Někdo je neporazí za celou kariéru. A jemu se to podařilo už dvakrát během krátké doby! Řeč je o pokoření českého suveréna posledních více než deseti let a obranném psu pardubické basketbalové smečky. LUKÁŠ KOTAS byl u velké listopadové revoluce v loňském roce i adventního senzace letošního roku. Beksa zdolala Nymburk 81:77, čímž mu v této sezoně připravila první prohru na domácím poli.

Lukáši, vy i Pardubice jste odehráli proti Nymburku nespočet utkání. Sobotní výkon však byl zdaleka nejsuverénnější. Co za tím stojí ?
V tomto utkání jsme udělali minimum chyb. Po celý zápas jsme byli maximálně koncentrovaní. A hlavně jsme si věřili. To se promítlo při naší střelbě z dálky. Díky výbornému procentu trojek jsme Nymburk před sebe nepustili. Mám na mysli do výraznějšího vedení. Pořád jsme byli sebevědomí. Hrát s Nymburkem vyrovnané střetnutí, naskýtá se šance ho porazit. Jakmile se však dostane k výraznějšímu náskoku, hraje líp a uvolněněji. A pro soupeře je pak situace o hodně těžší.

Výkon vašeho týmu byl vyzrálý. A to na obou polovinách hřiště. Připadalo mi, že jste si v žádném okamžiku nepřipustili možnost prohry?
Musím se přiznat k tomu, že jsem měl podobný pocit. Po celý průběh zápasu jsme opravdu věřili, že můžeme favorita porazit. To je jeden z klíčů, který musí mít tým, co chce Nymburk zdolat. Mnohokrát jsem totiž zažil, že se to jde s Nymburkem jenom zkusit. Jestli to náhodou nevyjde. A když se prohrává o pět, deset bodů, tak se jeho protivník podvědomě složí. No a pak to končí třeba o třicet. My jsme si řekli, že můžeme Nymburk porazit a tak jsme k tomu přistupovali po celých čtyřicet minut.

Pokaždé, když se český gigant nějakým způsobem zmátořil, okamžitě jste ho usadili nějakou šňůrou. To rovněž dříve nebývalo, viďte?
Už jsem to zmiňoval. Hodně nám pomohla trojková střelba. Vždy, když se hosté dotáhli a my potřebovali skórovat, pomohli jsme si přesnou střelou z dálky. Bylo to hodně zapříčiněné naší dobrou obranou. Nymburk je totiž velmi útočně disponovaný tým, ale my ho drželi na rozumných bodech. A naopak nám se střelecky dařilo.

Nejmarkantnější situace se odehrála v tolik propírané třetí čtvrtině. Nymburk v ní utáhne šrouby a soka přejede. Vy jste ale odolali i zásluhou dobře zvoleného time outu. Co vám trenéři radili?
V tu chvíli bylo jasné, že se potřebujme trochu uklidnit. Pro Nymburk platí podobné, co jsme již řekl. Oni také jdou do první půle s tím, soupeře si oťuknout. Prostě zkusit jestli to půjde lehce nebo bude muset v dalším průběhu přidat. V tomto utkání zjistil, že to lehko nepůjde, a tak ve třetí čtvrtině zabral. Jenže my jsme se z toho nerozklepali. Naopak. Po oddechovém čase jsme v krátkém sledu zaznamenali tři trojky. A nakonec ještě své poločasové vedení navýšili na dvojciferný rozdíl.

Další a poslední husarský kousek se vám povedl v koncovce. Nic jste nedbali na to, že jste náskok ztratili a v čase 38.29 prohrávali 74:75…

Máme v týmu výborné Američany, kteří umějí v těžkých chvílích vzít zodpovědnost na sebe. Ano, měli jsme asi v koncovce štěstí, ale padlo to tam a my jsme za to byli strašně rádi. V tomto okamžiku musím vyzdvihnout kulisu v hale. Diváci byli fantastičtí. Za stavu 79:77 pro náš tým podlehl atmosféře při šestkách i takový hráč, jako je Eugene Lawrence. Ale patří jím velký dík, že nás táhli za výhrou po celý zápas. Už jen pro ně jsme museli zvítězit.

Vám se podařilo otupit největší nymburskou zbraň, kterou je rychlý protiútok. Jaký na to existuje recept?
Tým, který proti Nymburku hraje, musí dávat zvýšený pozor na ztráty. Oni umějí potrestat každou chybu. Ano, i v tomto utkání jsme dostali nějaké koše z protiútoku, ovšem bylo jich podstatně méně než obvykle. V postupném útoku, když jsme měli zkonsolidovanou obranu, jsme jim to dělali velice těžké. Jako pozitivum z tohoto zápasu si musíme jednoznačně vzít fakt, že jsme Nymburku nedovolovali dávat lehké koše. A naopak jsme je tlačili do těžkých střel.

Vy jste také dominovali v soubojích na jednoho a to nejen hráči tmavé pleti…

Opakuji, proti Nymburku musíte hrát s velkým sebevědomím. V loňské sezoně jsme se přesvědčili, že můžeme Nymburk pokořit. Navíc se nám daří i v evropském poháru. Náš kádr se oproti minulému ročníku nezměnil. Přišel pouze jeden nový hráč. Dominez Burnett má ale takové sebevědomí, že vůbec nepochyboval, že bychom neměli vyhrát. Nebyl tedy důvod přesvědčovat hráče k tomu, že bychom mohli Nymburk porazit. Všichni jsme tomu věřili a to se na naší hře projevilo. Nikdo nebyl nervózní tak, aby si netroufl na souboj jeden na jednoho.

Už jste diváky pochválil. Přesto, jak jste si vychutnával atmosféru na Dašické?
Musím říct, že to bylo fantastické. Byl to jeden ze zápasů, kdy si člověk řekne, že právě proto se basketbal hraje. V hale byla místy fakt pekelná atmosféra a nebylo slyšet vlastního slova. Ještě jednou, klobouk dolů před našimi diváky.

Sám víte, že Nymburk prohrává s českým protivníkem pouze jednou za sezonu. Nevybrali jste si to předčasně?

V letošní sezoně se finále nově hraje jen na dva zápasy a rozhoduje v něm celkové skóre… Pokud máme pomýšlet na titul, samozřejmě, že se dostávám do nějaké teoretické roviny, tak bychom potřebovali jednou vyhrát výraznějším rozdílem nebo oba. V loňské sezoně prohrál Nymburk na domácí scéně jeden zápas. Tak třeba letos prohraje dva nebo i víc (lišácký úsměv).

Dvoudílný film: Pardubice, postrach Nymburku. A zase ty Pardubice!
Pamatujete na filmy režiséra Jindřicha Poláka? První se jmenoval Lucie, postrach ulice a druhý … a zase ta Lucie! Názvy slavných komedií si propůjčíme pro basketbalovou Kooperativu NBL. V ní se totiž odehrávají příběhy: Pardubice postrach Nymburku a také A zase ty Pardubice! Český gigant a suverén dvacátého prvního století začíná mít problémy s Beksou.
V loňské sezoně utrpěl na domácí scéně jediné pokoření. Stalo se tak 6. listopadu 2015. A v letošním ročníku prohrál v hale na Dašické znovu. Tentokrát 10. prosince 2016. Znovu se jedná o jeho první zaváhání v domácí lize. Pardubičtí dlouháni věří, že se nejedná o naplnění tradice: Nymburk prohrává v českých luzích a hájích pouze jednou za soutěžní ročník.
Pardubice už nejsou pouze hokejovým městem. Tuto informaci zcela potvrdila po strop natřískaná hala na Dašické. A příchozích 1350 diváků připravilo Nymburku pěkné peklo. Skoro to vypadá, že si domácí pořadatelé spletli datum. Vždyť čerti chodí 5. prosince… Fanoušci hnali celý zápas své miláčky za výhrou. A rozjeli to především v koncovce.