Pro dobrotu na žebrotu aneb Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán… Přesně takové pocity prožívá momentálně pardubický basketbalista RADEK NEČAS. Po napadení svého kapitána v derby se Svitavami se jal okamžitě zastavit vyhrocenou situaci. Jenže rozhodčí si jeho počínání nesmyslně vysvětlili jako odvetu na rohovníka Špačka a poslali ho do disciplinárního řízení!

Byl jste přímo u toho, když Špaček poslal Kotase pěstí k zemi. Reagoval jste intuitivně nebo s rozmyslem?
Podobné situace do basketbalu nepatří. Tohle Špaček přehnal. Proto jsem ho chytil a kousek odtáhl, aby nedošlo k dalším soubojům. Pak rozhodčí řekli, ať ho pustím. Tak jsem je poslechl. Obě strany se rozešly a my byli rádi, že je Koty v pořádku. Následně rozhodčí vyloučili nejen Špačka, ale také mě (kroutí nevěřícně hlavou).

Pamatujete co jste v návalu vzteku Špačkovi říkal?
Právě, že to bylo v návalu vzteku. Vůbec si tedy nevzpomínám, co jsem mu říkal. Jediné co vím, že mě tento moment stejně jako ostatní kluky hodně rozohnil.

Uvědomoval jste si v daném okamžiku, že vám hrozí diskvalifikující chyba?
Pokud někdo napadne spoluhráče, tak ho jdete zákonitě bránit. Nicméně co následovalo za verdikt z pohledu rozhodčích, je opravdu k zamyšlení. To, jak celou situaci vyřešili je z mého hlediska absolutně nepochopitelné.

Jak hodně jste se musel ovládat, abyste Špačkovi jednu nevrazil?

Musel jsem se hodně krotit. První reakce byla trefit ho zpátky, ale naštěstí jsem to neudělal. Včas jsem si uvědomil neprozřetelnost tohoto kroku. Nicméně to nemělo na nic vliv, neboť rozhodcovské trio si můj záměr vyložilo po svém. No a do zápisu uvedli, že mé vyloučení je nedostačující trest a že žádají disciplinární řízení. To mě přijde velmi směšné. I s ohledem na to, jak pokračovali v řešení incidentu. Mám na mysli fakt, že další dva naše hráče z lavičky vyloučili. Přestože se nikdo už do ničeho nevměšoval.

S trochou nadsázky tento incident připomínal bitku z NHL. Po napadnutí své hvězdy se vřítí na led bitkař, který si to s ním jde vyřídit. Co vy na to?
Především vůbec nechci dělit náš tým na lepší a horší hráče. Pokud by někdo takto vyjel na kohokoliv z našeho týmu, odezva by byla stejná. Je to člen družstva, prostě jeden z nás.

A je někdo určen v pardubickém týmu, kdo má v těchto chvílích nosit masku Zorra mstitele?
Víte, to není o pomstě. Basketbal není NHL. Tam některé týmy vyloženě chodí do zápasu s taktikou porvat se a tím rozhodit soupeře. V našem sportu to jsou poměrně neobvyklé situace a proto není určen žádný bitkař. Ocitl jsem se blízko já, a tak jsem zakročil.

Jste ostřílený kozák. Pamatujete třeba souboje s horkokrevnými balkánskými protivníky. Zažil jste už v basketbalu nějaký podobný incident?
Zažil jsem několik bitek, kdy se do sebe pustily oba týmy. V našem případě se ale nejednalo o bitku. Špaček dal Kotymu pěstí, já ho chytil a chvíli držel. To bylo vše. Podle rozhodčích jsem možná udělal chybu, že jsem mu ji nenatáhl. Kdybych ho trefil, posuzovali by to stejně.

A co vy, měl jste někdy chuť při zápase někoho praštit?
(směje se) To je záludná otázka. V jednotlivých zápasech dostanete strašně moc, hlavně v obraně. Pokud je to formou boje, tak jste naštvaný, ale je to hra v rámci fair play. To co ale předvedl Špaček, bylo unfair. Hráč může být frustrovaný jakkoliv a z čehokoliv, ale tohle si nemůže dovolit. Musí to v sobě potlačit. I když z vlastních zkušeností mohu říct, že někdy je to hodně těžké. Ano, to co provedl svitavský hráč je mimo mísu. Nicméně čas od času se to přihodí. Jsme jenom lidé a občas někdo ustřelí. Mě ovšem fakt zaráží to, jak na celou situaci reagovali rozhodčí. Nad tím zůstává rozum stát!