Vyhrála jste Pardubickou juniorku, jaké máte z toho pocity?
Je to neuvěřitelný, stále tomu nemůžu uvěřit. Musím se přiznat, že první dva roky, co jsem tu hrála, tak jsem tu zažila dvě těžké prohry. Popravdě se mi nechtělo sem vracet, ale nakonec jsem ráda, že jsem to překonala a letos se mi to podařilo dotáhnout do vítězného konce.
Zařadila jste se na tabuli vítězů vedle Petry Kvitové, která je ze stejného tenisového klubu. Myslíte si, že přijde gratulace také od ní?
(rozesměje se) Nečekám, že by si mě všimla. Je to ale pro mě obrovská pocta. Petra je mi obrovským vzorem nejen po tenisové, ale také i lidské stránce.
Klidná moc nebývám
Vzepřela jste se trochu predikcím, jelikož Laura Samsonová byla jasnou favoritkou celého turnaje.
Mně tohle vyhovuje. Do zápasu jsem šla s klidnou hlavou a především jsem měla výborný trénink od trenéra, který mě na Lauru dost připravoval. Myslím si, že jsem se našeho plánu držela po celý zápas. I díky tomu jsem ve finále zvítězila.
Vyhovuje vám tedy role outsidera?
Je to lepší v tom, že na mě není vyvíjen takový tlak. Dalo by se tedy říct, že mi to vyhovuje.
V prvním setu jste vedla 4:0. Říkala jste si v ten moment, že by to mělo vyjít?
Popravdě první sadu jsem na tomto turnaji měla vždy dobrou a většinou jsem ji ovládla stylem 6:1 atd. V semifinále jsem měla opět dobrý vstup do zápasu, ale následně jsem druhý set prohrála. Proti Lauře jsem si dávala bacha, aby se to neopakovalo, což se nakonec i podařilo.
Měla jste tedy respekt z druhé sady?
Určitě. Když jsem prohrávala 0:1, tak jsem si říkala, že se to nemůže opakovat. Více jsem se soustředila a Lauře jsem nedovolila, aby mi utekla.
Na rozdíl od vaší soupeřky jste zvládala výborně emoce. Bylo to klíčové ve finále?
Právě že normálně moc klidná nebývám. Celý turnaj jsem se rozčilovala, když jsem něco pokazila. V tom finálovém zápase jsem ale byla opravdu klidná a soustředěná, což mě dovedlo k vysněnému titulu.
Vycházelo vám vše, na co jste jen sáhla?
Víceméně ano. Pokyny od trenéra jsem plnila a tím pádem jsme Lauru nepouštěli do její silné hry.
Nasledovaná soupeřka
Vaší soupeřce jste brala jedno podání za druhým. Vyhovuje vám spíše tedy příjem než servis?
Je pravdou, že během celé Juniorky se mi dobře returnovalo. Poslední dobou jsem neměla úplně nejlepší podání. Myslím si, že ve finále mě i můj servis podržel, když jsem ho zrovna potřebovala.
Jak celkově hodnotíte průběh turnajem?
První kolo jsem měla trochu zbytečně zdramatizované. Úvodní sadu jsem sice ovládla 6:1, ale poté jsem přestala hrát a byla z toho třísetová bitva. V semifinále jsem také zbytečně povolila ve druhém setu. Jinak jsem ale předváděla svoji hru a byla jsem s tím spokojená.
Potkaly jste se letos ve finále poprvé s Laurou Samsonovou?
Nikdy jsme proti sobě nehrály. Párkrát jsem ji viděla letos, ale ona jezdí na lepší turnaje. Můj trenér ji však měl nasledovanou a připravil mě na ní výborně.
Jaký máte tenisový vzor?
Určitě to bude Petra Kvitová, i když moc jejím stylem nehraji. Mám ale také moc ráda Simonu Halepovou. Ta hraje podobnou hru jako já.
Co jsou vaše silné stránky?
Nejspíš bych vyzvedla svůj pohyb. Doběhnu dost míčů, které by ostatní hráčky nestíhaly. Mám silnou stránku ve forhendu a snažím se používat kraťasy.
Pocházíte ze sportovní rodiny, tak byl sport u vás na prvním místě již od mala?
Ano, mamka hrála tenis, a tak si mě vzala pod svá křídla. V mládí mě trénovala a naučila mě milovat tento sport.