„Pomáhají nám desítky lidí. Všem patří velké poděkování,“ říká duchovní otec projektu Michael Nebeský. Za dvanáct ročníků spolu s partnery a sportovci vybrali a předali už 6 015 317 korun a obdarovali 47 dětí! Peníze obdrželo i oddělení hematologie nemocnice v Hradci Králové, Sklíčko Mohelnice a Speciální škola Prointepo.

Z fotbalistů je patronem projektu například reprezentant Tomáš Koubek – brankář Augsburgu, dále Pavel Krmaš, bývalý bundesligový hráč či současný ligista Radek Voltr. Hokejisty zastupují Filip Hronek, česká hvězda v NHL, Peter Frühauf a Martin Hosták. Jedním z prvních byl i judista Pavel Petřikov. A připojuje se řada dalších…

Na začátku jste asi nečekal, že váš nápad s charitou bude pomáhat takhle ve velkém?
Absolutně ne. Když myšlenka turnaje vznikla, a vznikla tak, že nám zemřela kamarádka, chtěli jsme se sejít s přáteli a zavzpomínat. Padl návrh, že se sejdeme, zahrajeme si fotbálek, něco popijeme. A poté jsme se domluvili, že mezi sebou vybereme peníze a dáme je na hradeckou hematologii, kde se o naši kamarádku starali. Vybrali jsme tehdy 9100 korun a já si doteď pamatuji, jak jsem volal tátovi a nadšeně mu říkal, že tohle už nikdy nepřekonáme.

Dražili jste hned sportovní předměty a dresy?
Prvními draženými artefakty bylo kimono judisty Pavla Petřikova a dres Salzburgu fotbalisty Karla Pitáka. A tak vznikla myšlenka pravidelného setkávání našich přátel a každoroční pomoci. Držíme a dál držet budeme to, že peníze předáváme hotově přímo na turnaji do rukou rodin s handicapovanými dětmi.

Na co jste nejvíc hrdý?
Osobně jsem nejvíce hrdý na své děti, neboť na nich vidím, že je to vtáhlo a snaží se také pomoci. Ale v obecné rovině jsem hodně pyšný na to, kolik lidí se k nám přidalo. Desítky lidí nám nezištně pomáhají, ať už se sháněním dresů, organizováním podpůrných akcí, pomoci při organizaci a podobně. Vždy jsem tvrdil, že Sport Hradec Cup není o nás organizátorech, ale že je to společné dílo všech lidí, co pomáhají.

Poznal jste řadu lidských osudů. Jaký příběh byl pro vás nejdojemnější?
Tohle je extrémně těžká otázka. Nerad bych, aby to působilo nějak obecně, ale opravdu a doslova každý příběh je silný. Ostatně všechny příběhy podpořených lidí najdete na našem webu: www.sporthradec.cz. Ale asi mohu zmínit handicapovaná trojčata. Jejich máma ještě k té celoživotní péči vyvíjí extrémní úsilí, aby pomohla i jiným rodinám. S některými rodinami se vídáme i nadále. Dojatý jsem byl, když mi na Štědrý večer přišlo video, kde malý klučík stál u stromku a u toho byl popisek: Díky vám náš malý poprvé stojí u stromku… To bylo opravdu silné…

Zdroj: Youtube

Dresy a další artefakty vám dodávají přední čeští sportovci. Jak s nimi navazujete kontakty?
Do shánění dresů je zapojeno spousty lidí a je to super! Nelze jmenovat jednotlivě, tak snad mi prominou. Máme také skvělé patrony, kteří mají vztah k Hradci a kteří nám obrovsky pomáhají. Zmíním vše vypovídající příběh. Náš patron - Tomáš Koubek - fotbalový gólman Augsburgu, požádal spoluhráče z reprezentace před dvojzápasem s Anglií a Brazílií, zda by mohli dovézt své dresy, případně některých spoluhráčů. Sešlo se nám 31 parádních dresů!

Setkal jste se s řadou úspěšných a známých sportovců. Kdo z nich vás něčím zaujal?
V drtivé většině případů jsem byl velmi mile překvapený ochotou a vstřícností. S některými jsme se i dost skamarádili. Opět bych nechtěl někoho pominout, ale asi nejbližší vztahy máme s našimi patrony. A jsou to i skvělí parťáci mimo turnaj. Když se budeme držet fotbalistů, tak Tomáš Koubek se neustále zajímá o dění a posílá nám dresy. Pavel Krmaš, bývalý bundesligový hráč, nám třeba věnoval všechny dresy, které si s hráči v Německu vyměnil. A nový patron, Radek Voltr, nám roky shání dresy a také se velmi angažuje v dění turnaje. Mimo fotbalové patrony máme ještě za hokej - Filipa Hronka, Petera Frühaufa a Martina Hostáka. Judo zastupuje Pavel Petřikov ml.

Sport Hradec Cup.
Sport Hradec Cup ohromil, charita vynesla 1 537 600 korun!

Kromě řady jiných vás podpořil například Karlos Vémola, osobitý bojovník MMA. Jaku s ním máte zkušenost?
Na Karlose se mě lidé často ptali. Musím se přiznat, že jsem byl sám zvědavý, jaký je a jak nám pomůže. Jednoduše: Byl skvělý! Jeho terminologií řečeno, doručil, co slíbil, ale i mnohem víc než slíbil. Všem vyšel vstříc. Na turnaji, ač sám nestíhal, tak zůstal mnohem déle, než jsme byli domluveni. Proto říkám: Nemějme předsudky.

Nezahálíte ani v době covidu. Jak se lidé mohou zapojit a přispět na dobrou věc?
Možností je více. Budeme rádi za dresy nebo jiné artefakty. Mohou si vydražit některý z dresů na našem aukčním systému. Za pomoc budeme rádi. V minulosti nás podpořilo hodně lidí i organizací a jsme za to moc vděční! Pomohli nám: turnaje OFS, FC Hradec Králové, FC Nový Hradec, Filharmonie HK, Pivní rozjímání, Hradecké sportovní hry, Mountfield HK , Retro Hockey League turnaje a spousty dalších turnajů. Proběhly šipkařské turnaje, karban, olympijské hry ve stolních hrách. Kamarádi při různých společenských akcích jednorázově vybírají a podobně. Možností máme hodně. Všem, kteří nás podporují, moc děkuji! Je to skvělý pocit s vámi všemi spolupracovat a vidět vaši snahu. Děkuji vám i jménem všech, kterým jsme zatím společně pomohli!

Zdroj: Youtube

Mladí bojovníci s osudem…

Charitativní fotbalový turnaj Sport Hradec Cup pomáhá dětem s handicapem. Michael Nebeský přiblížil pár příběhů mladých bojovníků s osudem:

„Úplně první obdarovanou byla Ivanka Kahounová. Na chalupě jsem se dal do řeči s jejími rodiči, kteří mi vyprávěli o tom, jak žijí, co podstupují a podobně. Podotýkám, že netušili vůbec nic o Sport Hradec Cupu. To vyprávění mě zcela upřímně odrovnalo. Nabídl jsem jim pomoc v rámci 3. ročníku turnaje. Pamatuji si také, že mi moc nevěřili, což mi poté vysvětlili tím, že jim nikdy nikdo žádnou pomoc nenabídl.“

„Trojčata Vojta, David a Olda, jejich příběh je neuvěřitelný a fascinující. To, co jejich máma, která je na vše sama, musí skutečně prakticky 24 hodin denně absolvovat, je nepředstavitelné. Má naši nekonečnou úctu a obdiv. Kluci jsou bojovníci!“

„Dále si vybavuji příběh malé Patričky z Brna. Vím, že mě tenkrát úplně fascinovala fotka, kterou nám rodiče poslali. Na té fotce byly všechny emoce, které naše snažení obsahuje. Naděje, víra, smutek, síla a láska rodin. S rodinou jsme nadále v kontaktu a několikrát jsme se setkali i mimo fotbalový turnaj. Malá Páťa byla nedávno hospitalizována a musela být několik dní upoutána a kvůli situaci, kterou tu nyní máme, ji nemohli rodiče ani držet za ruku. To jsou momenty, kdy je člověk vděčný za to, že má zdravé děti a v podstatě se kolikrát pak stydím sám před sebou, nad čím se rozčiluji."

„Velký bojovník a bezva chlapík je i Martin z Vrchlabí. Jeho rodina se skvěle zapojila do dění turnaje a sami dodali spousty věcí a dresů ve prospěch ostatních."

„Malý Zdenda od nás z Hradce Králové to je také expert a číslo. Jeho úsměvu a energii propadne snad každý. Rodiče nám pomáhají i nadále a již několikrát vystupovali na naši podporu při různých akcích."

„Možná bude veřejnost znát i příběh Adama z Pardubic, který byl hodně mediálně sledovaný a zde si vybavuji hlavně smutek a pokoru jeho táty. Běhá mi mráz po zádech, jen na to vše pomyslím a moc jim všichni fandíme, aby to zvládli."

„Dostal mě příběh Terky, mladé a krásné slečny z Chrudimi. Terka do 12 let žila zcela normálním životem mladé slečny, které se svět změnil ve vteřině. Ale Terka je skvělá bojovnice! Rodiče nás pozvali na návštěvu a vidět Terku na nohou a její veselé oči, bylo skvělé. Bylo to před Vánoci a věřte mi, že na to se nezapomíná.“

„Borec je také Míša Terezka, to je nejvěrnější a nejoblíbenější fanoušek našeho týmu. Je s námi na každém turnaji a je nedílnou součástí týmu. I pro něj pak bojujeme na hřišti, aby si mohl zvednout pohár. A věřte, že to je velký motivační prvek pro kluky!“

„Naše akce ale není bohužel jen o radosti. Přicházejí i špatné zprávy a ty jsou, bohužel, nedílnou součástí celé akce. Zaznamenali jsme i jedno úmrtí. A jeden rok jsme byli domluveni na pomoc chlapci z Prahy, kdy nám pak přišla zpráva od maminky ve znění – že moc děkují za chystanou pomoc, ale že vše přenechají někomu, kdo bude mít šanci bojovat dále a že její syn bude brzy snídat své oblíbené borůvkové dortíky na jiném místě… I to je součást naší akce. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že i tyto smutné události pomáhají nám všem, co jsme zapojení do Sport Hradec Cupu, být lepšími a tolerantnějšími lidmi."