Spojil příjemné s užitečným… Kromě pořádání festivalu Czech Open, jehož nosnou částí jsou šachy si na něm opět zahrál. A kdo? Jeho ředitel JAN MAZUCH. Spolu s kolegy Petrem Laušmanem a Jiřím Petružálkem připravil již dvacátý druhý ročník.

Pane řediteli, co první se vám vybaví týden po skončení vašeho festivalu Czech Open 2011?

 (vypálí) Za ta léta, kdy je větší, jsem si ho nejvíce užil. Zatímco v minulosti jsem nestihl ani jeden turnaj, tak letos hned tři. Kromě toho V.I.P. turnaje jsem si zahrál ještě bleskovou soutěž družstev a jeden neoficiální večerní turnaj.

Čím si vysvětlujete skutečnost, že se vám takto uvolnily ruce a vy jste měl čas i na šachy?

 Mám pro to dvě vysvětlení. To první je zcela prozaické. Prakticky od vzniku našeho festivalu jsou v našem organizačním štábu stejní lidé. Zkrátka vědí, co mají dělat a kromě svých povinností, mohou vykonávat i další. O spoustu věcí, které jsem zajišťoval, se perfektně postarali.

A ten druhý důvod?

 Tím druhým důvodem bylo přesunutí veškerého programu do ČEZ Areny. Ubylo tak každodenní přesouvání se do Ideonu nebo do Hronovické. Člověk nemusel lítat od jednoho ke druhému.

První víkend na Czech Open patří devět let jiným hrám než jsou šachy. Jak byste zhodnotil jeho průběh?

 Již jsem říkal, že jsme všechny hry nasměrovali do jednoho místa. Tedy kromě pokeru, který byl obrovský a v době konání hlavních šachových soutěží by se do ČEZ Areny nevešel. Měli jsme trochu obavy z toho jak se účastníci jednotlivých her mezi sebou snesou a jestli se tam vůbec všechno poskládá. Bylo to zajímavé. Na jednu stranu bylo potřeba hodně tolerance a na tu druhou ti jedni chtějí, aby je ti druzí viděli.

Jste proslulí tím, že každý rok uvedete na trh festivalu nějakou novou hru. Jaké jste zařadili novinky letos?

 Především se jednalo o qardo a ještě bych zmínil prezentaci abstraktních her. Manželé Kotinovi byli u nás po celou dobu a těch her ukázali několik. O jejich vyzkoušení byl zájem z řad veřejnosti i samotných účastníků našeho festivalu.

Zmínil jste qardo, což je hra pro neslyšící. Uvědomujete si fakt, že kromě zdravým vyznavačům her, jste otevřeli náruč i hendikepovaným hráčům?

 To byl účel. Ale není to poprvé, co by na festivalu vystupovali hendikepovaní sportovci. Několik let k nám například jezdí hoch z Kazachstánu, který umí hrát šachy naslepo. Qardo je jiná kapitola v tom, že ji prezentovala větší skupina lidí. Velmi mile mě překvapilo, že o tuto hru, byl velký zájem. Žádné předstírání, s chutí si qardo vyzkoušeli. Já byl jedním z nich.

První týden na Czech Open je vždy ve znamení různých šachových disciplín. Zatímco v minulosti sloužily jako řekněme výplň před hlavními turnaji, tak letos se to rozhodně říci nedá. Čím jste si získali stále větší náklonnost šachových velmistrů?

 Kvalita některých disciplín opravdu stoupá. Zmínil bych dvě: Fischerovy šachy a řešitelskou soutěž. Bylo až k neuvěření, že hned v prvním kole „fišerek“ se potkala česká jednička David Navara s hráčem, který měl ELO kolem 2300 bodů. Procento lidí, kteří hrají šachy na vysoké úrovni, bylo v tomto turnaji velké. A v řešitelské soutěži u nás hráli dva velmistři této kategorie. Pro vysvětlení: v řešitelské soutěži není titul velmistr tolik běžný jako v normálním šachu. Takže žádná výplň (smích).

Vrcholem týdne, který předchází době, ve které se hrají tzv. hlavní turnaje, je klání v rapid šachu. V letošním roce nejkvalitněji obsazené…

 Naprosto souhlasím a navíc pro českého příznivce vyšlo parádně. V posledním kole se o palmu vítězství střetly česká jednička s dvojkou. David Navara po úchvatné bitvě udolal Viktora Lázničku. Ale samozřejmě kromě nich v turnaji nastoupilo mnoho velmistrů či mezinárodních mistrů. Pro ně je to nejlepší možnost, jak se rozehrát před hlavním turnajem. ELO body hráčů na prvních deseti šachovnicích udělaly z tohoto turnaje nejkvalitněji obsazený na celém festivalu.

Ještě jeden turnaj zaznamenal zvýšení své úrovně. Jedná se o soutěž čtyřčlenných družstev. Kde hledat vysvětlení?

 Tato soutěž zaznamenala obrovský skok v loňském roce, kdy počet účastníků stoupl na sto deset. Pro úplnost: letos přibyl ještě jeden účastník. Zvýšení kvality zajišťuje příliv zejména silných českých hráčů. Od těch zahraničních nemůžeme očekávat, že by přijeli do místa konání festivalu už v den jeho zahájení.

V této soutěži družstev byla stejně jako v předchozích letech zanechána hluboká východočeská stopa. Celkové třetí Slavia Hradec Králové, čtvrtý Jičín a druhý Turnov, který v minulosti rovněž patřil na toto území. Co k tomu říci?

 Abych byl upřímný, nedovedu si to vysvětlit. Nemyslím si, že v jiných koutech republiky jsou slabší družstva. Možná je to tím, že zmíněné týmy jezdí na Czech Open každým rokem a vesměs ve stejných sestavách. Přitom, když se podíváte na jejich soupisky, rozhodně nepatří k největším favoritům.

Druhou polovinu vašeho festivalu tvořilo pět tzv. hlavních turnajů. Nicméně 22. ročník přinesl v tomto směru rozšíření o další ratingový. To je o šachy takový zájem?

 Přesně tak. Tento model se vyvíjel několik let. Čtyři turnaje byly v hlavní hrací dobu, tedy ode tří odpoledne a jeden se hrál ráno. Sloužil hráčům, kteří toho neměli po první směně dost a tak si zašli na druhou (rozesměje se). Jelikož jejich počet rostl, zařadili jsme do programu ještě jeden turnaj.

Nyní se na delší dobu zastavme u velmistrovského klání, který vyčnívá z hlavních turnajů. Od prvního kola se naplňovala vaše slova o možnosti překvapivých výsledků na úkor silnějších hráčů. Jeden příklad za všechny: výhra Němcové nad nasazenou dvojkou Štočkem…

 Rok od roku to mají favorité těžší. Startovní pole se vyrovnává a oni mohou v případě špatného losu, hned v úvodu narazit třeba na velmistra. Když to zobecním: na papíře slabší hráč už něco o šachách ví a může tak soupeři pořádně zatápět. Ve zmíněném případě udělal Jirka Štoček tahovou hrubku, která se s ním vezla po celou dobu partie.

Němcová předznamenala další nový objev. Kartami velmistrovského turnaje pořádně míchalo něžné pohlaví. Znamená to, že se začíná vyrovnává ženský a mužský šach?

 To si neodvážím říci. Každopádně musím zdůraznit jednu věc. Na našem festivalu hraje daleko větší procento žen než na většině ostatních turnajů. Ono je to dáno společenským rámcem, protože u nás se mohou lidé bavit, přátelit. Ženy to neberou tak, že jsi jdou jen zahrát šachy. Důvod proč dříve ženy dopadaly hůře, je jasný. Nemohou věnovat šachu tolik času jako muži. Dám příklad. Když budou manželé velmistr a velmistryně, tak v drtivé většině bude chod domácnosti a rodiny záležet na ženě.

Velmistrovský turnaj se od některých předchozích lišil v jedné věci. Před posledním kolem zůstali pouze čtyři adepti na celkové prvenství…

 Je to rok od roku jiné, což má na svědomí nevyzpytatelný švýcarský systém na devět kol. Člověk může zaváhat už v prvním kole a zatímco při jiném systému už by byl odepsaný, tady se může vrátit do bojů o přední příčky. Na druhou stranu do posledního tahu je o dramatičnost postaráno.

Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku. Vyhrál totiž Kononěnko, který po svém vítězství nad Stefanssonem musel čekat na konec partie mezi Šanavou a Jovanovičem…

 Až se tajil dech. Mladý hráč z Ukrajiny smetl za dvě hodiny největší překvapení turnaje Stefanssona. Tento Islanďan prakticky polovinu turnaje dominoval, ale v posledních dvou kolech musel hrát černými figurami. V jednom případě ubránil remízu, ve druhém už ne. Jenže Kononěnko neměl zdaleka vyhráno. Naštěstí pro něj gruzínský šachista Šanava udržel zuby nehty remízu a dopomohl mu k titulu. Pro zajímavost: třetímu v řadě pro Ukrajinu. Před ním totiž vyhrál dvakrát Korobov.

Letos jste vytáhli z rukávu eso v podobě komentování partií jak pro účastníky festivalu, tak média. Mezinárodní mistr Petr Pisk se své role zhostil na výbornou, co říkáte?

 Náš šachový expert Petr Pisk byl obsazen do této úlohy už v loňském roce. Nicméně, když děláte něco prvním rokem, tak to ještě není ono. Jemu se podařilo Párty stan opravdu oživit. Kromě toho, že rozebíral partie špičkových hráčů, mohli se na něj obrátit i šachisté nižší výkonnosti s tou svou. Pro ně mělo jeho počínání ohromnou cenu. Není obyvyklé , aby někdo zadarmo analyzoval partie, navíc jako mezinárodní mistr a uznávaný šachový trenér.

Czech Open už dávno není jen českou záležitostí. Mezinárodní festival je oprávněný titul. Které kontinenty byly v Pardubicích zastoupeny?

 Přivítali jsme účastníky ze všech kontinentů, což je opravdu fantastické. Samozřejmě do toho nepočítám Antarktidu. Tam se skutečně šachy nehrají (mrkne). Největší zastoupení měla tradičně Evropa a Asie.

A jak to v letošním roce bylo s početním zastoupením?

 To se mění různým způsobem každým rokem. Nicméně po České republice jsou nejstabilnějšími Rusko a Německo. Mile nás překvapilo Španělsko. Po loňské nulové účasti dorazila skupina asi třiceti šachistů z této země. Narostl také počet hráčů z Ázerbájdžánu. Je to díky Šakrijaru Mameďarovi, který k nám jezdí a festival propaguje ve své vlasti. Navíc Ázerbájdžán má už v Praze ambasádu a existuje přímé letecké spojení s naší zemí.

Fenoménem této doby je internet. Jeho služeb využíváte několik let. Jak bylo v tomto ohledu postaráno nejen o vaše fanoušky na dálku?

 Na internetu jsme nabízeli atraktivní on-line přenosy z turnajů v rapid šachu a velmistrovského klání. Přesněji řečeno: z předních šachovnic. Kromě toho jsme za účelem stažení nahrávali dalších devadesát až sto partií. Na našich stránkách jsme také nabízeli kompletní výsledkový servis ze všech soutěží a jiné zajímavosti. V neposlední řadě byly na internetu k dispozici fotografie zachycené během letošního festivalu. Sledovanost našich webovek se pohybovala v řádu tisíců unikátních návštěv denně. Přes dva tři je běžný standard.

V minulosti byly v prostorách k vidění také kamery televizních štábů třeba z Ruska či Indie. Jaké to bylo letos v tomto ohledu?

 Letos ne. Nicméně podařilo se nám pravidelně dostávat na obrazovky sportovního kanálu České televize. A třeba už z víkendu her byla reportáž v pořadu Branky body vteřiny, což je velký úspěch.

Czech Open trvá dlouhých sedmnáct dní, což také vyžaduje péči o jeho účastníky. Jaký sportovní doprovodný program jste jim nabídli?

 Nejvyhledávanější byl asi Párty stan. Toto zábavně – občerstvovací centrum jsme zřídili přímo u ČEZ Areny. Naši hosté si v něm mohli kromě šachů zahrát šipky nebo stolní fotbal. Letitou záležitostí jsou turnaje v malé kopané, stolním tenisu a v novější době také v bowlingu.

Jste známí také pořádáním a zajišťováním různých výletů…

 Pro hráče a jejich rodiny jsme uspořádali také dva výlety. Jeden do zoologické zahrady ve Dvoře Králové a ten druhý na zámky v Litomyšli a Nových Hradech. Velký zájem byl tradičně o noční prohlídku Pardubic. Ta zahajuje na zámku a končí na ochozu Zelené brány. Jednotlivcům pak zajišťujeme návštěvu Prahy a nově také Vídně. Tím, že je Česká republika v schengenském prostoru mohou třeba ruští šachisté vycestovat do této rakouské metropole. Pro ně je doslova bomba to, že v Pardubicích mohou nasednout do vlaku a vystoupit v Vídni. Hodně oblíbená je rovněž Kutná Hora.

V letošní roce jste trochu nechtěně šachistům z některých zemí nabídli ještě jednu možnost. Sledovat v akci své krajany na mistrovství Evropy šestnáctiletých. Máte informace o tom, že by navštívili zápasy v Pardubicích či Hradci Králové?

 Ano, s touto možností jsme je seznámili a navíc po městě byly vylepeny plakáty. Byla to individuální záležitost. Ne všechny basketbalové zápasy se časově překrývaly s těmi šachovými, a tak mohli jít fandit těm svým.

Pokaždé v minulosti jste byli zvyklí na největší nárůst v královské hře, kterou jsou nazývány šachy. Jenže letos zaznamenal obrovský boom poker. V této karetní hře dorazilo do Pardubic téměř třikrát více hráčů než loni. Co jste tomu říkal?

 Je to jenom dobře. Byl jsem podívat v místě konání pokeru, ve druhém patře AFI paláce a musím říci, že jsem byl nadšen nejen prostředím ale také organizací. Pořadatelé zaznamenali velký boom nejen hráčů z České republiky ale rovněž ze zahraničí. A dokonce ze západní Evropy, kde je poker hodně populární.

Zmínil jste se o tom již v úvodu. Nad festivalem bdí léty prověřená a sehraná parta lidí. Kdy vůbec začala její spolupráce?

 Spolu s Petrem Laušmanem, který je mým zástupcem, jedeme od roku 1989, tedy od prvního ročníku. Zlomem se stal hned druhý ročník. To se k nám přidal Jirka Petružálek, který zase má schopnosti, které mi s Petrem nemáme. Dlouhá léta vykonává funkci generálního manažera festivalu. Všichni tři se skvěle doplňujeme. Někteří ostatní naši lidé jako Dan Beneš se kolem festivalu také pohybují kolem dvaceti let. Důležitý je také fakt, že se moc nemění ani tým hostesek.

Na závěr je nutné se zmínit o jednom husarském kousku. Tím, že jste pořádali Czech Open v ČEZ Areně se vám podařilo „vyšoupnout“ evropský šampionát v basketbale do menší hale na Dukle. Jak je to možné?

 Naše jednání s představiteli basketbalu panem Starou i Janstou byla velmi vstřícná. Domluvili jsme se, že základní a osmifinálové skupiny se odehrají v hale na Dukle. A poté co skončí festival, se budeme extrémně rychle snažit, abychom vyklidili ČEZ Arenu a oni mohli co nejdříve začít další fázi mistrovství. To se podařilo a bylo to jen ku prospěchu. Ukázalo, že Pardubice mohou hostit dvě významné akce v jednom termínu.