Překonání rekordu v počtu diváků 5879. Pardubice se zase zviditelnily. Co říkáte?
Jsme samozřejmě moc rádi, byť nám prioritně o toto nešlo. Nicméně strašně nás to těší. Protože takovou pecku, co se celkově odehrála, vidělo naživo skoro šest tisíc lid. A o divácký zájem jde všem aktérům.

Nabízí se prohlásit: Kde je Pavel Stara, tam jsou vysoké počty návštěvníků. Jako v Olympijském či Sportovním parku.
Takhle se to rozhodně vnímat nesmí. Je to o týmu a já mám zkrátka na lidi štěstí (mrkne). Jediné co můžu udělat já, je jít příkladem, že do toho dávám co nejvíce ze sebe. Při akci Hrajeme spolu za Pardubice odvedli skvělou práci nejen lidé v Bekse, ale ve Filharmonii, kolem Dashy, v arene. Za to bych jim strašně rád rád poděkoval. To samé platí pro fantastické publikum. Byl to famózní večer.

Vypadá to, že akce nezevšedněla a jen tak nezevšední. Je to tím, že je ojedinělá a také tím, že přijdete s něčím, spíše někým novým?
My víme, že to spojení funguje, funguje skvěle a jak to bývá, učíme se každým ročníkem. Je důležité nežít z podstaty, ale věci rozvíjet, byť vše má svůj strop. Naším úkolem je držet základní koncept, myšlenku. Tedy propojení basketbalu a hudby, charitativní podtext a jasné téma hudby, tedy i hosta. Návštěvnost bude kolísat, to je přirozené, ale vždy se tam musí nechat vše. Diváci vám udělali trochu čáru přes rozpočet.

Na rozdíl od skokanů o tyči, kteří si posouvají osobní maxima po centimetru, vy jste rovnou skočili o tisíc lidí více…
(směje se) To je pravda. Nabízí se jiné přirovnání: Byli jsme horolezci, co lezou na rekordní horu a vyšlo počasí. Tak jsme to vzali přes všechny základní tábory rovnou na vrchol. Je ale jasné, že existují další vyšší hory (směje se nahlas).

Polemizovalo se nad tím, který obor přiláká více diváků. Na ligový basketbal do arény by přišlo něco mezi 1000 a 1500 diváků. Takže vyhrává hudba, nebo to unikátní spojení?
No tak pozor, na evropský pohár nám chodí 3500 návštěvníků… Ale vyhrává to spojení. Já rád stojím při akcích mezi lidmi, venku a poslouchám o čem se baví. A můžu vám říci, že to největší pozitivum je, že se baví ve smyslu: A co se ti líbilo více, basket nebo hudba? Půjdeme na basket příště zase? .Většinou ty hovory skončí lapidárně: Byl to skvělý večer celkově…

Ať tak nebo onak, určitě z toho hráči na palubovce profitovali. A hlavně jste vyhráli!
Hráči už se učí připravit na tuto akci. Již umí odfiltrovat její slavnostnější podobu a daleko více se soustředí na svoji roli. A tentokrát byl basketbal parádní. Gradoval tím, co rozjela Dasha s naší luxusní filharmonii a svou doprovodnou skupinou PajkyPajk.

Uvědomujete si, že jste už tak nastavenou laťku, zvedli o hodně vysoko. Jasně, milujete výzvy. Pro příští rok to bude mega výzva, souhlasíte?
Uvědomujeme si to, protože reakce byly nejsilnější za historii projektu. Také už spřádáme plány jak uchopit Hrajeme spolu za Pardubice popáté. Rýsují se zajímavé věci. Uvidíme…

To abyste už teď oslovili Karla Gotta, Kabát či nějakého zahraničního umělce…
Ne, ne Máme rádi spíše neotřelé spojení, nové umělce či zajímavé uchopení. V tom to má také sílu…

Součástí akce byla charita. Kolik se na Adámka vybralo a jak hodnotíte výsledek?
Na místě jsme předali 45.000 Kč a z pokladniček dalších 14.597 Kč. Za toto strašně velké díky. Opravdu.

Co říkala maminka chlapce?
V aréně byla s Adámkem celá rodina: mamka, taťka, brácha. Smekám před nimi. Musím říci, že i táta jak promluvil k celé aréně, tak to chtělo odvahu. A já měl slzy v očích. Ta hrana kdy do toho může spadnout kdokoli je strašně tenká. Musíme si to všichni uvědomovat. O to více podpořit ty, kteří čelí osudu .Je to celoživotní bitva a nedá se srovnat s ničím ostatním, co v sobotu v aréně odehrálo. Pomáhejme si prosím.