Neomylně střílel, úspěšně doskakoval, kradl míče… V utkání s Prostějovem zaznamenal šestnáct bodů, z toho třináct ve čtvrtém kvartále. Navíc v jednom kuse, a to za necelé tři minuty. PETR BOHAČÍK měl zásadní podíl na obratu a výhře svého týmu 87:85. BK JIP Pardubice tak zůstal jediným neporaženým celkem v Mattoni NBL.

Po prvním poločase jste prohrávali o čtrnáct bodů. Není to luxus na palubovce silného Prostějova?
 První poločas byl z našeho pohledu jako na houpačce. Vedli jsme o deset ale také prohrávali o deset. Ve druhé čtvrtině jsme dostali třicet dva bodů. To je strašně moc.

To jste hráli tak špatně nebo soupeř tak dobře?
 Komplikace jsme si přidělali sami. Nebránili jsme jako normálně a zbytečně se chybami dostávali pod tlak. Když se nám nepodařilo ubránit soka, snažili jsme se to vynahradit v útoku. Tam nás však Prostějov rovněž přitlačil.

O přestávce muselo být ve vaší kabině pěkně rušno. Vypadá to, že trenér Slowiak na vás chrstnul kbelík živé vody…
 (smích) Trenér nás povzbuzoval, ať se nevzdáváme. Změnili jsme nějaké taktické pokyny. Základem bylo přidat v obraně a zrychlit směrem dopředu.
Důležité bylo proměňovat všechny střely.

Tento kousek se vám povedl osobně. Třináct bodů v řadě zaslouží obdiv…
 Abych byl upřímný, ani mi nepřišlo, že jsem dal třináct bodů v řadě. Dal jsem tři trojky, a to skóre rychle narůstá. Zásluhu na tom ale má celý tým. Podařilo se nám ubránit několik útoků a já jen vytěžil z jejich přihrávek.

Nesnažili se vás domácí vyvést z míry, třeba nějakým utajeným faulem?
 Ani ne. Pouze v jednom případě mě nedovoleně zastavil Cadri–Nicholson. Ale to byl dost okatý faul, oceněný jako nesportovní.

Díky vaší neomylnosti si mohli spoluhráči říkat: Budeme to dávat na Bohyho, on to tam namrská…
 No. Říká se to jednoduše, ale bylo to těžší. Museli jsme k obratu vynaložit hodně sil. Opět se ukázalo jak jsou obrana a útok spojité nádoby. A nebylo to opravdu jen o Bohačíkovi. Mě například nastartoval Marcus Arnold. V době, kdy jsme prohrávali dvojciferným rozdílem zaznamenal tři body po smeči s faulem a vzápětí po úspěšném doskoku přidal další dva.

Další obrat v utkání jste již nepřipustili a dovedli ho do vítězného konce. Čím jste Prostějov předčili?
 Víte, nemám moc rád slovní spojení: větší vůle po vítězství. Je jasné že chtějí vyhrát oba týmy. Říkali jsme si ale: Přeci to teď nepustíme, když jsme tak těžce obraceli stav. To bychom si také mohli dlouho vyčítat. Navíc nás přijeli podpořit fanoušci. Těm jsme to nemohli udělat.

V koncovce jste se podrželi při trestných hodech. Jaká to proměna oproti prvnímu utkání v Brně. Ani vaše exekutory neznervózňovalo pískající publikum a pokřiky typu: Nedáš to?
 Já jsem šestky neházel, ale na spoluhráčích bylo vidět, v jaké jsou psychické výhodě. Věřili si a všechny trestné hody jsme proměnili.

A další změna oproti první čtvrtině loňského ročníku. Pardubice se nesložily za žádného stavu. Čerpali jste z těchto zkušeností?
 Určitě. V loňské sezoně jsme si několikrát dokázali, že umíme smazat dvojciferný náskok silného soupeře. Za všechny bych zmínil obraty v play off, jak v Děčíně tak na palubovce Nymburka.

Ještě k loňské sezoně. To jste v Prostějově dvakrát prohráli, když jste naopak neuměli zareagovat na šňůry Prostějova. Připomínal vám to kouč?
 Vzpomínali jsme na to, jak jsme první střetnutí v Prostějově vysoko prohráli. Ale také na to, jak další zápasy s Orly byly lepší a lepší. V Českém poháru jsme s nimi sehráli rovnocennou partii a v posledním utkání před play off jsme je doma porazili. To nám dodávalo sebevědomí.