také kariéra vrhačského trenéra.