Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Světový oštěpař? Až od osmdesáti metrů

PARDUBICE - Nedávno zaujala atletickou veřejnost zpráva, že dvaadvacetiletý oštěpař JAN SYROVÁTKO splnil limit B, nutný pro účast na srpnovém mistrovství světa. Pro východočeské příznivce královny sportu je to obzvlášť potěšující, vždyť Syrovátko má kořeny v Hořicích na Jičínsku.

26.5.2007
SDÍLEJ:

Jan ŽeleznýFoto: DENÍK

S atletikou začínal ve dvanácti letech v Ostroměři. Jeho prvním trenérem byl otec, sám velmi dobrý oštěpař. V roce 2000 přestoupil do Hvězdy Pardubice. V jejím dresu překonal sedm českých rekordů a získal jedenáct medailí na MČR. V roce 2006 si utvořil osobák 76,48 m. Od zimy trénuje pod legendou světového oštěpu, trojnásobným olympijským vítězem, králem Janem Železným – zlatým. Jejich spolupráce přinesla první výsledky. Na mítinku Super Grand Prix hodil 78,17 m. Výkon nepřeceňuje. „Světový oštěpař začíná až od osmdesáti metrů,“ použil atletickou hantýrku Jan Syrovátko.

Máte za sebou první účast na významnější soutěži mezi dospělými, na Super Grand Prix, která se konala v hlavním městě Kataru. Jak jste se vůbec do Dauhá na tak prestižní podnik dostal?

Stalo se tak zásluhou mého trenéra Jana Železného, který v minulosti dvakrát v Dauhá startoval a má tam dobré jméno. Jeho manažer soustřeďuje pod sebou hodně atletů a zajišťuje jim závody. Trenér viděl, že mi oštěp v poslední době létá daleko, proto mě doporučil.

Znamená to tedy, že vaše účast nebyla podmíněna žádnými body v žebříčku a tak podobně.

Ano, v Kataru jsem startoval na základě pozvání. Jan Železný chtěl, abych si vyzkoušel atmosféru velkých závodů. A to z jednoho důvodu: Kdybych se v letošní sezoně kvalifikoval na nějakou velkou akci, abych na ni byl připraven, abych znal sílu soupeřů.

První velký závod a hned naplnění vašeho i trenérova snu. Vždyť výkonem 78,17 metru jste splnil béčkový limit pro mistrovství světa dospělých v japonské Ósace.

Pochopitelně mám radost z překonání limitu, ale ještě nemáme vyhráno. Definitivu by mi zajistil áčkový limit, který má hodnotu 81 metrů. Takhle, když mě doma někdo přehodí, budu mít smůlu. Jedno je jisté, splnil jsem limit pro ME do 22 let. Ten byl 73 metrů.

Jaké to bylo, pohybovat se ve společnosti oštěpařských veličin. Můžete přiblížit, s kým jste soupeřil?

Dohromady se mítinku, včetně mě, zúčastnilo devět oštěpařů. A to výhradně z první dvacítky. Z těch známých jmen se jednalo o Thorkildsena z Norska, Makarova z Ruska, Vasilevskise z Lotyšska či Jihoafričana Oosthuzena.

Jak jste zapadl do oštěpařské party? A co vašemu výkonu říkali slavnější soupeři?

Měl jsem to ulehčeno tím, že můj trenér je mezi oštěpaři pan Někdo. Představil mě jako svého svěřence, který z jeho skupiny hází nejdál, a proto ho vzal s sebou. Podali jsme si ruce a hned jsme se skamarádili. Všichni mně pak ke splnění limitu gratulovali.

Velkou roli při podobných premiérách často sehrává psychika. Neměl jste trému?

Právě že vůbec ne. Jednalo se totiž o závod, kde jsem neměl co ztratit. Naopak nepřál jsem si nic jiného, než někoho skalpovat. To se mi dařilo do čtvrtých pokusů . V posledních mě však přehodili dva Němci a já skončil devátý.

Jan Železný byl znám svou náročností sám k sobě. Co říkal na to, že jste zaostal pouze osm metrů za posledním olympijským vítězem Thorkildsenem?

Především ho potěšilo splnění béčkového limitu, ale hned nezapomněl dodat, že mám na to, abych letos hodil áčkový. K mé technice se nevyjádřil moc lichotivě. Dokonce kamarádsky prohlásil, že jsem házel jak prase (smích).

Po dlouholetém působení pod Pavlem Studničkou v Hvězdě Pardubice jste v zimě přešel do Dukly k Janu Železnému. Jak se vaše spolupráce upekla?

Původně jsem měl být zařazen do střediska Olympu Praha, ale nesplnil jsem nominační kritéria. Tím bylo kvalifikování se na ME vGöteborgu. Loni mi chybělo k limitu pouze padesát dva centimetrů. Na podzim byl Pavel Studnička na trenérské radě v Nymburku, kde zdůraznil, že je škoda mého nezařazení do Olympu. Náhodou tam byl také Jan Železný a dohodli se spolu. Když mi to navrhl, neváhal jsem ani minutu.

Tedy váš trenér už cítil, že vám nemůže dát víc, že potřebujete nový impulz?

Ne, tak to nebylo. Pan Studnička klidně mohl se mnou pokračovat. Chtěl mi však dopřát jen to nejlepší. Je jasné, že do lepších rukou mě nemohl svěřit. Toho si velmi cením a chtěl bych mu poděkovat.

Zastavme se ještě u trojnásobného olympijského vítěze. Trénovat pod ním je určitě velká škola oštěpařského života.

Určitě. Tréninky jsou úplně jiné. Hodně se pracuje na technice.V přípravném období třikrát týdně, v sezoně pak dvakrát týdně. Máme spoustu speciálních hodů, skáčeme a hodně běháme s tahačem, což jsou saně se závažím. Běháme padesátimetrové úseky na čas. Technika se dá například pilovat házením kilových kuliček do sítě z různých náběhů.

Mítink v Dauhá ukázal, že vaše spolupráce přináší první ovoce.

Na tréninku házím o pět metrů více než v loňském roce. V životě jsem na tréninku nehodil sedmdesát metrů, a teď házím kolem pětasedmdesáti. Většinou to chodí tak, že v ostrém závodě se hází ještě o pět metrů dál. Takže osmdesátka možná visí ve vzduchu.

Když zapátráme v historii, tak podle jedné fotografie se dá zjistit, že s Janem Železným jste se setkal mnohem dříve. Vzpomínáte na vaše první setkání?

Samozřejmě, to se nedá zapomenout. Trenér byl tehdy olympijský vítěz se Sydney a já sedmnáctiletý kluk. Stalo se tak na soustředění v Nymburku, kam Jan Železný přijel trénovat. Pavel Studnička mi dohodl společný trénink. Říkal, že jsem hodně čilý, a pokud se něco naučím z jeho techniky, mohl bych to dotáhnout daleko.

Teď jste mi nahrál na další téma. Technika je zřejmě u oštěpařů alfou a omegou jejich výkonu?

Přesně tak. Síla se dá vždy nějak dohnat, to umí každý, ale techniku, co má Jan Železný, to je velmi těžké se naučit. Trenér by rád své umění předal. Učí nás, jak házel on, ale zatím zůstává osamocen. Jan Železný je prostě jen jeden.

Jste úřadující mistr republiky dospělých i do 22 let, po Dauhá kralujete oštěpařům do 22 let v Evropě. Nyní trochu hypotetická otázka: Jak dlouhou může trvat, aby se mladý kluk stal nejlepším na světě v kategorii dospělých?

To se opravdu nedá takhle dopředu plánovat, ale jak jsem říkal, rozhodující bude ,jak se naučím zvládat techniku. Navíc ta se musí skloubit s rychlostí a důležitou věcí je také zdraví. Nezabývám se tím, jestli budu někdy v budoucnu nejlepším na světě, každopádně ale chci někdy startovat na olympijských hrách.

Nakousl jste otázku zdraví. U oštěpařů a také v případě Železného se ukázalo, že je tím jazýčkem na misce vah. Ve vašem odvětví hodně namáháte záda, ramena a loket.

Hod oštěpem je jeden velký nepřirozený pohyb. Musí se zpevnit určité partie těla, aby to nebolelo , aby se člověk nezranil. K oštěpu patří lehká zranění a ta už jsem si odbyl snad všechna. Musím však zaklepat, žádné těžké mou kariéru zatím neohrozilo.

Možná také proto, že jste byl dlouho atletický univerzál?

Oštěpu se věnuji od třinácti let, ale kromě toho jsem vrhal koulí, skákal do dálky či běhal sprinty. Myslím si, že tato všestrannost mi hodně pomohla. Tělo není tak strhané. V opačném případě by jednou disciplínou bylo zničené.

Jak již bylo řečeno, oštěp je náročná disciplína. Určitě tedy vyžaduje také pečlivou regeneraci.

Na Dukle jsou vynikající podmínky pro regeneraci. Hned vedle bazénu s teplou vodou je bazén se studenou, takže se tam dobře odbourává kyselina mléčná. Kousek je pára a vířivky s tryskou. Neodmyslitelnou složkou regenerování sil jsou pravidelné masáže.

V poslední době se množí hlasy, že byste se mohl stát nástupcem Jana Železného. Je příjemné vnímat podobná slova, či vytvářejí na vaší osobu tlak?

Zatím si toho moc nevšímám. Vždyť v naší hantýrce se říká, že pořádný světový oštěpař začíná až od osmdesáti metrů. Nepopírám, že jsem nezaslechl podobné názory. Do mého trenéra však mám ještě hodně daleko. Vźdyť házel zhruba o dvacet metrů dál.

Jak to vůbec vypadá v současném českém oštěpu po odchodu Jana Železného?

Mým největším konkurentem je Míra Guzdek, se kterým se budu prát o post české jedničky a vlastně i o postup na mistrovství světa. Trénuje sice v Dukle, ale ne v naší skupině. Jinak závodí za Kroměříž. Nesmím také zapomenout na mého kolegu Víťu Veselého ze Zlína, jenž je momentálně zraněný.

Jaký je váš program v nejbližší době?

Tento víkend mě čeká s Duklou, kde hostuji z Hvězdy Pardubice, Pohár evropských klubů ve slovenské Dubnici. Za týden jsem přihlášen na závod Grand Prix v Moskvě. Pak se s trenérem už plně soustředíme pouze na ME do 22 let, které je na programu v polovině července.

26.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ordinace se zavírat nebudou.

Rušení ordinací praktických lékařů ve velkém prý nehrozí

Úderem páteční druhé hodiny odpoledne se otevřely volební místnosti pro volby do Poslanecké sněmovny.
AKTUALIZUJEME
20

Volební místnosti se znovu otevřely, účast zatím vysoká

Volby pokračují až do 14 hodin, výsledky budou večer

Pardubický kraj – Nejdůležitější volby po sametové revoluci. Tak mnozí hovoří o letošních volbách do Poslanecké sněmovny. A v prvních hodinách se zdálo, že voliči hlasování skutečně neberou na lehkou váhu. Někde se na páteční možnost vhodit svůj hlas do volební urny dokonce stály fronty.

Treille trefil v prodloužení dva body pro Dynamo

Pardubice – 2:0, 2:3, 4:3. Po utkání obratů získali hokejisté Pardubic druhou výhru nad Zlínem. V utkání 15. kola Tipsport extraligy rozhodl v prodloužení francouzský útočník Sacha Treille.

Ve volebních místnostech v Pardubicích bylo v pátek odpoledne plno

Pardubice - Úderem druhé se otevřely volební místnosti v celé republice. Pardubický deník byl u toho, když se tak stalo na Základní škole Bratranců Veverkových v centru Pardubic.

Pardubická kapela Trdlo oslaví 35 let se stejně starými Kameloty

Pardubice – Nejen volbami jest člověk živ. Místo sledování volebních výsledků tak může v sobotu večer zajít například do pardubického hudebního klubu Žlutý pes na Cihelně, kde oslaví 35 let existence pardubická kapela Trdlo, mimo jiné vítězka Porty 1997.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení