Evropou nepolíbená Beksa s ním cvičila třiatřicet minut. Jenže v poslední čtvrtině zaznamenala pouhých devět bodů a těžkými boji ošlehaný celek luxusní nabídkou nepohrdl.

Pardubičtí basketbalisté prohráli 75:80 a po ztraceném zápase ze sebe těžko soukali slova. Jako VIKTOR PŮLPÁN, který svou rychlostí činil zkušenému soupeři značné problémy.

Pardubický tým byl tři čtvrtiny lepším týmem. Jak vašim fanouškům vysvětlíte střelecký kolaps v té závěrečně?
(posmutněle) Je to pravda. Byli jsme dlouho lepší. Hráli jsme svojí hru, tedy rychle s míčem dopředu. Dali jsme spoustu jednoduchých košů. V závěrečné čtvrtině nám nepadla do černého nějaká střela a soupeř se dotahoval. No a s blížícím se koncem jsme začínali být nervózní. Přestali jsme hrát rychle dopředu a postupné útoky si hosté pohlídali. Když bych to měl shrnout, přestalo nám fungovat to, co nás drželo nad nimi.

Změnil něco Minsk, nebo se něco porouchalo na pardubickém stroji?

Přišlo mi, že se mnohem rychleji vraceli do obrany. Nám navíc haproval obranný doskok a oni dávali ke konci lehké koše. Souvisí to i s tím, že pokud vyhrajete souboj pod košem, můžete okamžitě spěchat do útoku. Škoda, stačily jedna dvě střely, které by nám propadly obroučkou. Uklidnilo by nás to a třeba jsme mohli i vyhrát.

Třikrát jste v utkání ztratili dvojciferný náskok. Nebyly ty dvě předchozí situace pro vás takovým mementem?
Je psychicky hrozně náročné, když soupeři utečete a on váš takový náskok poměrně rychle stáhne. Minsk potvrdil, že se jedná o zkušený tým, kterého jen tak něco nerozhodí. Jak jsme se dostali do laufu, pokaždé hru rozkouskovali střídáním nebo time outy. My jsme se po jejich oddechových časech hůře dostávali do tempa. Musíme hrát celých čtyřicet minut se stejnou koncentrací. Takové výkyvy si nemůžeme dovolit a přetahovaná nás pak stojí strašně sil.

Vraťme se k úvodu zápasu. Začali jste ho stejně jako skončili s kyperským APOELem týden před tím. Jednalo se o taktický záměr?

Snažili jsme se nabytou euforii po prvním vítěství přenést proti Tsmoki. A hlavně neopakovat špatný start s Nikósií. To se nám povedlo. Nebyli jsme tak nervózní ani vystrašení. Bylo to vidět i na našem projevu. Vlétli jsme do utkání naplno. Hráli jsme rychle, nebáli se jít na koš. Myslím si, že zápas od zápasu se v tomto směru zlepšujeme.

Zmínil jste, že zkušeného soka jen tak něco nerozhodí. V průběhu zápasu si ale musel připadat jako ve zlém snu…
A to více můžeme litovat, že jsme je nedorazili. Je to opravdu velká škoda. Takhle kvalitní tým jsme mohli položit na lopatky. Asi nečekali, že se s námi budou tahat o každý bod. Pro nás může být útěchou, že jsme prokázali svojí sílu. A s takovým týmem jsme hráli minimálně vyrovnaný zápas. Škoda, že to v koncovce nevyšlo, protože jsme měli na to je porazit.

Z každé prohry se dá vzít nějaké ponaučení. Jaké plyne pro Beksu ze zápasu se Tsmoki Minsk?

Udržet koncentraci po celých čtyřicet minut. Hrát furt dopředu a nebýt v koncovce nervózní. Vlastně proti Kypřanům jsme byli nervózní na začátku a teď na konci. Doufám, že se toho pro příští zápasy už konečně vyvarujeme.

Nemohli jste se zaleknout senzačního vítězství?

Nevím jestli se dá přímo říct, že jsme se zalekli výhry. Možná tam něco takového bylo. Bohužel to nevyšlo a my jdeme dál. Teď nás čeká zápas v Litvě, který rozhodne o našich dalších vyhlídkách ve skupině.