Atletická naděje, která navštěvuje pardubické gymnázium Mozartova, absolvovala soustředění nedaleko Kapského města i s olympijským vítězem, mistrem světa a Evropy a světovým rekordmanem v desetiboji Romanem Šebrlem.
V Tatrách „upekli“ spolupráci
„V říjnu loňského roku jsme se s Romanem potkali na společném soustředění ve Vysokých Tatrách. Tam jsme vlastně začali spolupracovat, což vyústilo v nedávné společné soustředění v Jihoafrické republice,“ řekl Pardubickému deníku mladík, který by měl zřejmě jednou Šebrleho nahradit.
Kromě pravidelného několikatýdenního tréninku čekaly na skupinku sportovců i dny volna. „Ve dnech tréninku jsme sportovali od deseti hodin asi do oběda. Odpoledne byl pak trénink až od sedmnácti hodin. Kvůli strašnému vedru. Když jsme přišli po tréninku na pokoj, bylo tam přes třicet stupňů,“ vzpomíná student, kterému gymnázium umožnilo individuální učební plán.„Chtěl bych poděkovat panu řediteli Horákovi a vůbec celému vedení školy, že mi individuální plán umožnili. Naštěstí školu docela v pohodě zvládám. Žádné vážné problémy zatím nemám.“
Vzácné chvíle volna si Jaroslav Hedvičák v jižní Africe užíval asi jako každý kluk v jeho věku. „Chodili jsme do města na nákupy nebo na klasické černošské trhy. Spousty drobností jsem pak přivezl domů. Koupil jsem si i hodně oblečení, mají ho tam fakto docela levné. Nejvíc na mě ale asi zapůsobila pláž v jedné přírodní kolonii, na které se procházelo zhruba dvě stě tučňáků. Je to až divné, že člověk v takovém vedru narazí na tučňáky.“
Kromě krásných zážitků však parta kolem Šebrleho zažila i horší věci. „Přijeli jsme k jedné restauraci na večeři. Auto jsme nechali na parkovišti a šli jíst. Když jsme se vrátili k vozu, nebyl skoro vidět. Spadla na něj totiž doslova obří mnohakilová větev a naše auto pěkně poničila,“ řekl Pardubickému Deníku pětinásobný juniorský mistr republiky, který už nyní má některé výsledky lepší než Šebrle. „Vůbec se s ním zatím nemůžu v desetiboji rovnat, ale v běhu ho už porazím,“ prozradil nám student „Mozarťáku“, který pochopitelně krále desetiboje obdivuje. „Ve sportu nic neošidí. Na to, že je astmatik, tak vše zvládá v pohodě a naopak vždy si před tréninkem určí, co bude dělat a neodejde, dokud to opravdu nesplní.“
Jaroslav Hedvičák i Roman Šebrle by se na největší sportovní události mohli společně utkat v roce 2012. Olympiáda v Londýně by totiž opravdu mohla uvítat oba dva. „Nezapírám, že bych se tam chtěl jako sportovec podívat. Roman mi navíc prozradil, že právě zde by chtěl kariéru zakončit.“
Podle Jaroslava Hedvičáka milují jhoafričané co se týče sportu hlavně kriket, ragby a golf. „Myslíte si, že byste uspěli s hokejem? Tak to ani náhodou. ještě tak fotbal, ale hokej možná ani nevědí, jak se hraje,“ směje se sympatický student z Pardubic. Sám však těmto sportům moc neholduje. „Když jsme měli volno, šli jsme do města nebo někam na výlet. To Roman se sbalil a se svým trenérem vyrazili na golfové hřiště. Tam trávil své volno on,“ dodal Hedvičák. Ve městě Stellenbosch, které leží zhruba šedesát kilometrů od Kapského města, se kromě výpravy českých atletů sešla i další sportovní smetánka. „S námi trénoval jeden slovenský vícebojař. Navíc jsme zde potkali i jednoho halového mistra světa a olympijskou vítězku z Pekingu ve skoku vysokém,“ svěřil se Deníku Jaroslav Hedvičák, který za svůj dosavadní největší sportovní úspěch považuje druhé místo ve víceboji na MS ´17´ z roku 2007.O sportu si však s místními obyvateli moc nepopovídal. „Na hotelu v pozici těch lepších prací, jako je například recepční, jsou jen samé bílé ženy. A ty tomu moc nerozuměly. Ty možná ani nevěděly, kde leží Česká republika. Hluboký dojem zanechala na pardubického atleta příroda Jihoafrické republiky. “Ve městě i v jeho okolí byla samá zeleň, to bylo něco překrásného. Perfektní byla i ta pláž plná tčňáků. Ti byli navíc velice kamarádští, vůbec se nebáli. Je vidět, že už jsou na lidi zvyklí." A jaký je nejbližší program pardubického atleta, který však kromě místního AC trénuje také v Armádním sportovním centru v Praze? „V půlce března odlétám na soustředění opět do Jihoafrické republiky. Zhruba po třech týdnech se vrátím a po týdnu doma odlétám trénovat na Kanárské ostrovy. Trénuji totiž na Mistrovství Evropy juniorů do 19 let, které se v červenci koná v Srbsku ve městě Novi Sad,“ poodhalil Pardubickému deníku své plány desetibojař, jehož nejlepší discíplíny jsou prý běhy a naopak nejhorší vrhy. „Přesně pravý opak od Šebrleho,“ říká s úsměvem.