Není prohra jako prohra… Prohrát se ve sportu může, ovšem pokud se člověk snaží, divák mu odpustí. To, co ale předvedly basketbalistky Studánky proti do té doby nulovému Karlínu nemělo s odhodláním nic společného. Po studené sprše 55:71 by si měla každá hráčka sáhnout do svědomí. Pardubický kouč Roman Chocholouš své svěřenkyně před útoky veřejnosti dlouho chránil. Teď už i jemu došla trpělivost.
„Je to největší zklamání za poslední dvě sezony, co hrajeme ŽBL. Po zápase jsem se sebral a odjel se vydýchat na chalupu,“ říká Chocholouš.
Jeho tým se předčasně odsoudil k baráži. I když ruku na srdce, skončil by v ní stejně. Výkony, které Pliska předvádí v dolní skupině Ženské basketbalové ligy, totiž nemají s nejvyšší soutěží nic společného. Jako kdyby si každá z jeho děvčat hrála jenom na svém písečku…
„Už delší dobu nehrajeme jako tým. Také proti Karlínu jsme nepředvedli žádný kolektivní výkon. Scházela nám bojovnost. Výkony některých hráček byly silně podprůměrné. Uřízli jsme si na domácím hřišti pořádnou ostudu. Abych se přiznal, v tuto chvíli nevím, co mám s družstvem udělat,“ poznamenal pardubický lodivod.
Nadšení Karlína od úvodních minut, které ostře kontrastovalo s leklými tvářemi pardubických hráček, naznačovalo, že si přijel pro vůbec první vítězství. Přestože ale vyhrál první poločas o pět bodů, mohlo být vše jinak.
„Po přestávce jsme na chvíli vzepjali k mohutnému náporu a převážili misky vah na svojí stranu. Dostali jsme se do vedení 44:40 a holky si zřejmě myslely, že vše půjde samo. Polevily v koncentraci a Karlín si vytvořil rozhodující šňůru. Po jeho sérii 19:2, jsme už nebyli schopni skóre obrátit v náš prospěch. A vlastně to ani nešlo, protože naše bojovnost, spíše nebojovnost neměla šanci,“ lamentuje Roman Chocholouš.
Stará pravda říká, že když už chybí herní um, tak bojovnost a elán je první věc, čímž se to dá vykompenzovat.
„Nevím, proč holky nechtějí máknout? Nevěřím tomu, že by za měsíc zapomněly hrát basketbal. Když srovnám výkon při domácí výhře nad VŠE a nyní proti Karlínu, mám pocit, že trénuji úplně jiný tým,“ krotí hlavou pardubický kouč.
Studánka má v poslední době velký problém přehoupnout se alespoň přes šedesát vstřelených bodů. Elitní střelkyně mlčí. Nejvíce bodů proti Karlínu zaznamenala Jirková, a to dvanáct. Přitom tato hráčka pendluje mezi áčkem a béčkem.
„Kromě ní se snažily ještě Petrásková s Kramperovou. Ostatní brkaly o míč, dělaly zbytečné ztráty, nedávaly jasné pozice. Je to ale pořád dokola,“ čertí se trenér.
Nadstavbová část nezachytila v dobré pohodě ani top střelkyni Březinovou. Karlínu dala pouze čtyři body a ve validitě dokonce zůstala v záporných číslech.
„Pokud se hráčky typu Březinové nebo Pavlasové nebudou prosazovat proti Karlínu, tak už nevím proti komu,“ pokračuje v kritice Chocholouš.
„Pardubickému týmu nejvíce škodila rozehrávačka Merschová. Studánce nadělila hned 29 bodů. Buď je tak dobrá, anebo její strážkyně tak lehkomyslné…
„Už v poločase jsem hráčky nabádal k tomu, že musí Petráskové pomáhat v jejím hlídání. Chápu, že uspěje v souboji jeden na jednoho, ale že nám bude dávat koše přes tři lidi… Vystřídal jsem na ní čtyři holky a ani jedna ji nebyla schopna ubránit,“ krčí rameny kormidelník Plisky.
Při pohledu do statistik se dá konstatovat, že pardubické hráčky byly také líné doskakovat pod oběma koši.
„Přeci, když se v této činnosti vyrovnáme daleko silnějším týmům, nemůžeme prohrát s Karlínem o čtrnáct doskoků,“ má jasno Roman Chocholouš.
Už chybí jen položit si otázku. Chtěly vůbec pardubické hráčky poslední celek tabulky porazit?
„Také mě ta myšlenka napadla. Každopádně teď si budu muset s jednotlivými hráčkami nebo se skupinkami sednout a otevřeně si popovídat. Jsme ryze amatérský klub, takže u nás basketbalistky nedostávají peníze. To holky vědí. Zeptám se jich zda jsou ochotny za těchto podmínek u nás zůstat. Pokud ne, tak je pustíme. Doplníme kádr dorostenkami a výsledky možná budou stejné. Rozhodně nemám zájem, aby mi zápas odchodily a mně pak lidi posílali vzkazy, se slovy co to má znamenat? To fakt nemám zapotřebí. Ať mi řeknou na rovinu, jestli mají nabídky odejít jinam a mohou jít. Nikoho držet nebudu,“ vzkazuje na dálku pardubický trenér a k tomuto tématu dodává.
„Ještě je tu alternativa přeřadit některé hráčky do druhé ligy. Aby se tam probraly a začaly hrát, aby si vážily možnosti účinkovat v elitní soutěži,“ míní Chocholouš.