Jaké pocity máte po pátém triumfu?
Výborné. Vyhráli jsme, proto jsme šli do dostihu. Předeslal jsem už dříve, že podle mě sedím na nejlepším koni v poli. Otázkou bylo, do jaké míry se to povede. Věděl jsem, že kvalita tam je. Jsem spokojený.

Byl Tzigane Du Berlais jedním z favoritů dostihu?
Neřekl jsem, že je favoritem. Ani nebyl, ale ukázal svou sílu v poslední kvalifikaci, kdy šel spokojeně. Člověk ho nechával v klidu. To, co předvedl v závěrečných metrech, myslím zrychlení, umí jen málokdo.

Jak koni vyhovovala dráha?
Pochválím pořadatele, protože udělali neuvěřitelnou práci. Ano, ze začátku to možná klouzalo, ale během dne se to usadilo. Na Velkou to bylo absolutně skvělé. A nemyslím si, že by byl podklad tak tvrdý.

Jak byste porovnal koně, se kterými jste vyhrál Velkou pardubickou?
Těžko se to hodnotí (směje se). Orphee přišla se spoustou zkušeností, ale taky jí trvalo, než se to v Pardubicích naučila. Na Velkou jí nikdo nevěřil, tak ji dala a pak ještě další dvě. Charme Look to ukázal jeden rok, pak je otázka, proč ne dál. Tzigane je mladý, má stále kam růst a kam jít. Věřím, že může ukázat velké věci. Prvotní je samozřejmě zdraví.

Jaký je recept na vítězství ve slavném dostihu?
Štěstí na koně. Taky už jsem to tady poznal, člověk má další zkušenosti ze zahraničí, nabaluje se to. Měl jsem štěstí na Orphee, pak jsem se dostal k Charme Lookovi. I o tom to je.

Kdy doženete Josefa Váňu v počtu vítězství?
Nevím (směje se). Já stále tvrdím, že nad tím nechci přemýšlet. Když se to povede, budu rád. Pro mě je pan Váňa legenda. Nemám chuť ho honit. Když se to nepovede, tak se svět nezboří.