Pardubice/ Eva Šmeralová je nejen kapitánkou pražské Sparty, ale i české reprezentace. Pochází z Pardubic, ale prvně si ženský fotbal vyzkoušela v Hradci Králové. Zkušená fotbalistka se objevila mezi hosty na vyhlášení ankety o nejúspěšnější sportovce okresu Ústí nad Orlicí.

Holka a fotbal?

U nás zatím není tak obvyklé, aby ženy hrály fotbal. Jak jste se k tomuto sportu dostala vy?

Mám o rok staršího bratra a od dětství jsme spolu hráli fotbal. Jeho trenéři zjistili, že dívka může hrát s chlapci do čtrnácti let mistrovské zápasy a takové byly moje začátky.

To jste v mládežnické kategorii nehrála za žádný dívčí tým?

Pocházím z Pardubic a u nás žádný dívčí klub v té době nebyl. Doneslo se ale ke mně, že oddíl fotbalu žen působí v Hradci Králové, kam jsem ve třinácti letech přišla.

Když dívka začne dělat gymnastiku, atletiku nebo tenis, nikdo se nediví. Ale fotbal? Nesetkala jste se s názorem, že jste se zbláznila?

Ani ne. Protože jsem vyrůstala s bratrem, dělali jsme různé sporty, takže nikoho nepřekvapilo, že jsem začala hrát fotbal. Možná až později jsem zaznamenala takové řeči, že je divné, abych hrála fotbal za ženy. To bylo však v době, kdy ženský fotbal byl vnímán jspíše jako úsměvná atrakce.

Skloubit práci a fotbal je však určitě moc těžké. Daří se vám skloubit první ligu, reprezentaci, práci a osobní život?

Fotbal nás samozřejmě neživí, přesto, že jsme reprezentantky a hrajeme za špičkový tým, musíme se živit konkrétní prací. Na zápasy nám padne téměř celá dovolená. Reprezentační zápasy se hrají převážně o víkendu, takže tam problém není.

Reprezentace ani Sparta tedy v týdnu vůbec nehraje?

Občas ano. Evropské špičkové týmy jsou zvyklé zápasy hrát uprostřed týdne, takže musíme na jejich termíny přistoupit. A to je potom hodně hektické. Jdu do práce, z ní uháním na letiště a po zápase, rovnou z letiště znovu do práce. Často to je doslova let…

Jak často ve Spartě trénujete, máte i nějaké individuální tréninkové jednotky?

Ve Spartě trénujeme čtyřikrát týdně a v sobotu máme zápasy. Žiji ale v Pardubicích a do Prahy se rozhodně stěhovat nechci. Takže tam dojíždím třikrát týdně. Doma v Pardubicích chodím trénovat individuálně nebo se zdejším prvoligovým týmem žen.

Může česká fotbalistka pomýšlet na nějaké zahraniční angažmá ?

Ženská kopaná se rozvíjí i v reprezentačních týmech. Nově je založena reprezentace do patnácti let. Myslím, že je dobře, že současné mladé fotbalistky mohou získávat cenné mezinárodní zkušenosti už ve velmi mladém věku. My fotbalistky jsme žádnou juniorskou reprezentaci nezažily, takže Evropu jsme si osahávaly až v dospělosti. Nyní mají hráčky velkou šanci odejít do zahraničí. V mládežnických kategoriích se pořádá mistrovství Evropy, kde na sebe mohou výrazně upozornit.

Nabídka zBayeru měla přijít dříve

Vy jste žádnou nabídku na zahraniční angažmá nedostala?

Do reprezentace žen jsem se prosadila v šestnácti letech. Ale tenkrát to ještě nefungovalo tak, že by hráčky chodily do zahraničí. Dostala jsem až v šestadvaceti letech nabídku, stejně jako Pavlína Ščasná , jít do Bayernu Mnichov . Ale to už je věk, kdy má člověk stabilní práci, nějaký vztah k blízkému člověku a ven se mu už příliš nechce. Podle mého je na odchod do zahraničí nejlepší věk kolem osmnácti, devatenácti – po střední škole.

Nejste z toho třeba trochu smutná, že jste tu šanci nevyužila?

Takhle to brát nejde. Byly i další hráčky, které měly tuto možnost, ale nevyužily ji také. Důvody ale byly různé, často ryze osobní, byla také jiná doba, nebylo běžné vyrazit do světa.

Zdá se ženskému fotbalu schází větší zájem médií. To vás asi musí hodně mrzet. Může se ženský fotbal u nás jednou dostat na takové pozice jako třeba v USA, kde ženskou ligu sledují davy lidí?

V Americe je to dáno ekonomickou situací. My zde nemáme šanci být každý druhý den v televizi, do médií se dostáváme hrozně těžko. Bez nich ale nemůžeme být populární a bez toto náš sport nebude mít potřebné finance. Stačí se podívat na naši druhou ligu mužů, která už také není plně profesionální. A v těchto podmínkách asi těžko vznikne profesionální liga ženského fotbalu.

Účast na ME by zvýšila prestiž ženského fotbalu

Jste kapitánkou české reprezentace, máte šanci se probojovat na nějaký vrcholný finálový turnaj?

Letos máme jedinečnou šanci se dostat na mistrovství Evropy. Dříve postupovalo na Euro deset týmů. My jsme byly vždy jedenácté, dvanácté a bojovaly o účast v baráži. Nyní se bude hrát mistrovství s dvanácti týmy, takže šanci máme určitě velikou. Naše reprezentace na tak vrcholném podniku ještě niky nebyla. Byl by to fantastický úspěch.

Přes „Evropu“ vede cesta k možné účasti na světovém šampionátu?

Prvořadým cílem je dostat se na mistrovství Evropy. Na světový šampionát potom postupuje nejlepších šest týmů z Evropy, takže si musíme dávat postupné kroky. Podle mě je ale nesmírně důležité, abychom se dostaly na Evropu. Všechny týmy, které tam hrají, jsou profesionální. My bychom jako jediné byly amatérky. Možná by to ale byl výrazný krok k tomu, aby se náš fotbal dostal více do médií.