Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práce trenéra, to není jenom trénink a zápas

Pardubice - Pardubický generální manažer Pavel Stara prý nemluví trenérům do jejich práce, proto ho nadzvedl rozhovor s bývalým koučem Vojtkem

5.3.2009
SDÍLEJ:

Pavel StaraFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

První červencový den načal svoji další pracovní kapitolu. Usedl do křesla generálního manažera BK Synthesia Pardubice. Jeho jméno je Pavel Stara. V poslední době ho nadzvedl ze židle rozhovor s bývalým pardubickým trenérem Vojtkem.

Před pardubickou štací Stara šest let vykonával funkci generálního manažera v Děčíně. V roce 2007 jel s reprezentací jako manažer na ME ve Španělsku a byl v plénu Českého olympijského výboru.

Proč jste se rozhodl reagovat na rozhovor s bývalým pardubickým trenérem Ivanem Vojtkem?
Absolutně nechápu, proč se trenér Vojtko vyjadřuje k některým věcem až po čtyřech měsících. Vždyť od nás žádný zákaz mluvit s novináři nedostal. Jeho slova teď vrhají stín na naší klubovou tvrdou práci. V tom rozhovoru jsem pana Vojtka vůbec nepoznával. Doslova mi připadá, že byl dělaný s úplně jiným člověkem.

Můžete, to více vysvětlit?
Když to vezmu pěkně po pořádku, tak nejdříve se jednalo o sestavení týmu. Do funkce jsem nastoupil 1. července, ale na složení kádru jsme pracovali už v průběhu měsíce června. Trenér mi poslal svoji koncepci. V ní už nefiguroval Přibyl, který ukončil kariéru. Novotného zas označil jako nevyrovnaného hráče. V jeho případě hrály roli i finanční požadavky. Williamse nazval jednostranným hráčem s tím, že potřebujeme komplexnějšího hrá­če.

Kouč kladl důraz na udržení Phillipse a Svitka. Proč mu nebylo vyhověno?
Sullivan Phillips je vítězný typ a z tohoto pohledu jsme ho chtěli udržet, ale jeho zdravotní stav pro nás představoval obrovské riziko. Lékaři specialisté měli jasno a my to respektovali. Štefan Svitek byl u nás na hostování, ze kterého se vrátil do Německa, a jednání nedopadla.

Z bronzového týmu v létě zmizelo pět hráčů základní osmičky. To je trochu silná káva, nemyslíte?
Určitě nejsem pro to, aby se vždy postavil úplně nový tým. To je špatně. Z mého pohledu ale nastala situace, kdy skončí jedna generace hráčů. Tedy žádné cílené rozbíjení týmu, to je nesmysl. Jednalo se o kombinaci mnoha objektivních faktorů, zdravotních podmínek a finančních požadavků. Vše bylo s trenérem konzultováno a společně jsme začali hledat nové hráče. Slova, že si nemohl říci nic k novým hráčům, se nezakládají na pravdě. Jeden případ za všechny. Sirvydis byl klubem kontaktován už v březnu. Předpokládám, že ho trenér Vojtko chtěl, neboť hned po sezoně se objevil v Pardubicích na testy. Co se týká výsledků try outů, konečný verdikt vždy vyřkl trenér.

Aby toho nebylo málo, v průběhu sezony odešel ještě Gamma. Co stálo za koncem jeho pardubické mise?
Doplatil na to, že začal sezonu se zdravotními patáliemi, a týmu se nedařilo. V tu chvíli nebyl schopen podávat výkony, se kterými jsme počítali. Navíc je hráčem se statutem Bosman B, to jest maximálně tři hráči v týmu. Na ně je vyvíjen abnormální tlak, co se týče výkonnosti. Měli jsme problémy s koeficientem hráčů ze států mimo Evropskou unii, chtěli jsme týmu dát impuls, a tak jsme dohodli na odchodu. Nebylo to jednoduché, Kamaldin je kvalitní člověk.

Jak to bylo s výběrem hráčů pro tuto sezonu?
Trenér měl volnou ruku a poslední slovo. Pracovalo se s pěti až deseti agenty. Vytipovali se hráči, trenér dostal jejich seznam a udělal první selekci. Já mu zajistil DVD a čekal na jeho reakci. V momentě, kdy ten hráč byl pro něj zajímavý, začali jsme na něm pracovat a jednat. To byl třeba příklad Gaidamaviciuse nebo Grepla. Splnili jsme mu i jeho požadavek před startem, kdy byla zranění a přivedl se Niparavičius. Původně to nebylo v plánu, ale chtěli jsme zachytit start Mattoni NBL.

Vojtko ale tvrdí, že si nemohl vybrat všechny hráče podle sebe…
Prosadil jsem si Šteffela. Věděl o něm, ale neviděl ho. David působil v zahraničí, ale před tím hrál v Pardubicích. Navíc je to český hráč. Druhým hráčem, kterého si přímo nevybral, je Payne. Stalo se tak v době, kdy kouč trávil čas na dovolené. Pro trenéra byl zajímavý, ovšem chtěl ho vidět na try outu. Lavell měl ale další nabídky a try out nebyl možný. Pokud bychom čekali, přišli bychom o něho. Už jednou předtím jsme čekali na jeho rozhodnutí a ztratili hráče, který momentálně hraje v základní pětce lídra první Bundesligy. Přiznávám, že jsme šli do rizika, ale nechtěli jsme sestavovat kádr celé léto. Vždyť podmínkou pana Vojtka bylo mít první den přípravy na tréninku kompletní tým. To také měl a všichni jsme byli spokojeni, včetně kouče.

V loňské sezoně pardubický klub neměl nikoho, kdo by vykonával pozici generálního manažera. Jak jste se na novou výzvu těšil?
Do nového prostředí jsem se těšil moc a pečlivě se připravoval. Do Pardubic jsem přijel ještě před nastoupením do funkce. Stalo se tak při rozlučce s úspěšnou sezonou, kdy jsem místo nějakého slavení promluvil se všemi hráči i trenérem. S koučem jsme se domluvili, jak budeme spolupracovat. To se nezměnilo ani po mém oficiálním nástupu.

S jakým cílem jste nastoupil?
Zprofesionalizovat klub na všech frontách. Proto jsem chtěl také veškeré věci písemně, a to i o mládeži. Vedl jsem mnoho rozhovorů, prostudoval veškeré smlouvy apod… Rozhodně ne se záměrem někoho učit, jak se má dělat basketbal. Jsem náročný na sebe i na ostatní, možná, že tato skutečnost nebyla trenérovi po vůli. Ještě k těm písemnostem. Rád mám ve věcech pořádek. Navíc mohou posloužit při ztrátě paměti, když se vyskytnou podobné nejasnosti jako v případě rozhovoru s trenérem Vojtkem.

Co jste chtěl změnit či vylepšit?
Pardubický tým neměl v minulé sezoně pořádné videorozbory, nespolupracoval s kondičním trenérem, netestoval kondici hráčů na přístrojích, nebyla spolupráce s firmou na komplexním zajištění výživy, se specialisty lékaři apod… To vše jsem zajistil i přesto, že to nebylo využito tak, jak mělo. Trenérovi jsem nabízel i přípravu ve vysokohorském prostředí. Odmítl s tím, že má své mikrocykly na atletické dráze. Všichni jeho rozhodnutí respektovali, on byl zodpovědný za přípravu týmu a nikdo mu do ní také nezasahoval. Nebylo vůbec jednoduché zajistit kvalitní přípravná utkání, respektive turnaje v termínech a nejlépe s cizími týmy, která si trenér stanovil vzhledem k tomu, že musela být mezi jednotlivými mikrocykly přípravy. Podařilo se sehnat kvalitní soupeře i turnaje včetně zahraničí.

S trenérem Vojtkem jste se poznali j až v Pardubicích?
Ne. Trenéra Vojtka znám již delší čas, z dob, kdy jsem působil v Děčíně. Jezdil tam k přípravným zápasům s německými týmy. Vždy jsme spolu prohodili pár slov.

V loňském sezoně se Vojtkovy Pardubice a tehdy váš Děčín střetly spolu ve čtvrtfinále play off…
Je celkem pochopitelné, že kvůli této skutečnosti jsem jeho práci ještě více sledoval. Předpokládal jsem, že zůstane v Pardubicích celou sezonu, že společně odvedeme kvalitní práci.

Proč vám společné plány nevyšly?
Bohužel. Už v létě jsem si všiml, že jsme jinak založení ohledně celkového přístupu k basketbalu a budování klubu. Pro mne kvalita trenéra není jenom práce na tréninku a v zápase. Těžko jsem kousal, když trenér nechtěl zařadit do přípravy kondičního trenéra a jiné běžné prvky. Cítil jsem i jeho nedůvěru k mé osobě. Trenér nebyl ke mně otevřený, vyhýbal se mi, asi se bál dialogu, a já neměl zpětnou reakci na cokoliv. Říkal jsem si, to není dobře, protože basketbal je o tom, že by se měli lidé potkávat každý den.

V dramatické sérii Vojtko Děčín vyřadil. Nebyl jste na něj nabroušený?
Především, Děčín vyřadily Pardubice a ne Vojtko. O nějaké zášti nemůže být řeč. Takhle já neuvažuji. Naopak, byl jsem rád, že jdu do týmu, kde trenér udělal úspěch.

Vojtko odmítá fakt, že by se podílel na neúspěších v této sezoně?
S tím nesouhlasím. Příčin zatím kostrbaté sezony je více. Z objektivních důvodů se nám nepovedl vstup a trenér nemůže ze sebe snímat odpovědnost. A teď nemyslím jen trenéra Vojtka, ale obecně, když se mění kouč.

Mluvíte o objektivních příčinách. Můžete být konkrétní?
Příčiny vidím v tom, že jsme do týmu museli udělat tolik zásahů. K tomu se přidala zranění v závěru přípravy. To je smrtelná kombinace pro kohokoliv. Sice se nám nedaří podle představ, ovšem to neznamená, že jsou tady špatní hráči. Jsem přesvědčen, že to ještě všem dokážou.

Jaký byl důvod Vojtkova konce na pardubické lavičce?
Přirozený. Výsledky a také ztratil nadvládu nad týmem. Hráči mu přestali věřit. Suma sumárum bilance 0:5 na zápasy a ztráta důvěry u hráčů vyústily v jeho odchod.

Můžete popsat, jak jste se dohodli na ukončení spolupráce?
Trenéra jsem si zavolal druhý den ráno po prohraném zápase v Liberci a řekl mu, že mám pocit, že to takhle nepůjde dál. Zeptal jsem se ho, jaký má na celou věc názor. On mi to potvrdil s tím, že není již schopen družstvo nastartovat. Došli jsme k závěru, že bude lepší, když se naše cesty rozejdou. Nevidím na tom nic zvláštního. Tak to přece ve sportu chodí. Na druhou stranu neznamená to, když trenér odejde z jednoho klubu, že je špatný. Úspěchy z loňské sezony mu nikdo v klubu neupírá.

Jaká je náplň vaší práce v pardubickém klubu?
Jsem v klubu od toho, aby šlapal po všech stránkách. Basketbal jsem nikdy na takové úrovni nehrál, což beru jako svojí velkou výhodu. Nemám totiž žádné nutkání zasahovat do trenérských záležitostí. Klub řídím jako velkou akciovku, kde každý má svého šéfa a odpovědnost. Mým úkolem je složit dohromady mozaiku, která tvoří jasný a barevný obraz.

Jestli to není tajné, prozraďte vaše pravomoci v BK Synthesia…
Mám odpovědnost za všechny oblasti, které skytá akciová společnost: marketing, sportovní stránka, finance, personalistika.

Zasahujete do pravomocí trenérů?
Co se týká basketbalu, trenérovi do ničeho nemluvím. S trenéry, a to nejen prvního týmu, se pravidelně scházíme. Diskutujeme o tom, jak vypadají jejich družstva po zdravotní stránce, bilancujeme výsledky. Debatujeme o možných příčinách neúspěchů a hledáme společná řešení. Trenér je ten, kdo má hlavní slovo ohledně hry. Musí počítat s tím, že ponese odpovědnost za výsledky.

Vyvíjíte tlak na hráče či trenéra?
Nemám problém, pokud se mi něco nelíbí, jít do kabiny a říct jim z očí do očí, o co jde. To jsou věci, které generální manažer musí udělat.Myslím si, že jednám férově a promyšleně, bez nějaké záště.

Nemáte problémy s hráči?
Ne, a této otázce moc nerozumím. Jsem typ manažera, který říká komunikace, komunikace a zas jen komunikace. Do mé kanceláře jsou vždy dveře otevřeny a každý může přijít. Stavím firmu na otevřenosti a upřímnosti.

Ani když jim sáhnete na peníze?
Odpověděl bych obšírněji. Pokud tým nefunguje, snažím se s hráči i trenérem nejdřív promluvit. Ať oni první řeknou, co se děje. Nemusí se dařit, nikdo není stroj na špičkové výkony. Velký čas věnuji analýze a debatě. V době, kdy se dlouhodobě nedaří, stoupá kolem nás tlak. V momentě, kdy se nic nezmění, se musí přistoupit k represím. Každý hráč má právo se k navrhovanému postihu vyjádřit. Má volbu. Nemusí souhlasit, nemusí podepsat… Zájmy a cíle klubu nebo týmu musí být nad individuálními zájmy. Plujeme na stejné lodi, a to když se nedaří, je hodně podstatné . Rovněž nade mnou visí Damoklův meč. Mohu přijít do práce, a tam slyšet od šéfů: Končíte… A musel bych to respektovat, k tomuto kolotoči to patří.

Berete pokutu jako správný trest?
Samozřejmě, ale musí se správně dávkovat a šetřit s ní, aby splnila svůj účel. Je to metoda cukru a biče Pokud nezafunguje cukr, musí přijít bič. Před tím, než někomu sáhneme na peníze, vyčerpáme všechny jiné možnosti. Těmto analýzám věnuji až moc času. Potřeboval bych vkládat energii do jiných činností. Náplň mé práce má více důležitějších bodů pro rozvoj pardubického basketbalu. Dělám to proto, že nechci být alibista a říkat, že za to může jen trenér. Právě proto, že jsem na té jedné lodi.

Vaše vyjádření k současné situaci Pardubic v Mattoni NBL. Pohybujete se na hranici play off. To je, když nic jiného, tak varující…
To je pravda. Momentálně ale nepovažuji za taktické se v tom pitvat. Do konce základní části zbývá ještě celá čtvrtina. Chceme uhrát co nejlepší pozici pro play off a při takové vyrovnanosti družstev to není nemožné. Loni Pardubice skončily po základní části páté a vyšlo jim play off. Získaly bronzové medaile, sezona se hodnotila jako úspěšná. To všechno můžeme zopakovat.

V poslední čtvrtině základní části se jenom třikrát představíte vlastnímu publiku. Nemůže to být v honbě za play off bráno jako nevýhoda?
Jako jeden z mála týmů hrajeme nepravidelně doma – venku a v hale, kde netrénujeme. I v tomto ohledu je pro nás sezona velmi složitá. Je to tím, že hrajeme v ČEZ Areně. V ní hrajeme proto, že chceme nabídnout divákům basketbal v tom nejkvalitnějším balení. Proto jsme se museli naučit žít s tím, že hrajeme pětkrát za sebou doma a pětkrát za sebou venku. Na druhou stranu neděláme rozdíl mezi domácím a venkovním prostředím. To, že hrajeme sedmkrát venku, mne osobně nijak neznervózňuje.

Zařazovaní mladých hráčů do sestavy, to je ožehavé téma nejen pardubického klubu…
Je to dlouhodobý problém a téma českého basketbalu, proto k mým prioritám patří tuto skutečnost v Pardubicích odbourat. Jasně jsem trenéru Vojtkovi řekl, že je potřeba pracovat s talenty. Jeho odpověď zněla, že chce hotové hráče. Mladé hráče nechtěl ani do tréninku. Současný kouč Nikolič ve dvou určených dnech pracuje nejen s mladými hráči, kteří jsou na soupisce prvního týmu. Nelze ani přehlédnout fakt, že zatímco Vojtko měl na jejich začlenění do kádru tři měsíce, tak Nikolič dělá vše za pochodu. Je více než jasné, že ten náběh bude s delším časovým úsekem. To není otázka týdne či měsíce. Chceme–li pracovat s mladými hráči a dát jim v budoucnu prostor, musíme je na to systematicky připravit právě každodenní prací, přístupem a motivací. Není to o počtu mladých hráčů na soupisce, to je pokrytectví. Je to o mladých hráčích, kteří mají přístup, je s nimi pracováno a čekají na každou svoji příležitost. O dres áčka si musejí také říci výkony v B-týmu či v jiných týmech. Intenzivně na tom pracujeme a připravujeme novou koncepci i program pro tyto hráče.

Pracovat s mladými hráči se jistě vyplatí. Pardubice jsou ale v situaci, kdy si nemohou dovolit pustit hráče do zápasu, s tím že ho zkoušejí…
Momentálně nehledáme odpověď na to, jestli mohou být konkurenceschopní. To, kolik budou mít po sezoně odehráno minut, je jen dílčí věc. Ta zásadní je, že hráči musí z trenéra cítit podporu a poznat fakt, že se jim individuálně věnuje. Také vzhledem k tomu jsme snížili zahraniční enklávu v družstvu.

Máte za sebou osm měsíců ve funkci generálního manažera BK Synthesia Pardubice. Jak se vám v Pardubicích líbí po basketbalové stránce?
Pardubice jsem měl vždy rád jako město a teď se to potvrzuje i po basketbalové stránce. Přestože je letošní sezona zatím velmi složitá, svého kroku nelituji. Podařilo se plno věcí, o kterých tento rozhovor není. Je to zejména nastavování pozice basketbalu v Pardubicích obecně. Jsem nadšen z diváků. I když se nám nedaří, návštěvnost je vysoká, někteří za námi pravidelně vyjíždějí ven. Právě fanoušci jsou pro nás motor, a my bychom jim chtěli připravit co nejvíce radostných zážitků. Cítím tady jak tradici, tak možnosti ČEZ Areny. Svojí práci vykonávám na milion procent, abychom posunuli basketbal v Pardubicích o další krůček vpřed. Jdu i do kontroverzních rozhodnutí, ale i ta jsou nutná. Vězte, že není jednoduché čelit tlaku lidí, kteří chtějí hned výsledky a úspěchy. Jsem přesvědčený, že cesta vyřešit vše nepříjemné je cestou správnou a úspěchy přijdou. Ne sice hned, ale budou trvalejší.

Jste si vědom nějaké zásadní chyby za dobu působení v křesle pardubického generálního manažera?
Veškerá rozhodnutí, která udělám, dopředu dlouho promýšlím. Kdybych teď řekl, že jsem udělal nějakou chybu, byl bych pěkný alibista.

Zkusme tedy podobnou otázku. Co bystě udělal jinak?
Možná bych více zvažoval spolupráci s trenérem Vojtkem a kladl na něj větší nároky. To neznamená, že bych toho kroku litoval. Vůči Ivanovi Vojtkovi nepociťuji žádnou zášť, jen jsme se rozcházeli v basketbalové filozofii, jak budovat silný klub.

Autor: Zdeněk Zamastil

5.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prvňáčci ze Základní školy Dříteč s ředitelkou školy paní Světlanou Vackovou.

Naši prvňáci ze Základní školy Dříteč

Při nehodě v Ostřetíně museli hasiči likvidovat na 700 litrů nafty, která přes kanalizaci unikala do potoka.
5

Hasiči po nehodě chytali stovky litrů nafty

On-line skončil: poslanec Kolovratník odpovídal čtenářům

Pardubice - Poslanec a lídr krajské kandidátky hnutí ANO pro volby do Poslanecké  sněmovny Parlamentu ČR Martin Kolovratník dnes od 10 hodin odpovídal čtenářům Deníku v předvolebním on-line rozhovoru.

Lidé se budou moci setkat s předními českými youtubery

Pardubice – Show plná rozhovorů, výzev, dotazů a hudby předních českých youtuberů. To je Youtuberská show založená na interakci mezi vystupujícími a diváky.

Poušť, prapodivná zvířata a nemyté ženy v Holicích

Holice – Fotograficko-filmovou projekci Záhadná Namibie mohou zájemci zhlédnout ve středu od 18 hodin v holickém kulturním domě.

Pardubice berou podvodníci útokem

Pardubice – Podvodníkům se daří unikat. Ale jen někdy. V Pardubicích jsou přesto viděni každý druhý den.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení