Basketbalisté BK Synthesia otevírali druhou čtvrtinu letošní Mattoni NBL zápasem v Děčíně. Ve vyprodané hale nebylo jiného člověka, který by tento zápas bral prestižněji. Tím dotyčným byl Pavek Stara, generální manažer pardubického klubu, který v předchozích čtyřech letech zastával stejnou funkci právě v Děčíně.

Jeho návrat měl vítězný punc. Pardubice vrátily Severočechům prohru z úvodu letošní sezony. Po skvěle zvládnuté koncovce zvítězily v poměru 75:66, čímž navázaly na šokující výhru z Prostějova.

Poprvé jste po svém funkcionářském přestupu přijel do Děčína. Jaké pocity jste měl v pozici protihráče?
Pochopitelně pocity byly zvláštní. Dva dny jsem se na tento zápas připravoval. Já totiž nechci do sportu zatahovat emoce, ať už pozitivní či negativní. Chtěl jsem se sice s každým ze známých pozdravit, nicméně soustředil jsem se na to, že teď mám na sobě pardubický dres. Při prvním vstupu do haly mi probleskly hlavou vzpomínky na úspěchy s děčínským týmem. Už při rozcvičování hráčů je ale vystřídaly myšlenky na náš tým a také vítězství.

V loňské sezoně jste byl u toho, když Pardubice třikrát z pěti zápasů v Děčíně slavily výhru. Dalo se tohoto zjištění nějak využít pro tento duel?
Ono je to oboustrané. Děčín zase třikrát vyhrál v Pardubicích a rovněž v úvodním kole letošní sezony neodjel s prázdnou. Každopádně je to zvláštní. Možná to může být tlakem na domácí tým. V neděli jsem si poprvé vyzkoušel bouřlivou atmosféru děčínské haly z pozice hosta. Bylo vyprodáno. Má to však i negativní dopad. Když je utkání ke konci vyrovnané, před takovým publikem je domácí družstvo více nervóznější. Najednou se výhoda překlopí na stranu hostujícího týmu. To jsem jednoznačně pochopil z té druhé strany.

Zmínil jste slovo vyrovnané. Při pohledu do historických análů lze zjistit, že tři ze čtyř zápasů obou soupeřů jsou vzácně vyrovnané…
Zvláštní je to v tom, že se před touto sezonou obměnily oba kádry. Přesto byla obě dvě utkání vyrovnaná. Pak už se mi honí hlavou jediná myšlenka. A to osoby děčínského trenéra Pavla Budínského a našeho dirigenta Levella Sanderse, o němž je známo, že v Děčíně také působil. Oni se moc dobře znají. Určitě v tom hraje roli oboustranná taktika. Oba týmy jsou momentálně vyrovnané. Na straně Děčína je větší sehranost na naší pak větší kvalita a zkušenost.

Před sezonou se vám kabonilo čelo z toho, že Brno odřeklo soutěž. Po situaci s výměnou trenéra, však možná tuto událost velebíte. Hráči a nový kouč se totiž mohli více poznat po hráčské, ale i lidské stránce…
Určitě volný termín přišel vhod. Kluci se potřebovali sehrát nejen z důvodu výměny trenérů, ale také kvůli tomu, že závěr přípravy negativně ovlivnila zranění. Především nám šest týdnů chyběl klíčový rozehrávač. No a při cyklech středa – sobota – středa se tým se šesti novými hráči těžko dává do kupy. Do toho nepravidelnost utkání doma a venku. Zatím máme odehrány čtyři zápasy před vlastním publikem a sedm na cizí půdě. Musíme tedy přičíst i cestování. Je potěšitelné zjistit, že když máme větší prostor na přípravu, umíme se na soupeře připravit. Výhry na palubovkách favorizovaných týmů Prostějova i Děčína jsou toho živým důkazem.