Obhajoval jste světové prvenství. Malé cíle jste si tedy ani klást nemohl, viďte?
Přesně tak. Kdybych se vrátil domů bez medaile, hodnotilo by se to jako velký neúspěch. Už jen proto, že jsme přípravě věnovali spoustu času i peněz.

Je ve vašem sportu těžší získal premiérové zlato, nebo naopak opakovaně?
Když už se člověk snaží dosáhnou zlata potřetí, tak to už není ani tak o obhajobě, jako spíš, že už máte povinnost vyhrát. Neudělat žádnou chybu. Už víte jak to zajet, ale nikdy nevíte, co se může stát. V našem sportu rozhoduje hodně faktorů. Jaká přijde voda, co s vámi vyvedou kritická místa.

Kromě toho jste i aktuálním vítězem Světového poháru. Nicméně, když člověk musí, vyjít to vždy nemusí…
Je to o hlavě. Navíc cítíte, že si na vás všichni brousí zuby. Zatím jsem to vždy dokázal odvrátit. Před tímto šampionátem jsem byl smířený s tím, že už to nemusí klapnout. Vyhrál jsem toho totiž už dost a jednou vás to štěstí prostě opustí.

Ilustrační foto
Malý fotbal: Zametli s mistrem a vedou!

Soupeřů máte nepočítaně. Teď vám přibyl ve Francii jeden nečekaný. Co jste říkal na výkon Mateje Beňuše?
Matej se specializuje na slalom, který se po více než dvaceti letech objevil na MS společně se sjezdem. Letos jsme ho poprvé viděli na Evropě ve Skoplje, kde se objevil nečekaně. Znám ho už z předchozích let, kdy občas pokoušel sjezd. A teď mě druhým místem překvapil znovu. Zatímco my jsme na kanále strávili několik týdnů, tak on se na sjezd připravoval asi tři dny.

Spolufavorité na nejcennější kov i stříbro asi museli být pěkně naštvaní. Co na to říkali domácí Francouzi?
Koukali na to jako jojo (směje se). Čech a Slovák jim vyfoukli dvě medaile ze tří. Přitom oni strávili na kanálu dvakrát tak více než já.

Mluvíte o složité přípravě. V čem byl kanál na řece de Pau tak těžký?
Je to jeden z hodně málo povedených umělých kanálů. Toto mistrovství se díky němu vymykalo všem předchozím. Voda se tam rychle mění, nicméně vlny jdou do sebe, což mě vyhovuje. Když to trefuji dobře, loď neztrácí svou rychlost. Horší už je to, že se musí počítat s iks variantami. Z deseti jízdy se kanál nikdy nedá projet stejně.

Hokejové utkání Tipsport extraligy v ledním hokeji mezi HC Dynamo Pardubice a HC Olomouc.
Pouze bod. Pardubice doma opět ztratily

Finálovému závodu ve sprintu vždy předcházejí dvě kola kvalifikace. Jak jste se mezi elitu dostal?
Jelikož jsem se chtěl vyhnout druhému kolu, abych se zbytečně nevysiloval, musel jsem jet nadoraz hned to první. Takže jsem ho nechtěně vyhrál.

Neříkáte to ale s nadšením…
Znamenalo to, že ve finále pojedu až úplně poslední. To jsem moc nechtěl, protože ten tlak je obrovský. Jsou totiž jen dvě možnosti. Buďto překopete pořadí, nebo jako vítěz kvalifikace budete všem pro smích.

Jak jste vnímal dojezdové časy jednotlivých konkurentů?
Nijak. Já jsem vůbec nic nechtěl vědět. Chtěl jsem sednout do lodě s čistou hlavou. Takže jsem netušil, kdo a jak zajel. Jelikož je start jen o šest metrů nad cílem a všechno je slyšet, tak jsem si nasadil sluchátka. Sundal jsem si je, když jsme měli jet poslední tři. Pak jsem si křičel něco pro sebe, abych neslyšel amplion nebo řvoucí dav.

Velká pardubická.
Francouzské naděje na startu Velké pardubické

A jak vám trvalo dlouho, než jste zjistil, že jste první?
Ihned. Dojel jsem, zvedl oči a pohlédl na světelnou tabuli, kde se objevilo moje jméno nejvýš. Viděl jsem jedničku a nic víc mě v ten moment nezajímalo. Pocítil jsem obrovskou úlevu, jak ze mě veškerý tlak spadl. Po půlročním tréninku a přípravě to je vždy ta největší odměna. Až po chvíli jsem zjistil, že jsem porazil Mateje jen o osmnáct setin.

Závodu jednotlivců v kategorii C1 předcházel závod hlídek. Jak jste si v něm vedli?
Na to za jaké jsme jeli situace, je druhé místo vítězstvím. Za zlatou domácí hlídkou jsem zaostali o nicotných sedm setin. Což je několik centimetrů. Samozřejmě jsme byli v tu chvíli zklamaní, ale pak jsme si rychle uvědomili, že jsme také nemuseli jet.

Naznačujete, že nešlo vše podle představ. Co se stalo?
Hlídky jsem jel se dvěma praváky Láďou Slaninou a Tondou Holeš. Jenže Tonda chytil ve Francii nějaký zánět. S horečkami to dotáhl alespoň do hlídek a pak ho trenér poslal domů. Byli jsme za to rádi, protože jsme tam spolu trénovali na závod. Já jsem kluky vždy před cílem předjel, protože jsem jako levák měl výhodu. Na tomto kanále nám levákům šel lépe proud do ruky.

Velká pardubická 2015: Marek Stromský a Nikas
Velká pardubická je tu. Favorit Stromský: Už mám zkušenosti, nervozitu necítím