Hlavy je bolí od toho, jak si je drbou… Pardubičtí basketbalisté doslova a do písmene darovali Opavě druhou výhru ve čtvrtfinálové sérii na zlatém podnosu. ONDŘEJ KOHOUT vidí příčinu páteční prohry 76:77 nejen v konci druhého poločasu, ale také v jeho úvodu.

Východočechy v úterý ve 20 hodin čeká čtvrtý zápas série. Ve Slezsku budou před kamerami ČT Sport odvracet vyřazení.

Nevydáme se výjimečně po stopách zápasu od začátku, ale začneme od konce. Co říkáte na poslední vteřiny utkání?
Řekl bych, že jsme prohráli vyhraný zápas. Nesvaloval bych ale všechno jen na závěrečné vteřiny. Nevyšel nám už vstup do druhé půle, kdy místo toho, abychom navýšili naše šestibodové vedení, jsme přes tři minuty neskórovali. 
A pak z toho bylo drama se šťastnou koncovkou pro Opavu.

V první čtvrtině jste se soupeřem pěkně cvičili. Nastolili jste pekelné tempo a Opava vás nestačila dobíhat, natož střílet. Byl to záměr?
Ano, do utkání jsme vstoupili přesně podle plánu. Jak v útoku, tak v obraně jsme hráli to, co na soupeře platilo.

Ve druhé čtvrtině se váš stroj trochu zasekl a místo pohodlného vedení o zhruba šestnáct bodů jste vedli pouze o šest. 
Co se na palubovce změnilo?
V jednu chvíli jsme vedli o deset a ve dvou po sobě jdoucích útocích jsme hodili míč přímo do ruky protivníka. 
Vlček šel dvakrát sám na koš a naše vedení se smrsklo. Opavu to nastartovalo. Nicméně nebylo to rozhodující.

Ano, klíčový okamžik měl teprve přijít. Stejně jako v Opavě jste nezvládli úvod druhé půle. Nasledovala série 0:9 a pád do minusového pole. Jak je možné, že se to stalo dvakrát po sobě?
Kdybychom to věděli, tak si to řekneme a změníme to. Vůbec nechápu, proč se tak děje (krčí rameny). Na palubovku jdou v tu chvíli ti nejzkušenější hráči a paradoxně se dostaneme dolů. Je to obrovská škoda. Notabene v play off.

I když se přes vás Opava přehnala, ustáli jste to a především zásluhou Walla jste vstupovali do závěrečného kvartálu s pětibodovým náskokem. Proč jste si psychickou pohodu neudrželi?
Nechali jsme si dát dva koše za sebou a potom se skóre přelévalo ze strany na stranu. My jsme měli zareagovat na to, když soupeř opakovaně skóroval a ne mu dovolit trojku.

Laickým pohledem viděno: v této sérii se velmi daří tomu, kdo stahuje manko. Místo, aby mu kleslo sebevědomí, okamžitě vylétne nahoru. Čím to je?
Roli v tom hraje psychika. Jako by se týmy začaly bát, jestli budou mít dostatek času na to, aby soupeře dohnaly. Nám se tohle ale nesmí stávat. My zkrátka musíme nalomeného soka dorazit.

V závěrečné části na sebe bral odpovědnost Šiřina a jeho ruka byla neomylná. O jeho schopnostech přitom víte. Takže znamená to, že je to tak výjimečný hráč, kterého nejde zastavit?
Šiřina je opavským lídrem. Víme, že umí vystřelit, přesto si myslím, že mu dovolíme na hřišti moc. Náš tým by měl ubránit sebelepšího hráče tak, že prostě on se k té střelbě vůbec nedostane.

Vést dvacet pět vteřin před koncem o tři body a prohrát je dvojnásobně trestuhodné…
K tomu není co dodat. Ale je před námi další zápas. Musíme urvat vítězství a vrátit sérii ještě jednou do Pardubic…