Věříte na zázraky? Že se nedějí? Tak to jste na omylu! O jeden z basketbalové říše se ve středu večer postarali hráči BK Synthesia Pardubice, kteří po více než čtyřech letech zrušili domácí neporazitelnost Nymburka.

A zaměstnali historiky. Ti teď musejí změnit zápisy v dějinách Mattoni NBL. Pardubice totiž premiérově porazily Nymburk (86:80) na jeho půdě. Stejný kousek zaknihoval jejich trenér JAN SLOWIAK. A ještě jedna novinka. Šestinásobný mistr padl na domácí palubovce v zápase semifinálové série vůbec poprvé.

Váš tým se postaral o nevídanou senzaci. Dalo se vůbec po takovém to zápase v klidu usnout?
Jedná se o krásné vítězství, ale že bych nemohl usnout nebo se budil, tak to ne. Daleko horší noci mám po prohraném utkání. Po výhrách spím většinou v klidu.

Takže vás mohl budit ze snu pouze ustrašený začátek vašeho týmu. Čím si vysvětlujete, že vám vypadávaly míče z ruky a báli jste se najíždět pod koš?
Největší chyba byla ta, že jsme hned od začátku nechali rozehrát Lewise. Nerotovali jsme a v útoku jsme kumulovali ztráty, z nichž některé byly naprosto naivní. To nás trochu přibrzdilo. Na druhou stranu to nechtěně byla lepší taktika pro další vývoj. Nymburk si podle mě začal myslet, že to bude snadné utkání.

Musíte být asi čaroděj, protože do druhé čtvrtiny nastoupily úplně jiné Pardubice. Sebevědomí z nich jen čišelo a Nymburku se vyrovnaly ve všech herních činnostech…
To nebyla moje zásluha. Kluci se oprostili od nervozity, která nám nedovolila už od začátku hrát naplno. V momentě, kdy se nám něco povedlo, výkon týmu se zvedal. V závěrečné čtvrtině gradoval a já se nebojím říct, že v tu chvíli jsme předváděli nejlepší basket v sezoně.

Ve druhém poločase jste nasázeli Nymburku obdivuhodných padesát bodů. Nutil jste o přestávce hráče k ještě větší aktivitě?
V kabině jsme se shodli s hráči na tom, že prohrávat pouze o deset bodů je malý zázrak. Nabádal jsem je, aby hráli daleko agresivněji na koš, abychom přidali v přechodu do rychlého protiútoku. To se nám povedlo, přesto nám Nymburk zásluhou těžkých střel ještě několikrát poodskočil.

Jednu z těch neuvěřitelných střel vyslal metr za polovinou hřiště na váš koš v poslední vteřině třetího dějství Lewis. Přitom jste těsně před tím snížili trojkou na sedm bodů. Nechtěl jste do něčeho kopnout?
Ale vůbec ne. Hned mezi čtvrtinami jsme na to zapomněli. A bylo toho více. Třeba v závěru Pumprla pomalu přes kroky a prorážení hodil míč na koš a on tam spadl. Vůbec na hráčích si cením, že je nezlomil žádný nepříznivý stav ani žádný koš.

Čtvrtý kvartál byl pravým opakem toho prvního. Nymburk se pořádně nedostal pod koš. Trojky mu létaly mimo síťku a vy jste ho v útoku „žehlili“. Čím to?
Měli jsme více energie, Nymburk působil unaveným dojmem. Opět nám vyšla taktika, střídat i ve chvílích, kdy jsme dotahovali manko. Udržovali jsme tempo a ve finále nasadili do hry ty kluky, kterým se v utkání nejvíce dařilo. Jelikož byli odpočatí, měli jsme více sil.

Další unikum. V klíčových momentech závěrečné čtvrtiny jste měli jen dva týmové fauly. Mohli jste si tak dovolit zastavovat nedovoleně útočné akce soupeře bez rizika trestných hodů…
Bylo to tím, že jsme Nymburku nedovolili hrát tak agresivně na koš a jemu nezbývalo nic jiného, než nás odstřelovat z dálky. Skutečně jsme moc dobrých pozic neumožnili, jeho hráče jsme poctivě přebírali. Kdyby někdo sestříhal záběry ze hry našeho týmu v první a čtvrté čtvrtině, asi by se divil nad tou neuvěřitelnou proměnou.

Jak to, že momentálně máte silnější rotaci než Nymburk…
Nemyslím si, že by neměl užší rotaci než my. Naopak podle mého názoru tam jsou hráči, kteří by buďto mohli dostávat více minut nebo i vůbec nastoupit. Soupeř se sám této výhody zbavuje. Širší rotace je o důvěře trenéra všem svým hráčům.

Nesmíme zapomenout ani na to, že při dlouhodobé absenci Miloše a onemocnění Kříže vám ubyli hráči na stejné pozici. Na palubovce se tak objevovali tři pivoti vedle sebe…
Nebyla to nová situace. Už při domácím zápase jsme dali Bohačíka na křídlo a on se rozehrál k velkému výkonu. Pro budoucnost pardubického basketbalu jsem rád, že jsme si mohli tuto variantu vyzkoušet. Petr má totiž všechny dispozice hrát na tomto postu. Je to atletický typ, výborný skokan a dobrý střelec.

V průměru za tři zápasy jste nasázeli Nymburku osmdesát bodů. To se v Eurocupu nepovedlo věhlasnějším klubům než je Synthesia. Můžete prozradit, jak to děláte?
V první řadě musím zaklepat, aby nám to vydrželo. Mám pocit, že nymburské obranné šrouby jsou unavené. Nejedou na maximální obrátky. Tím se ale nesmíme ukonejšit. Ve čtvrtém zápase je opět přitáhnou. Očekávám daleko větší agresivitu. Na druhou stranu naše sebevědomí po dvou zdařilých vystoupeních hodně povyrostlo. To nás požene dopředu. Doufám, že u toho bude co nejvíce fanoušků. Kdy už jindy by nás měli podpořit? Hrajeme semifinále s Nymburkem, navíc s ním držíme krok.

V nymburské hale vám ale pardubičtí příznivci vytvořili domácí prostředí. Ti domácí nebyli prakticky slyšet. Vnímal jste jejich podporu?
To se nedalo přeslechnout. Hrozně nám pomohlo, že nás neodepsali ani za výrazně nepříznivého stavu. Vrátili nám sebevědomí a za to jim patří díky. Bylo jich tam poměrně dost. Asi přijeli slavit bronzové medaile přímo na místo. Tak se omlouvám, že jsme je zklamali (smích). A v sobotu to chceme zopakovat!