Volejbalové přihrávky, zadovka, tzv. navarrovka (střela s odrazem jedné nohy ala Juan Carlos Navarro), náhozy na smeč… Ne, do haly Dašická nezavítal basketbalový cirkus Harlem Globetrotters. To jen pardubičtí basketbalisté místy předváděli v klíčovém utkání nadstavbové skupiny A1 velkolepou show. Děčínského soka chvílemi přiváděli k zoufalství. Kapitán Beksy RADEK NEČAS mohl být po výhře 81:65 nadmíru spokojený. Už jen proto, že Válečníkům se spoluhráči pláchli o další výhru.


V prvním poločase stačilo vašemu týmu v obou čtvrtinách vykouzlit parádní úsek, kdy Děčín nestíhal ani na jedné polovině hřiště. Čím to, že jste při už tak vysokém tempu hry, dokázali přidat plyn a odskočit dvojciferně?
Ukázali jsme, se, že nám vyhovuje styl hry rychle dopředu a soupeře atakovat, atakovat. I když se jedná o souboje jeden na jednoho, tak se snažit o výpomoc v obraně, abychom uvolnili našeho spoluhráče. V prvním úseku hry se nám to dařilo, když jsme několikrát zakončovali sami zpod koše. Vymotali jsme míč takovým způsobem až do putoval na volného hráče. Samozřejmě pro protivníka je frustrující, pokud se snaží bránit a dostává jednoduché koše. Tempo basket nám zkrátka vyhovuje, ale nemám pocit, že bychom v průběhu zápasu nějak přidávali, nebo ubírali plyn.

Nicméně není moc obvyklé, aby už v úvodní čtvrtině jeden tým ten druhý rozebíral. Stačí se podívat do statistik za první poločas, v kolonce asistencí svítí číslo 16. Toho se kolikrát nedosáhne ani za celý zápas, co říkáte?
To vyplynulo ze hry. Tak vysoký počet asistencí je proto, že ty střely, které po nich následovaly, jsme proměňovali. My si hodně půjčujeme balon, takže i v některých jiných zápasech je těch finálních přihrávek dost, ale v tomto utkání se nám je dařilo až extrémně využívat. Tím, že míč putuje z ruky na ruku jsme pro soupeře hůře čitelní. Vlastně neví, koho si dříve hlídat, od koho vyletí střela. Máme v týmu skórující lídry a když se k nim přidají ostatní hráči, tak to má náš protivník opravdu hodně těžké.

Třetí čtvrtina. V basketbale se o ní mluví jako o zlomové. Tým co prohrává, má novou šanci na zvrat, naopak ten ve vedení se může pokusit o rozhodující trhák. Vy jste šli do druhé půle s patnáctibodovým polštářem a platila poslední možná varianta. Rozdíl se moc nezměnil. Ale prohráli jste ji 10:12. Jaká tedy byla z vašeho pohledu?
Děčínu se v první půli nedařila střelba z dálky. Vždyť jsme je udrželi na 32 bodech a pěti útočných doskocích. V té třetí čtvrtině už pod naším doskakovali mnohem lépe, ale i díky naší obraně moc bodů nedali. Snažili se s výsledkem ještě něco udělat. Oproti první půli ovšem byla hra rozkouskovaná a pohledný basketbal se vytrácel.

Za to v posledním kvartálu jste si vše vynahradili. Znovu jste ovládli dění na palubovce. Na rozdíl od soupeře jste vypadali tak, že teprve do utkání vstupujete…
Soupeř, který prakticky celý zápas dotahuje, to má pokaždé těžké. No a pokud prohrává dvojciferným rozdílem, snaží se rychle dotáhnout na dostřel. Pokud ale neproměňuje, má prostupnější obranu. Když máte takové vedení v zádech, běhá se do protiútoku snadněji. A my jsme stále měli dost energie vybíhat do otevřeného prostoru.

V soubojích Pardubic s Děčínem vždy rozhodovaly doskoky. V posledních zápasech, ale Válečníky v této činnosti převyšujete. Co se změnilo?
Já myslím, že už v loňské sezoně jsme v lize patřili k top týmům, co se týče doskoku. Teď v tom jen pokračujeme. V této silnější nadstavbové části je doskok velmi důležitým faktorem. A to nejen obranný, ale získávat i odražené míče v útoku. Nemusí se vám dařit ten den střelecky, ale na doskoku to můžete napravit. Naštěstí pro Děčín platila jen první část předchozího tvrzení.

Opravte mě, jestli se pletu. Mám takový pocit, že výkonnostní nůžky mezi Pardubicemi a Děčínem se v této sezoně hodně otevírají…
Otevírají, neotevírají. Znáte to: Zajíci se budou počítat až po honu. Pro nás je momentálně nejdůležitější, že jsme Děčínu znovu odskočili a upevnili si druhou pozici. Přesně to je náš cíl před vstupem do play off.

V nadstavbové části zbývá odehrát osm zápasů, Beksa má na třetí místo k dobru pět výher. Považujete toto vítězství za ten rozhodující krok?
Ještě nás čeká dost zápasů. Nicméně, pokud my budeme předvádět výkony jako pro Děčínu, neměl by být pro nás problém druhou příčku udržet.

Hala byla téměř vyprodaná. Před utkáním se tvořily fronty u pokladny i v samotném sportovním stánku. Jak hodně vás těší, že v Pardubicích je hlad po basketbalu?
Při představování hráčů před zahájením utkání jsem se rozhlédl po hale a zjistil jsem, že je poloprázdná. Říkal jsem si: Co se děje. Ale pak, když jsem se při time outu otočil do hlediště a podíval na protilehlou tribunu, tak moc volných míst tam skutečně nebylo. Přesně toto mě motivuje i přes můj pokročilý basketbalový věk pokračovat v kariéře. Bezprostřední emoce po vítězství, které sdílím se spoluhráči i fanoušky, to je něco nepopsatelného. Doufám, že jsme je svými kousky zvedali ze sedaček a náš výkon pro ně byl tou nejlepší pozvánkou na příští zápasy. Přeji si, aby taková návštěvnost vydržela.