Trefa do černého…    Vedení  Závodní hokejové Pardubice se povedl  vskutku husarský kousek, když na lavičku zlanařilo  erudovaného trenéra. JAROMÍR JINDŘICH má například zkušenosti ze druhé ligy.  Se svým novým týmem se právě nachází v období letní přípravy.

Pane trenére, co vás zaujalo na nabídce ze Závodní hokejová Pardubice? Jak dlouho jste váhal s jejím přijetím?
V kontaktu s jejím generálním manažerem jsem byl již od léta minulého roku, kdy se zúčastnil hokejového kempu. Zřejmě ho zaujal způsob mé práce a tehdy mi předložil poprvé nabídku trénovat Závodku. Byl jsem ale vázán smlouvou v druholigovém Trutnově.  Nabídku jsem z tohoto důvodu odmítl, ale s tím, že se budoucí spolupráci nebráním. Rok se s rokem sešel a pan Jakub Musil mi předložil nabídku znovu. Tentokrát jsme se dohodli.

Sledoval jste výsledky a výkony ZH Pardubice v minulé sezoně?
Závodní hokejová hraje své domácí zápasy na pardubickém zimním stadionu, kde trávím většinu svého času. Byl jsem se podívat na několik zápasů, hlavně v závěru sezony, kdy klub bojoval o pohár Vladimíra Martince. Zajímala mě, protože v klubu působí mnoho hráčů, kteří prošli mládežnickým systémem v HC ČSOB Pojišťovna Pardubice.

V čem měl tým podle vás největší rezervy a naopak co se vám na hře líbilo?
Hráči na mě působili poněkud živelně. To bylo zřejmě způsobeno tím, že neměli trenéra a snažili se to vést sami. Co mě na druhou stranu zaujalo a co je hodně pozitivní, je jejich nadšení a elán hrát hokej na této úrovni docela kvalitně.

Co je pro trenéra nejtěžší, když přijde k novému týmu?
Nejtěžší je s týmem pracovat tak, aby pochopil trenérovu filozofii. Není jednoduché přesvědčit hráče, že i na krajské úrovni se musí pořádně trénovat. Co jsem viděl po prvních trénincích, kluci mají chuť pracovat.

Bude se nějak lišit vaše práce v krajské lize, řekněme oproti druholigové soutěži?

Myslím si, že se v podstatě nebude v ničem odlišná. Maximálně počtem tréninků. Hráči i trenér vstupují do zápasů vždy s cílem zvítězit, a tomu musí předcházet poctivá příprava. V krajské lize hrají kluci za jiných podmínek a na tom je postavena i Závodka. Hrají zde kluci, kteří pocházejí z Pardubic a mají možnost hrát hokej doma. V podstatě to mají na zimák deset minut na kole.

Co říkáte zázemí klubu a také divácké podpoře?
Byl jsem seznámen s tím, že na zlepšení vybavení klubu a servisu pro hráče, management usilovně pracuje. Nyní jsme na startovní čáře a uvidíme, jak se bude klub nadále vyvíjet. Byl bych rád, kdyby si vše sedlo a diváci se bavili hokejem. V minulé sezoně bylo na některých zápasech Závodky kolem tisícovky diváků. Některým klubům ve druhé lize se může o takové návštěvnosti jenom zdát.

Jak jste spokojen se složením týmu? Budete požadovat ještě nějaké posily?
Klub musí vycházet ze svých možností. Závodní hokejová je specifický tým, který byl založen, jak já říkám v občanském fóru. Sešli se kluci, kteří chtěli hrát hokej. Dnes se klub posunul na vyšší úroveň, což je určitě dobře. Když někdo do týmu přijde, budu jenom rád.

Největší letní posilou tak bezesporu zůstane bývalý extraligový hokejista David Pospíšil. Jaký bude mít přínos pro tým?
David není jen hokejová legenda. Dnes už je to i pan komentátor. Působí jako trenér v Hradci Králové. Je enormně vytížený, a když přijde, bude vítaný. Samozřejmě pro nás bude obrovskou posilou. Bude pro něj složité zkombinovat své aktivity, ale nějak se domluvíme.

Zkraje minulého týdne jste zahájili letní přípravu na suchu. V jaké kondici se hráči dostavili na první trénink?
Na první trénink se hráči dostavili ve velkém počtu, což mě velice potěšilo. Čeká nás spousta práce, a to přestože se kluci už připravovali přes léto sami.

Jak se bude příprava odvíjet?
Do konce srpna se bude třikrát týdně makat „na suchu". Příprava bude zpestřena triatlonem. Od 31. srpna začínáme trénovat na ledě. Tým jsme přihlásili na turnaj  Metuje Cup, kde nás čeká pět utkání s kvalitními soupeři. Na konci září absolvujeme závěrečné soustředění v Lanškrouně. Jeho součástí by měl být tradiční zápas s tamním týmem a naším protivníkem s krajské ligy.

Je něco, z čeho máte v následující sezoně obavy?
Obavy nemám z ničeho. Jen bych si přál, aby hráčům drželo zdraví, protože to je pro sportovce nejdůležitější.

Jaké jsou tedy vaše ambice pro letošní sezonu a také v delším časovém horizontu?
Osobní ambice žádné nemám. Začali jsme zde pracovat na určité vizi. Přál bych si, abychom hráli atraktivní hokej, který bude diváky bavit. A samozřejmě, aby hráči našli v tom, co děláme, hokejové uspokojení.

Bylo pro vás obtížné nastavit si pravidla s generálním manažerem, který v klubu působí zároveň jako hráč?
Já jsem trenér, on je generální manažer. Naše kompetence jsou jasně dané. Co se týče marketingu a organizace týmu, to má v kompetenci Jakub Musil. Co se týče práce na ledové ploše, tam musí respektovat on mě.

Vaším asistentem je jeho otec Evžen Musil, jenž v klubu působil od založení jako hráč. Jak jste si rozdělili kompetence?
Sešli jsme se, řekli jsme si základní věci, ale tato otázka se bude vyvíjet v průběhu sezony. Evžen je legenda pardubického hokeje, má spoustu zkušeností a může klukům spoustu věcí poradit a předat.

Krajská hokejová liga je soutěž se solidní úrovní. Přesto se jedná o amatérskou soutěž. Zajdete s hráči po tréninku na jedno regenerační pivo?
S tím problém nemám. Hráčům jsem hned na prvním tréninku řekl, že v čase mimo led jsem ochoten si s nimi kdykoliv popovídat, zajít si s nimi i na pivo. Ale ve chvíli, kdy nám začíná práce, ať je to trénink či zápas, tak s nimi diskutovat nebudu.