Ryze šachový festival začal po nějakých třinácti letech ztrácet na dynamice. A tak přišli jeho organizátoři se revoluční myšlenkou a pustili na Czech Open další hry. Průkopníky se v tomto směru staly karetní bridž a go. V dalších letech se na ně nabalovaly další hry. Některé odpadly jako například zatre, othello a trochu překvapivě mariáš. Pole také lehce vyčistil covid, nicméně jejich letošní výčet je široký. Některé se zásluhou této gigantické akce dostanou do podvědomí a pak už pomoc nepotřebují. Zářným příkladem je Hospodský kvíz, který i díky pardubickému festivalu stále zažívá boom.

„Drtivá většina her se uskuteční, jako již tradičně o prvním víkendu. Jsou vyhledávané veřejností, protože ne všichni ovládají šachy. Také proto, že je lidé znají. I když u nás se konají na profesionálnější úrovni. Nejsilnějším by měl být turnaj v go, kterého se znovu účastní hráči z absolutní, když ne světové, tak evropské špičky určitě. Protože ta asijská je ještě trochu jinde.

Poprask vždy způsobí barevná kostka. Nejen u hráčů ale především u příchozích, kteří na kmitající prsty soutěžících hledí s otevřenou pusou. A pak nevěřícně koukají na výsledné časy…

„Rubikova kostka je i vizuálně velice zajímavá. Je to vhodné i pro ty, co se chtějí přijít jen podívat. Nabízíme osmnáct soutěží, včetně té královské 3 x 3 x 3. Jsou tam i až obskurní disciplíny jako skládání rukou, nohama i naslepo,“ předesílá Petr Laušman, zástupce ředitele Czech Open.

Máme plno! Toť jasné potvrzení o jakou hru kromě šachů je letos největší zájem.

„U Rubikovy kostky registrujeme obrovský zájem. Žadatelé naplnili maximální možnou kapacitu sto dvaceti hráčů. Takže jsme už museli odmítat. Polovina přijede z její domoviny. Zájem o skládání kostky, ať už na amatérské či profesionální úrovni se znovu zvedá. Z toho plyne i zmíněná rekordní účast,“ pochvaluje si Laušman jako každý správný pořadatel.

A dodává jednu zajímavost, která se výrazně odlišuje od ostatních sportů.

„Rubikovka má veteránskou kategorii od devatenácti let. Nejlepší výkony totiž podávají teenageři mezi patnácti a osmnácti lety. Bylo mi vysvětleno, že mají lepší ohebnost prstů, což je při té rychlosti skládání rozhodující,“ přidává k dobru zástupce ředitele Petr Laušman.

Hlavolam vymyslel maďarský sochař a architekt Ernö Rubik už v roce 1974. V tu chvíli nikdo netušil, že se jedná o nejlepší věcičku, která bude bavit generace padesát let po jeho geniálním nápadu. Do tehdejšího Československa se ale Rubikovka dostala až v roce 1980. Kdo ji sehnal, byl king… A kdo ji vzal do školy a půjčoval spolužákům pak dvojnásobný king. Není divu, že po ní sáhli i pořadatelé Czech Open.

„Do festivalového programu jsme ji zařadili v roce 2006. Nejdříve jsme měli pravidelně silnou zahraniční účast, které konkuroval jediný Čech. Dokonce k nám jezdili i soutěžící z Kanady a přilákala i jednu dívku z Indonésie. Pak jsme se rozešli se zahraničním pořadatelem, který si našel nějaké jiné město. Najednou se nám přihlásila řada mladých českých hráčů. Obávali jsme se, jestli vědí, do čeho chtějí jít. Nebylo to o tom, že si vezmou kostku do ruky a budou si ji půl hodiny prohlížet. Ubezpečili nás, že vědí, do čeho jdou. Díky nim u nás vyrostla obrovská základna závodních hráčů, kteří jsou velmi zdatní. Nejen v Česku ale i na Slovensku. To složení se hrozně oproti prvopočátkům změnilo,“ popisuje ředitel festivalu Jan Mazuch.

Víkendová smršť her

Backgammon, bridž, dáma, go, mankala, piškvorky, Rubikova kostka, shogi, sudoku a logika

Nechybí ani hospodský kvíz

Věhlasu jaký si vydobyla Rubikovka by rády dosáhly další hry. A třeba i ta, co zažije na festivalu absolutní premiéru. Jedná se o Mathesso.

„V letošním roce bude tato desková hra prezentována jako ukázková. V principu vychází z pexesa s tím, že v ní jsou také početní úkony. Vychází se z nějaké strategie. Nezáleží jenom na paměti jako u pexesa, ale rovněž na taktice. Vymyslel jí matematik Karel Janeček,“ objasňuje Laušman, který dodává:

„Když měl zájem ji na festivalu prezentovat, tak z něj mimoděk vypadlo, že se v minulosti Czech Open zúčastnil. To jsme po pravdě nevěděli. Říkal, že náš festival zná dlouho prostřednictvím hry go, protože ho hrál.“

Zkouška. O místo na herním slunci se pokusí také folky. Jedná se o českou variantu šachů.

No jo, jenže kromě figurek to nemá s šachy nic společného. Název folky jako lidová hra více odpovídá realitě, ale šachy to nejsou,“ připomíná Laušman, který nezapomíná ani na fajnšmekry.

„Pravidla se dají naučit do dvou minut. Zvláštností oproti klasickému šachu je to, že na šachovnici není král ani dáma, takže partie nekončí matem. Úkolem je umístit na šachovnici všech osm pěšců své barvy dřív než soupeř. Pěšec se může umístit na šachovnici jen tehdy, když je toto pole volné a zároveň ho napadají minimálně tři libovolné vlastní figurky jako jezdci, střelci a věže. Případně nasazení pěšci se do tohoto napadání nepočítají a nevadí, když na pole míří soupeřova figurka.“

Vynálezci s vynálezkyně mají na pardubickém festivalu otevřenou náruč. Stačí dodržet pár bodů.

„Je to de facto jednoduché. Dáme šanci komukoliv, kdo nás osloví. Ve smyslu: tady máte místo, odprezentujte si svoji hru. Chceme ale, aby to pokryl váš cenový fond. Od nás tedy mají servis k dispozici. Víceméně je to pro ty nadšence snadné. Nemusejí řešit nájem a další věci,“ podotýká Petr Laušman.

Postupnými krůčky až do stálého programu. Kolikrát běh na dlouhou trať, kdy je cíl v nedohlednu…

„Vždy záleží na pořadatelích té dané. Jestli se cítí na to a dají nám záruky, tak ji zařadíme do programu bez toho, aniž by byla předchozí rok ukázkovou. Technicky si to ale musí ošéfovat oni ne my. Spíše je to ale dlouhodobější proces. V okamžiku, když třeba Mathesso ještě nemá vytvořenou asociaci ani členskou základnu, tak je pro ně jednodušší dostat hru pod kůži případných zájemců. Aby přišli, koukli se na to a mohli si hru vyzkoušet. Jakmile dostanou hru mezi lidi a tím získají nějakou členskou základnu, tak mohou lidi přilákat do nějakého členství a vytvořit klub či asociaci. Pak mohou vymýšlet turnaje nebo systémy soutěží,“ radí zástupce ředitele.

Důležité také je, jestli se může dotyčná hra pochlubit nějakou historii.

„Příkladem byly Polgárovy šachy, které propagovali manželé světoznámých šachistek. Dokonce si k nám přivezli z Maďarska na první ročník i vlastní účastníky,“ vzpomíná Jiří Petružálek, letitý generální manažer Czech Open.

„Několik let to běželo, nicméně hra neměla žádný progres. Nedostala se to dál než za hranice Czech Open. Tím, že se u nás nerozšířila, tak už jsme o její propagaci neměli zájem,“ popisuje konec Polgárových šachů Laušman.

Naopak trefou doprostřed terče byla zkušenost s Hospodským kvízem. Ten zažívá v České republice obrovský boom a dokonce se dostal v trochu jiné podobě až na televizní obrazovky. Dá se říct, že pořadatelé si navzájem pomohli. Organizátoři před covidem hře, která byla v plenkách a čelní představitelé Hospodského kvízu naopak pomohli přilákat lidi na Czech Open.

„Spolupracujeme spolu nadále. A to tak, že se od pátku do neděle i s naší pomocí koná v enteria arene mistrovství republiky v Hospodském kvízu,“ přidává zajímavost Jiří Petružálek.