VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po hlídkách jsem byl jak zmlácenej sukovicí

Pardubice - Pardubický sjezdař na divoké vodě Roman Mornštejn se po dvaceti letech závodění dočkal medaile z mistrovství světa, zlaté a stříbrné.

18.6.2010
SDÍLEJ:

Roman MornštejnFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

A pak že sedmička není šťastné číslo… Český reprezentant ve sjezdu na divoké vodě ROMAN MORNŠTEJN získal na svém sedmém mistrovství světa první medaile, a to v závodech hlídek. Zlato ve sprintu a stříbro na klasické trati. Pardubický kanoista se společně se svým deblovým kolegou Petrem Veselým z Dolní Kounice probojoval ve španělském Sortu do první desítky v obou individuálních závodech. Každé takovéto umístění je v silné konkurenci považováno za úspěch.

Před odjezdem na světový šampionát jste chtěli v individuálních závodech skončit alespoň jednou do desátého místa. Plán jste splnili. Jak jste spokojen?
Maximálně! V dlouhém závodě jsme skončili desátí s nepatrným odstupem na profesionální debly. Díky tomu, že před závodem stoupla voda, byl hodně náročný. Každá chyba byla zaplacena. Nám všechno klaplo, žádnou větší minelu jsme neudělali, a to se projevilo na úspěšném výsledku. Před námi i za námi byly posádky naskládány velmi těsně. Mohli jsme být sedmí i čtrnáctí. Co bylo, ale nejdůležitější, že jsme se kvalifikovali do hlídek.

Naopak závěrečný sprint jste mohli bez jakýkoliv nervů. Nominaci do hlídky jste si vyjeli při závodech Českého poháru…
Když bych měl mluvit za sebe, tak na rozdíl od parťáka má psychika velký vliv na můj výkon. V tomto ohledu jsem měl vystaráno. V zádech jsme měli tři dobrá umístění, a to nás skutečně hodně podpořilo. Nicméně kvůli posunutí závodu o dva dny a zhuštění programu to bylo psychicky a hlavně fyzicky ohromně náročné.

Když byste měl tedy zhodnotit vystoupení posádky Mornštejn – Veselý ve sprintu?
Konečné šesté místo je vynikající úspěch. Základem bylo to, že se nám povedla první jízda, po které jsme figurovali na sedmé příčce. Věděli jsme, že to bude spíše o pádlování a toho jsme se docela obávali. Své zkušenosti totiž umíme prodat hlavně na divoké vodě, kde je více technických pasáží. Ve druhé jízdě jsme si malinko pohoršili, ale jelikož jsme nebyli sami, ještě o jedno místo jsme se posunuli.

Dva cenné kovy jste vybojovali jako součást tříčlenných hlídek. Na stupně vítězů se v obou závodech s Českou republikou počítalo, méně už s tím, že jedna medaile bude ze zlata a druhá bude mít stříbrnou hodnotu. Začněme u sprintu…
Byl to první závod na nové trati. Prakticky nic jsme o něm nevěděli. Naštěstí se dala polovina odjet na vlně. V závěru první jízdy se však naše lodě nedokázaly na ní poskládat. Dvě lodě odjely do cíle a ta třetí dorazila se ztrátou vteřiny a půl. No a počítá se čas té poslední. Tato chyba nás stála klid pro druhou jízdu. Ta nám sedla parádně. Naskákali jsme na vlnu a jeli jako tým. Cílovou fotobuňku jsme protnuli všichni naráz a suverénně nejrychlejší čas nás katapultoval ke zlatu.

Dlouhý závod je všeobecně stavěn výše než sprint. Má tedy stříbro větší cenu než zlato ze sprintu?
Určitě. V dlouhém závodě je větší konkurence i více nástrah. Nám se podařil husarský kousek, když jsme porazili několikanásobné mistry světa i Evropy ze Slovenska. Naopak všem ujeli Němci, ale to přičítáme tomu, že se trať zjednodušila. Kdyby se jel závod na původní trati, kterou jsme absolvovali v jednotlivcích, tak jsem přesvědčen, že nevyhráli.

Již před mistrovstvím světa se o řece mluvilo jako o velmi divoké, nebezpečné a nevyzpytatelné. Daly se na ní zúročit vaše bohaté zkušenosti?
Už jsme nějaké to mistrovství odjeli, známé různé charaktery řek, takže by nás nemělo už nic překvapit. Jenže jsme se zmýlili. Tím, že už před dlouhým závodem jednotlivců voda stoupla, jsme se setkali s něčím novým. Bezesporu byla nejtěžší, na kterém jsem kdy jel. Zkušenosti jsme uplatnili v chvíli, kdy jsme byli všichni postaveni na stejnou startovní čáru. Důležité bylo nepřepálit závod už někde na začátku. Plynule pádlovat a nejančit. Rozhodovalo se v jeho poslední třetině a tam nesměly chybět síly.

Už jste to naznačil španělský šampionát pořádně potrápily vrtochy počasí. Jaký byl v tomto ohledu týden pod Pyrenejemi?
První tři dny bylo krásné počasí. Normálně se trénovali na původní trati a na jiné alternativy jsme se nepřipravovali. Bohužel předpověď starousedlíků se do puntíku naplnila. Když se totiž zatáhne obloha nad Pyrenejemi, prší v kuse dva tři dny. Pro dlouhý závod jednotlivců ještě pořadatelé dokázali na hranici udržet původní trať, ovšem tím to skončilo. Pak panoval neklid, nikdo nevěděl, co bude.

A následovalo tedy co?
Povodně zapříčinily, že se sprint jel na náhradní trati. Úplně na jiné, než bylo plánováno. Pořadatelé dva dny hledali nejlepší možnost. Trať, kterou vybrali, sice nebyla náročná na techniku, ale tím, že jí někdo neměl pořádně vyzkoušenou. Nakonec se ukázalo, že i na vodě, která odtéká čekají různé nástrahy. Navíc rozdíly byly tak těsné, že jeden nevěděl, jak to dopadne.

Neuvažovalo se jako na šampionátu vodních slalomářů na Slovensku, že se zbytek mistrovství zruší?
Ne. Ani jednou podobná věta nezazněla. Mistrovství světa se mělo za každou cenu dojet. Pořadatelé měli připraveno několik variant, jednou z nich byla i přehrada. Svojí roli sehrály i komerční zájmy, jako televizní přenosy.

Kdy jste se dozvěděli o zásadním rozhodnutí mezinárodní federace?
O tom, že se zbytek šampionátu pojede na náhradní trati se rozhodlo minulý pátek odpoledne ve tři hodiny. To znamená necelý den před závody hlídek. A nastal frkot. V šest večer jednotlivé výpravy naskákaly do lodí a vydaly se alespoň trochu si vyzkoušet nové tratě. Také dlouhý závod hlídek se totiž z části odehrával na novém úseku.

V České republice, když se vylije voda z břehů, páchá obrovské škody. Jaké to bylo v případě řeky s názvem Noguera Pallaresa?
Také se vylila z břehů, jednalo se o lokální povodeň. Například start původní trati byl zalitý, koukala jen vlaječka na konci sloupku. Nad městem sice byla pod vodou parkoviště, ale dole k žádnému zaplavení domů nedošlo. Lidé jsou tam na povodně zvyklí a už při projektování na ně brali zřetel. Například komunikace jsou posazeny výše. Pracovníci povodí pravidelně regulují průtok řeky. Navíc je kolem ní spousta lesů, které zadrží vláhu.

Počasí se po třech dnech umoudřilo a vodákům nastaly perné chvíle. Do dvou dnů se musely vtěsnat tři závody. Minulou sobotu se tak v jeden den jely oba závody hlídek. Zažil jste někdy podobnou situaci?
Ne, to jsem opravdu ještě nikdy nezažil a že něco pamatuji (smích). Možná se to nestalo ani v době, kdy jsem ještě nezávodil. Tuším, že jednou se spojily individuální závody se závodem hlídek na jedné trati. Teď jsme sprintové hlídky jely dopoledne, končilo se v jednu. Pak jsme měli asi tři a půl hodiny na odpočinek a ve čtyři hodiny začal dlouhý závod.

Závod hlídek se zřejmě musí jet naplno stejně jako ty individuální. O nějakém vezení se asi nemůže být řeč. Jak náročné to bylo na fyzičku?
No, to bylo. Je jasné, že devatenáctiletí kluci regenerují rychleji než my čtyřicátníci (úsměv). V neděli ráno jsem si připadal, jakoby mě někdo zmlátil sukovicí (rozesměje se). Došel jsem si na masáž, tam mě vyklepali a dali jsme šesté místo (šibalsky mrkne). Jedná se o nejlepší umístění ve sprintu na MS v kariéře. Přiznávám, že jsem toho měl po šampionátu plný kecky. Nezbyly síly ani na pořádnou oslavu všech úspěchů.

Reprezentanti České republiky si po závodech jednotlivců stupně vítězů moc neošlapali. Naopak v hlídkách potvrdili, že jsou velmocí. Čím to?
Týmovostí (vypálí). Jak kajakáři tak kanoisté jezdí spolu několik let, a to prakticky ve stejném složení. Především kajakáři jsou již několik let držákem a pravidelnými sběrateli zlata. Teď jsme je napodobili i my a podruhé za sebou jsme z vrcholné akce přivezli medaile. (zz)

Roman Mornštejn a jeho španělská nej…

Nejstarší… Romanu Mornštejnovi je jedenačtyřicet let. Všichni jeho kolegové z české reprezentace jsou mladší. Někteří dvojnásobně.

Nejúspěšnější… Mornštejn si ze Španělska odvezl první dvě medaile z mistrovství světa. Stalo se tak až na sedmý pokus.

Nejnáročnější… Ve své kariéře toho za dvacet let závodění pamatuje více než dost. Kvůli zhuštěnému programu si hrábl na dno svých sil.

Nejdivočejší… Pardubický kanoista už krotil desítky řek. Pyrenejská Noguera Pallaresa ale všechny výrazně předčila.

Nejbláznivější… MS světa v Sortu provázely problémy s počasím. Kvůli němu se musely tři závody vejít do dvou dnů. Měnila se i trať. (zz)

Autor: Zdeněk Zamastil

18.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Skauti z Brna přivezli v neděli ráno do Pardubic Betlémské světlo.
7

OBRAZEM: Betlémské světlo doputovalo na východ Čech

Basketbalové utkání Kooperativy NBL mezi BK JIP Pardubice (v bíločerném) a Basket Fio banka Jindřichův Hradec (v modrém) v pardubické hale na Dašické.
21

Podruhé v týdnu „vybrali“ Fio banku. Lup byl poloviční

OBRAZEM: Nově narozená miminka z Pardubicka

Pardubice - Díky vstřícnosti pardubické porodnice vám dnes na našich stránkách přinášíme fotky nejmladších Pardubáků.

Na Štědrý den se bude zpívat

Pardubicko – Na Štědrý den, který letos připadá na neděli, není nutné sedět doma. Na Pardubicku se chystá celá řada akcí.

I devadesát dětí z chudých rodin čeká, že dostanou dárek

Pardubice – Vloni sháněla Oblastní charita Pardubice dárek pro děti z padesáti chudých rodin. Letos už má v péči ohrožených rodin devadesát a další dárky by uvítala pro více než 50 dětí, kterým pomáhá na Chrudimsku.

Starý Mateřov? Poctivost zlepšila kvalitu tréninků

/FOTBALOVÁ HODNOCENÍ/ Překročená meta, ale… SK Starý Mateřov se v nejnižší krajské soutěži už zabydlel. A zejména v domácím prostředí nahání soupeřům hrůzu. Asistent trenéra MARTIN MEDUNA, si ale uvědomuje, že postavení i bodový zisk jeho týmu mohl být lepší.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT