Šmíd: Naše koncovka vypadá někdy až trapně

Bída dolehla na přeloučský kraj… Jeho vlajková loď ve sportu, kterou je ve druhé nejvyšší soutěži hokejbal, připomíná v letošní sezoně zchátralou bárku. Přelouč je totiž v tabulce na předposledním místě a jejímu kapitánu není moc do zpěvu. Spíše by to chtělo rum na uklidnění. MARTIN ŠMÍD lamentuje nad šibováním v sestavě i někdy až trapnou koncovkou. Na druhou stranu Jestřábi se počítají až po lovu…

Martine, jaké byly vaše předsezonní cíle?
 Naše cíle jsou vždy stejné. Bavit hokejbalem sebe i naše diváky. Což se nám o letošním podzimu skoro vůbec nedařilo (kaboní se). A postoupit do závěrečných bojů.

Jak jste spokojen s jejich plněním. Ve vašem případě spíše jak hodnotíte podzim?
 Nejsme spokojeni s postavením v tabulce, ani s předváděnými výkony. I když to pokaždé nebylo herně tak špatné. Vždyť šestkrát jsme prohráli o jedinou branku.

V tabulce patří vašemu týmu až jedenáctá příčka. Na to nejsou vaši příznivci zvyklí. Jaké jsou příčiny tohoto nelichotivého umístění?
 Tak to je jasné. Stále se měnící složení sestavy, ať z důvodu zranění, trestů či jiných absencí. Z toho pak pramenila nesehranost celých pětek a vše vrcholilo doslova žalostnou koncovkou (mračí se).

Inkasovali jste 53 branek. Na polovinu základní části je to trochu velká porce, nemyslíte?
 Ano. Přitom v minulých sezonách jsme patřili mezi týmy s dobrou hrou v obranné činnosti podpořenou výkony brankáře. Bohužel letos nám z toho zbyli jen ti gólmani. Jenže to měli za námi hráči z pole těžší. No a svezli se s našimi výkony.

Los letošní sezony byl pro vás poněkud zvláštní, čtyřikrát na začátek venku, sedmkrát na závěr doma. Co říkáte na tohle?
 Tak čtyřikrát venku už jsme hráli třetí sezonu po sobě. V těch dvou předchozích jsme pokaždé přivezli sedm bodů. Paradoxně letos jsme o tento los požádali svaz z důvodu rekonstrukce naší hrací plochy. A hned jsme na to doplatili. Domácí série je dobrá v případě, když máte nahráno. To my neměli a doma už jsme nastupovali pod tlakem a v křeči, že už musíme.

Souhlasíte s tím, že žádnému týmu moc nepřidá, když se doma představí až měsíc od začátku soutěže?
 Ano určitě. Je to poněkud zvláštní. Třeba diváci jsou natěšeni a vy nikde.

A pak vstupujete do domácích duelů s nulou na kontě…
 Je to nepříjemné. Zvlášť když už vám ujíždí vlak.

Venku jste ve všech šesti zápasech vyšli bodově naprázdno. Proč?
 To je v háji. Přitom my jsme venku většinou hrávali lépe než doma. V letošní sezoně jsme na cizích hřištích možná také předváděli lepší hokejbal, ovšem bez bodového zisku. Takže je to vlastně úplně jedno (hořký úsměv).

Vrcholem vaší podzimní mizérie byla prohra v derby se Svítkovem. To už se dlouho nestalo. Navíc doma. Jak jste to vydýchávali?
 No těžce. Zápasy se Svítkovem mají vždy zvláštní náboje. I když už se vyměnila generace hráčů, stále tam je ta jiskra znát. Asi tomu tak bude i nadále. V posledních sezonách jsme opravdu měli navrch my. A já pevně věřím, že tohle byla výjimka, že to „Hvězdám“ na jaře vrátíme. Jenže teď netuším, o co se ještě bude v posledním kole hrát. Doufám, že o hodně směrem nahoru (odhodlaně)!

Aby toho nebylo málo, vy jste nezvládli ani miniderby s Heřmanovým Městcem, v tu dobu posledním týmem tabulky…
 Hm. To byla kapitola sama o sobě. Příležitosti, které tam nevyužívali naší útočníci, to byla urážka hokejbalového Boha. Byli jsme za to potrestáni. Možná až moc. Domácí jen bojovali a využili přesilovky ke zlomu v utkání.

O nulové venkovní bilanci již byla řeč. Přelouč ale nezvykle rozdává i v domácím prostředí. Jak si to vysvětlujete?
 Nový povrch je sice perfektní, ale asi jsme ztratili to kouzlo našeho nerovného struhadla. Musíme to zlomit, protože díky tomu utichl i náš kotel a fanclub není tak vyhecovaný. A to je pochopitelně škoda. Vždyť diváci jsou naším dalším hráčem.

Druhá polovina podzimu byla podstatně lepší. Trochu ji ale zdevalvovala poslední prohra s Českou Třebovou…
 Jo, jo, souhlasím. Trenér dál manšaft nějakým stylem do kupy a bylo to znát. Museli jsme kvůli zraněním povolat vedle mě další veterány. Českou Třebovou jsme ovšem měli porazit. Takhle se nám play off zase o něco vzdálilo. Ale ještě se hraje sedm kol. Budeme se o něj rvát až do konce..

Alfou i omegou kolektivních sportů je koncovka. S tou jste byli v podzimní části na štíru. Nebylo to někdy až ke zlosti?
 To je slabé slovo. Někdy to vypadalo až trapně. Na druhou stranu málo kdo si uvědomuje, že se nám po loňské sezoně rozpadly první dva útoky Štefanský, Šmíd, Kopecký a Příhoda, Svoboda, Hackenberg. Prakticky se nám ztratilo čtyřicet gólů. Kluci spolu hráli pravidelně a někdy skoro poslepu. To se musí projevit.

Téměř po každém utkání jste žehrali na zranění. Nebylo jich na jeden tým nějak moc?
 Ano. To se také slušně rozjelo. Štefanský sice odešel do Hradce Králové na střídavý start, jenže si obnovil zranění, takže nám při volnu v extralize nemohl pomoci. Pak se zranil Kalousek, po něm Kopecký, Čapek. Zdravotní problémy brzdily i Hackenberga, což vyústilo k jeho roční stopce od sportu. No a do toho z loňského play off na sedm zápasů potrestaný Stoklasa. Na závěr odpadl M. Kazimír. To jsou věci, které ovlivní celou sestavu. Musíte neustále překopávat a následně každý týden předělávat sestavu. A to podle aktuálního zdravotního stavu týmu.

Slabou útěchou vám může být fakt, že jste nejslušnějším družstvem celé soutěže…
 No, to je teda kauf. Ale to jsme byli skoro vždycky. V kabině se shodneme na tom, že bychom si nechali nasázet pár trestných minut výměnou za bodíky (smích).

Jaký byl nejlepší zápas vašeho týmu na podzimu a proč?
 Musím říci, že domácí utkání se Vsetínem a dovolím si přidat venku Jihlavu. Tam jsme měli bodovat, ovšem zase jsme prohráli o gól.

A naopak podle vás nejhorší zápas podzimu?
 Nejhorší utkání jsme odehráli doma s Opavou a proti Sudoměřicím.

Co udělat proto, abyste na jaře ukázali pravou tvář vašeho kolektivu?
 Je potřeba zamakat v zimní přípravě. Ne tak jako lajdácky v létě. Po loňské sezoně si asi všichni mysleli, že už to půjde samo. Vystřízlivění bylo moc tvrdé. Byla by velká škoda po tolika letech chybět v play off. I když by se svět nezbořil. Jenže nám starým se to krátí a každá promarněná sezona je velká škoda. Proto mě doteď mrzí loňské promarněné čtvrtfinále (smutně).