V jejím podzemí to vypadá jako v katakombách. A když se projde chodbou na hlavní plochu, tak člověk jen suše polkne. Staré dřevěné lavice a hlediště spíše do výšky než do šířky. Pojme zhruba šest tisíc lidí. Na duel s Českou republikou jich dorazily asi 4500 tisíce. A jak se jejich týmu dařilo, dokázali vytvořit pekelnou atmosféru. Při koši svých miláčků div nezbořili halu (ono by to moc práce nedalo), a když rozjížděl útok soupeř nebylo přes jednolité pískání slyšet vlastního slova. Naštěstí Lvi jí nepodlehli.

Samostatnou kapitolou je palubovka. Ve spojnici prken díry… Trefíte je a  míč si skáče, kam a jak chce.

Dalo se předpokládat, že také technické zabezpečení utkání bude jako za krále Klacka. Internetové připojení pomocí kabelu, to je pro Bosnu a Hercegovinu science fiction. Nezachránila to ani pomalá WIFI síť. No pomalá, to by byla ještě dobrá varianta. Ona vlastně skoro nefungovala. A zrovna večerní čas utkání nebyl pro novináře tou nejlepší volbou. Posíláte text či fotky, jenže před dokončením transakce vám síť spadne. Takže znovu. Loterie byla pro tuto činnost ještě slabé slovo. Vrcholem byl problém s elektřinou. Napájecí kabel u stolku českých novinářů byl přiveden asi půl hodiny před zápasem. V tu chvíli už začala varovat baterie v noteboocích. Radost byla veliká, ovšem předčasná. Nešel proud. Po několika urgencích se těsně před úvodním rozskokem objevila na ploše u ikonky baterky také šňůra. Elektřina bude asi v Bosně a Hercegovině drahá, protože ihned po utkání jsme znovu zůstali odtrženi od zdroje.

Velmi důstojná se ukázala také „mix zóna“. Hráči postávali v chladném podzemí a kolem nich domácí pořadatelé kouřili jednu cigaretu za druhou.

A tisková konference? Podle regulí FIBA má vždy přednost hostující celek. Češi jím evidentně nebyli. Ale jaké regule… V Bosně si to dělají po svém.

Kvalifikace na MS basketbalistů: Bosna a Hercegovina - Česká republika.
Glosa: Silná generace i štěstěna