Narodil se 13. června roku 1926 v Holicích. V roce 1944 zvítězil v závodu dorostenců na nově vybudovaném stadionu v Holicích a společně s pozdějším vítězem Zlaté přilby Rudolfem Havelkou i v bodovacím závodu dvojic. V roce 1946 byl na základě svých dobrých výsledků a po získání seniorské licence vybrán do státní reprezentace. O tři roky později byl nominován na Závod míru, který se jel z Prahy do Varšavy. Jenže v témže roce musel nastoupit vojenskou službu ve Vysokém Mýtě a do mírového peletonu nebyl uvolněn.

„Velitel to tehdy zdůvodnil tím, že bych se nenaučil střílet, přelézat překážky, že bych byl vojákem na baterky. Dnes se to zdá nepochopitelné, ale tehdy byla jiná politická situace,“ zavzpomínal Miroslav Motyčka.

Po návratu z vojenské služby nastoupil do VCHZ Pardubice. Byl zvolen předsedou cyklistického oddílu, v němž působila řada reprezentantů, například sprinteři Vladimír Bureš a Jaromír Řehounek, rekordman v jízdě za motorovými vodiči Stanislav Venclovský, mistři republiky v cyklokrosu Karel Hasoň a Jan Hanzl, stálý člen reprezentace Josef Křivka ze Spojila i čtyřnásobný účastník Závodu míru Miroslav Mareš.

Když skončil s cyklistikou, věnoval se organizační práci. Každou středu se tehdy konaly na pardubickém Letním stadionu populární mítinky se závody za motorovými vodiči i rámcové závody stíhačů a sprinterů. Podle Motyčky jim přihlíželo v průměru pět až sedm tisíc diváků.

„Později ohrozila start předních závodníků z Prahy i Brna skutečnost, že betonový ovál postavený v roce 1931 nebyl opraven, což vedlo k tomu, že zde nebyly překonány žádné rychlostní rekordy. Svůj stánek zde našli fotbalisté Dukly Pardubice a po jejich odchodu v roce 1968 ligový nováček VCHZ Pardubice,“ sdělil Miroslav Motyčka, který v roce 1973 obdržel medaili ČSTV za rozvoj tělovýchovy a sportu.

Sportovní nadšenec Motyčka slaví

Pardubice – Kde jaký mladík by mu mohl závidět. Stále svěží, plný energie a hlavně s pamětí jako slon. A to mu je čerstvých 85 let. Miroslav Motyčka se narodil v Holicích a za svůj život toho stihl pomalu tolik jako jiný za dva…

Ten se točil kolem sportu. Aktivní dráhu zasvětil cyklistice. Začínal v Klubu českých velocipedistů Holice. V letech 1946 – 1950 reprezentoval republiku. V roce 1949 byl nominován na Závod míru, nicméně vojenská služba mu start neumožnila. Po skončení kariéry se věnoval organizační práci v cyklistice. Každou středu pořádal na betonové dráze nyní Letního stadionu mítinky za motorovými vodiči a závody stíhačů i sprintérů.
Zabrousil také do fotbalu. Šest let vykonával funkci sekretáře VCHZ Pardubice. V roce 1973 obdržel medaili ČSTV za rozvoj tělovýchovy a sportu. Působil rovněž jako sportovní redaktor.

Ve svém bohatém životě se setkal s řadou osobností. Namátkou: motocyklista František Šťastný, fotbalisté Jozef Vengloš, Andrej Kvašňák, Zdeněk Zikán, Karel Jarolím či herec Václav Lohniský.