Rekordman, co se vlastně za rekordy nehoní…

Jako jediný v historii pardubického mezinárodního festivalu Czech Open, která čítá již 29 let, získal tři prvenství ve velmistrovském turnaji. A letopočty jeho triumfů připomínají rodiče, co se rozhodli po iks letech pořídit si druhé dítě. A to, aby nevyrůstalo jako jedináček dostalo po krátké době sourozence. Sergej Movsesjan, arménský šachista se silnou vazbou na Pardubice, totiž vyhrál v roce 1995, 2016 a 2018.

„Ten rozptyl mezi prvním a druhým vítězstvím asi jen těžko někdo zopakuje,“ říká čtyřicetiletý velmistr.

S jakými plány jste vstupoval do velmistrovského turnaje?
Byla to pro mě velká výzva, protože jsme si po loňské pauze řekl, že si turnaj zahraji znovu. Je pravda, že rok od roku mi připadá, že je to náročnější. Pardubice Open je neustále kvalitním turnajem. A možná mi to připadá těžší i tím, že trochu stárnu (úsměv).

Nicméně letos jste si k sobě přiklonil hvězdy. Vždyť jste nenarazil na žádného z vysoko nasazených hráčů.
Ano, to je pravda. Letos jsem měl turnaj téměř pohodový, i barvy vyšly velice dobře. Nabýval jsem pocitu,, že proti soupeřům, proti kterým jsem měl bílé, bylo důležité mít bílé. Proti těm, co jsem měl černé, tak černé nevadily. Turnaj byl trochu tím zvláštní, že jsem nepotkal nikoho z nejvýše nasazených, ale to bohužel nijak neovlivním. Takže to není úplně moje chyba.

To nikdo neříká. Přesto se zdálo, že vaše zkušenosti jasně přebíjí mládí, souhlasíte?
Kluci se snažili, ale nedařilo se jim určitě podle jejich představ. Neřekl bych, že to bylo úplně v pohodě, ale v průběhu turnaje jsem se cítil velice dobře. Nevyskytlo se moc momentů, kdy jsem si nebyl jistý.

Byla  pro klid zásadní vítězná partie partie ve druhém kole proti indickému mladíčkovi Kumaru Jenu Rakeshovi?
Jedna partie málokdy zkazí celý turnaj, zvláště když je to ze začátku. Může to trochu ovlivnit, nalomit, ale nerozhodne to celý turnaj. Průběh partie ve druhém kole byl zajímavý. Podařilo se mi po kontrole najít asi nejlepší pokračování, takže z hlediska sebevědomí to pomohlo.

Ještě důležitá výhra přišla v šestém dějství. Zastavil jste suverénního Nitzana Steinberga.
Naprosto souhlasím. Izraelský šachista vedl o půl bodu a do té doby hrál vynikající turnaj. Povedlo se mi ho dostat do problémů už v zahájení a přes ne úplně přesnou realizaci výhody jsem tu partii dotáhl do vítězného konce. Ověřil jsem si tím, že můžu zvládat klíčové momenty.

Za devět kol velmistrovského turnaje jste se střetl se čtyřmi Indy, se kterými jste uhrál 3,5 bodu. Co tomu říkáte?
Pomalu si na to zvykáme. V tomto období se hraje více turnajů a z těch větších openů je jich asi pět. No a  v každém z nich hraje asi dvacet Indů, takže to není v Pardubicích zase taková výjimka. Svědčí to o tom, že v Indii mají šachy výsadní postavení. I financování evidentně musí být na dobré úrovni, když si mohou dovolit vyjet na celé léto na turnaje po celé Evropě. Bylo úsměvné, že jsem za celý turnaj potkal čtyři Indy a žádného Čecha…

Byla vaše vysoká úspěšnost daná i tím, že jste měl třikrát bílé figury a povedlo se vám zahájení?
U těchto hráčů je velice těžké trefit se do zahájení. Musím říct, že si nemůžu úplně stěžovat na mladší kluky z Indie, zatím se mi s nimi i v jiných turnajích celkem daří. Vedlo se mi totiž vyhmátnout jejich mezeru v přípravě. Když už nic jiného, tak mi můj věk pomáhá těžit ze zkušeností proti jednotlivým typům.

Na Czech Open se představili dvanáctiletí nadějní šachisté Praggnanandhaa a Gukesh. Co byste pověděl na adresu jejich výkonů?
O Praggnanandhu je obrovský zájem všude a pořadatelům tohoto turnaje patří obrovská poklona, že ho sem přilákali. Protože teď je úplně na roztrhání. Vždyť se jedná o nejmladšího velmistra světa!

Movsesjan versus
Prasad Bala Chandra (Ind.) 1:0
Kumar Jena Rakesh (Ind.) 1:0
Adam Kozak (Maď.) 1:0
G.A. Stany 0,5:0,5
Franz Braeuer (Něm.) 1:0
Nitzan Steinberg (Izr.) 1:0
Mikhail Mozharov (Rus.) 0,5:0,5
Chakkravarthy Deepan (Ind.) 1:0
Lukasz Jarmula (Pol.) 0,5:0,5

Vloni hrál v Pardubicích další indický supertalent Nihal Sarin. Jsou kamarádí a oba se navzájem snaží dostat před sebe, což je pro ně zdravá motivace. Očekáváte, že se dostanou do světové špičky?
O tom nepochybuji. Je pouze otázkou, jak vysoko. Jsou totiž velice dobře podporovaní. Například dostávají možnost trénovat s nejlepšími trenéry světa. Myslím si, že jim to může pomoct. Mají všechny předpoklady být v nejužší špičce.

Á propos. Jaká byla vaše úroveň ve dvanácti letech?
To je trochu jiný svět, protože já jsem ve dvanácti letech neměl ELO. Ale řekl bych, že jsem asi nebyl takto dobrý jako tito kluci.

Můžete srovnat všechna tři svá prvenství ve velmistrovském turnaji na Czech Open?
Těžko se to porovnává, první vítězství je úplně jinde, možná i z jiného života (usmívá se). Ten rozptyl mezi prvním a druhým vítězstvím asi jen těžko někdo zopakuje, poněvadž je od sebe dělí jednadvacet let. Poslední dvě výhry mě velice těší, protože vyhrát takto silně obsazený turnaj v tomto věku není jednoduché. Minulý rok jsem neměl moc úspěšný, Czech Open mi trochu pomohl zpět na nohy.

Vraťme se do roku 1995, Jak byste popsal první titul?
Premiérového triumfu jsem dosáhl absolutně nečekaně. Udělal jsem osm bodů z devíti, ale potkal jsem jediného velmistra.

A co letopočet 2016?
Před těmi dvěma lety to bylo v podstatě také překvapení, protože vím, jak je velice těžké vyhrát velmistrovský turnaj.

Jak se vám vůbec hraje v Pardubicích, které jsou vaším druhým domovem?
Velmi příjemně. Znám každý kousek zimáku. Nejenom díky šachám, ale také tu často chodím na hokej. Když při turnaji potkáte i lidi z hokejového personálu a vidíte, že vám fandí, tak je to strašně milé. Potěší to a přidává to další kamínek do mozaiky, která může vést k úspěchu.

V září se koná šachová olympiáda. Chystáte se znovu reprezentovat Arménii?
Tentokrát budu chybět. Požádal jsem kapitána o uvolnění od reprezentačních povinností, neboť se mi v posledních letech tolik nedařilo. Ať už v týmových soutěžích, tak v jednotlivcích. Cítil jsem, že nejsem týmu prospěšný tak, jak bych chtěl. Rozhodl jsem se tedy olympiádu vynechat, i když to pro mě nebylo lehké rozhodnutí. Když se budu cítit dobře, tak se příští rok pokusím o návrat do reprezentace. Roli hrálo také narození mého syna.

Měla volba jména syna, kterého jste pojmenovali Gabriel, nějakou spojitost s šachy? Protože iniciály GM vlastně značí titul velmistra.
Musím říct, že mě to ani nenapadlo. Upozornil mě na to až po půl roce táta. Měli jsme seznam jmen a nakonec jsme se shodli na Gabrielovi. Iniciály GM jsou tak čistě náhoda a nemají žádnou souvislost s tím, jestli bude hrát šachy. Když ho ale budou bavit, budu jen rád.

Příští rok se bude konat jubilejní 30. ročník Czech Open, budete chtít zaútočit na čtvrté vítězství?
Já jsem ani nevěděl, že velmistrovský turnaj nikdo předtím třikrát nevyhrál. Nehoním se za žádnými rekordy. Pouze před třemi lety mě napadalo, že by bylo hezké vyhrát po dvaceti letech. Jenže to mi vyfoukl prvenství Viktor Láznička. Svojí další účast nevylučuji. Jak jste již řekl, Pardubice jsou pro mě druhým domovem. Nicméně v tuto chvíli to těžko můžu napevno slíbit. Pokud ale bude možnost a do těch plánů nebude zasahovat něco jiného, tak si znovu rád zahraji.