Lukáš Klíma pak napsal beletristickou část, která kromě historie festivalu obsahuje i povídky autorů, ale i dalších hráčů, kteří se festivalu účastnili.
O knižní novince hovořil slovenský šachista Sergej Movsesjan.

Do knihy jste vybíral nejzajímavější partie za posledních devatenáct let. Jaká to byla práce?
Domluvili jsme se s pořadateli turnaje, protože v Pardubicích bydlím, a mnoha těch turnajů jsem se účastnil, abych vybral nejlepších asi dvacet partií, které se sehráli během devatenácti ročníků. Musím říct, že to bylo velice zajímavé, protože se tu sehrálo mnoho zajímavých partií. Některé z nich jsem musel i oželet. A šachově mi to taky hodně dalo, při analýzách partií se toho člověk hodně naučí.

Bavila vás ta práce, nedostal jste do tvůrčí krize?
Občas se člověk v některé partii dostane do slepé uličky a neví jak dál. Ale ta práce mě bavila. Je to moje první kniha a jsem příjemně překvapený. Takže pokud budu mít možnost, tak se zase do obdobné práce určitě pustím.

Pokud byste měl knížku doporučit, aby si ji lidé na festivalu koupili, na co byste je nalákal?
Když jsme ji s Lukášem Klímou psali, nedávali jsme si za cíl napsat vědeckou studii. Šlo nám spíš o to každému, nejen těm, kteří tu někdy hráli, ale i těm, co tu nikdy nebyli, přiblížit atmosféru turnaje, která je neopakovatelná. Doufám, že se nám to podařilo.

Jaký vztah máte k pardubickému festivalu Czech Open?
Když jsem tu byl poprvé na svém prvním mezinárodním turnaji, tak se mi povedlo zahrát velice dobře, což byl takový impuls v mé kariéře. Pak se mi povedlo tenhle turnaj i vyhrát, takže já mám Pardubice rád. Nevím přesně statistiku, kolikrát jsem se zúčastnil hlavního turnaje, ale snažím se každý rok si tu alespoň něco zahrát.

Proč jste se rozhodl letos nehrát hlavní velmistrovský turnaj?
Budu startovat na MS ve Fischerových šachách v Mohuči, takže se to nedalo termínově skloubit. Ale třeba partie s Davidem Navarou ve Fischerových šachách tady na festivalu pro mě byla výborným tréninkem. ⋌(tra)